Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), ze kterého jsou financovány zejména stavby a opravy silnic a železnic, se příští rok zvýší na 86,3 miliardy korun. Je to zhruba o 14 miliard více než letos. Vyplývá to z materiálu, který schválila vláda.
Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) před jednáním vlády uvedl, že k rozpočtu SFDI předloží také doprovodné usnesení, ve kterém by vláda měla jemu i ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO) uložit najít v příštím roce peníze na krajské silnice.
Stát do rozpočtu SFDI pro příští rok vloží ze státního rozpočtu 65,5 miliardy korun, o dalších 20,8 miliardy fond posílí z evropských fondů. Většina peněz by podle ministerského dokumentu měla financovat už rozestavěné projekty.
Návrh na výstavbu a rekonstrukce silnic a dálnic počítá z národních zdrojů s dotací přes 28 miliard korun, asi o dvě miliardy víc má směřovat na rozvoj železniční infrastruktury a zhruba 1,4 miliardy na vodní cesty.
Ze silniční daně by měl SFDI získat 6,3 miliardy korun, ze spotřební daně 8,6 miliardy korun a z mýtného 14,4 miliardy korun. Pět miliard korun by měly vynést dálniční známky.
Stát v minulých letech poskytoval krajům mimořádné dotace z vládních nebo ministerských úspor či nepotřebných zdrojů. V posledních čtyřech letech takto kraje dostaly od státu zhruba 15 miliard korun. Ministerstvo proto chce vytvořit systém, který by zajistil financování silnic druhé a třetí třídy ve výši čtyř miliard korun ročně.
Plán má zlepšit kvalitu života
Vláda také schválila plán pro naplnění Strategického rámce Česká republika 2030, který má vést ke zvýšení kvality života všech obyvatel. Zaměřuje se na zmírnění polarizace trhu práce, snížení podílu lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nebo na snížení genderové nerovnosti.
„Je to jakási vize, jak by Česká republika měla vypadat v roce 2030 podle principů udržitelného rozvoje, což laicky řečeno je rozvoj, který má co nejmenší dopad na životní prostředí, na zdroje planety,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Materiál vychází ze strategie udržitelného rozvoje zemí OSN a je podle ministra provázaný s dlouhodobými koncepcemi, které Česko v současnosti má.
Mezi cíle Strategického rámce patří dále například podpora zdravého životního stylu, zvýšení veřejných výdajů na kulturu či dostupnost veřejných služeb v obcích a regionech. Apeluje ale také na znalosti a dovednosti tvůrců veřejných politik nebo efektivní a šetrné využívání přírodních zdrojů.
Ke vzniku dne sokolstva je vláda neutrální
Neutrálně se vláda postavila k návrhu ODS, aby se české významné dny rozšířily o Památný den sokolstva. Poslanci občanských demokratů navrhovali, aby se den sokolstva připomínal 8. října. Datum se vztahuje k protektorátnímu roku 1941, kdy nacisté Sokol rozpustili a v noci gestapo pozatýkalo kolem 1500 sokolských činovníků.
„Sokolská organizace, založená již v roce 1862, patří k nejstarším spolkům v České republice. Během 150leté existence zasáhl Sokol významnou měrou do dějin českého národa a přímo se podílel na formování české národní identity a spoluutvářel samostatný československý stát,“ napsali předkladatelé.
Vedle sportovních a tělovýchovných aktivit autoři připomínají Sokoly jako nositele demokratických a humanistických principů. „Právě proto se všechny totalitní ideologie 20. století soustředily primárně na likvidaci Sokola,“ poznamenávají. Novelu zákona o svátcích posoudí sněmovna.
Podle očekávání naopak vláda zamítla návrh ODS na změny ve stavebním řízení. Poslanci ODS chtějí vypustit ze zákona ustanovení, které po stavebnících vyžaduje, aby pro získání stavebního povolení předložili stanovisko orgánů územního plánování. Strana tak chce zjednodušit získávání stavebních povolení. Bez ohledu na zamítnutí vládou budou o novele rozhodovat poslanci.
