Praha – Česká republika eviduje první případ podezření na krvácivou horečku ebola. Šestapadesátiletý český podnikatel se před dvaadvaceti dny vrátil z Libérie a nyní trpí teplotami. Další projevy smrtelné nemoci nemá, je hospitalizovaný v Nemocnici na Bulovce. Informaci přinesl server iDNES.cz a později potvrdil hlavní hygienik. Věří však, že jde spíše o jinou nemoc vzhledem k tomu, že se neprojevily jiné příznaky než horečka a dehydratace. Vzorky testuje laboratoř v Berlíně, výsledky budou v pátek v poledne.
Český byznysmen, ročník 1958, začal pociťovat zdravotní potíže 17 dnů po návratu z Afriky. Hlavní hygienik Vladimír Valenta zdůraznil, že se jedná pouze o podezření na nemoc. „Protože jediným projevem je zatím horečka, doufáme, že by se mohlo jednat o jinou nemoc, například malárii nebo horečku dengue,“ řekl - a dodal, že ebola není přenosná v inkubační době, což je 21 dnů. Podle mluvčího nemocnice Na Bulovce Martina Šalka věří v totéž lékaři instituce, která muže přijala. Vyhnutí však nebylo. „Indicie, které směřovaly k hospitalizaci, byly velmi jasné: Riziková oblast, západní Afrika, Libérie. Příznaky: Nejenom vysoká teplota, ale bolesti, dehydratace. Prevence v tomto ohledu znamená to jediné možné, takže izolační režim nastal okamžitě,“ řekl Martin Šalek v Událostech, komentářích.
„Probíhá diagnostický proces, vzorky byly odeslány do Německa a zítra bychom měli vědět, jestli je toto podezření oprávněné,“ informoval předseda České vakcionologické společnosti Roman Prymula. Definitivní výsledky krevních testů by měla berlínská laboratoř poskytnout nejdříve v pátek v poledne. Ještě před tím se podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánky Čechové sejde krizový štáb ústřední epidemiologické komise a v 10:30 zdravotníci oznámí médiím první průběžné informace k případu.
Nemocný přišel nejdříve na Homolku
Hlavní hygienik Vladimír Valenta, který má na starosti koordinaci péče o lidi s podezřením na nákazu ebolou, řekl, že nemocný muž nejprve dorazil do nemocnice Na Homolce. Vzhledem k příznakům kombinovaným s nedávnou cestou do Afriky tak aktivoval systém, který hlavní hygienik připravil. „Pacient přišel na ambulanci na Homolku. Lékaři z Homolky byl informován epidemiolog Hygienické stanice hl. m. Prahy a spolu pak rozhodli o dalších krocích,“ shrnul Vladimír Valenta.
Kromě samotného šestapadesátiletého muže se Valentovi podřízení zaměřili také na pátrání po lidech, kteří s ním přišli do styku. Jde zhruba o desítku osob. „Byli kontaktováni, byl pořízen seznam kontaktů jak v rámci rodiny, tak v rámci zdravotnického zařízení. Kontakty byly poučeny o tom, jak se mají chovat. Další postup bude podle toho, jak dopadnou výsledky testů,“ řekl hlavní hygienik. Zdůraznil přitom, že nikdo z mužova okolí nemá příznaky onemocnění. Ten, kdo se s nemocným setkal v uplynulých týdnech, by však podle Valenty neměl být ohrožen. „Nemoc se šíří v momentě, kdy se objeví příznaky, čili nešíří se v inkubační době,“ uvedl. Také vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny Jiří Beran míní, že během prvních 21 dní člověk „s největší pravděpodobností není plně infekční pro vzdálenější okolí. Určitě by mohl být infekční pro své sexuální partnery několik dnů až hodin před přímým propuknutím všech klinických příznaků.“
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček:
„Postupy máme vypracované. Existují jasné návody, co přesně dělat, a ty se právě teď realizují. To je případ i podezření, které tady je – systém funguje tak, jak má. Doufejme, že to ebola nebude, ale i kdyby byla, tak bylo vše uděláno tak, jak mělo.“
Nemocný muž je v bioboxu. Je to jako garsonka, říká mluvčí nemocnice
Na berlínský vedikt čeká nemocný muž v tzv. bioboxu, který nemocnice Na Bulovce připravila právě pro případy podezření na ebolu. Podle Martina Šalka lze hovořit o nemocniční garsonce, která je však pečlivě neprodyšně izolována. „Přístup k němu je přes ochranné obleky a takzvané gumové rukávy,“ popsal mluvčí.
Lékaři se snaží zmírnit příznaky, které podle Šalka nemocný pociťoval velmi intenzivně. „Vše, co pacienta trápí, se dá tišit: Můžete snižovat teplotu, řešit pitný režim, snižovat bolest. To je to, co se právě teď děje. Předpoklad je, že pacientovi je lépe, protože léky na tišení všech příznaků nepochybně zabraly,“ zdůraznil mluvčí nemocnice. Samotnou léčbu však pražští lékaři zatím zahájit nemohli, protože nevědí, co mají léčit. Informace z Německa potom určí, co se bude dít dále. „V berlínské laboratoři zjistí, zda jde o ebolu nebo jinou tropickou horečku – dengue nebo další příbuznou nemoc. Na to všechno léky jsou. Ebola je případ úplně jiný,“ shrnul Martin Šalek.
Planý poplach nastal před měsícem v Pardubicích
Nemocnice Na Bulovce je pro sledování pacientů s možnou nákazou a jejich léčbu přímo určena; pracovníci zdejšího infekčního oddělení při pravidelných cvičeních ověřují postupy v péči, jež šíření nemoci zcela vyloučí. Součástí nemocničního vybavení je i speciální „vnitřní stan“ pro karanténu pacienta; ta se týká i aktuálního případu.
Národní centrum pro izolaci a léčbu nebezpečných nákaz má dva bioboxy, osm izolačních lůžek a dvě lůžka na jednotce intenzivní péče. V případě, že by byla kapacita Bulovky vyčerpána, lze použít centrum v Těchoníně na Orlickoústecku, kde má záložní infekční nemocnici armáda. Kromě toho má biobox i nemocnice v Ostravě.
Nejedná se o první zprávu o hrozbě eboly na území Česka. V polovině září hygienici a zdravotníci prověřovali možný výskyt eboly u afrického studenta v Pardubicích. U mladíka se totiž po návratu od přítelkyně z Konga, kde se virus šíří, objevily horečky. Ebolu ale následně hygienici vyloučili, student se zřejmě nakazil malárií.
EBOLA (též krvácivá horečka) je jednou z nejobávanějších chorob na světě; Světová zdravotnická organizace zahrnuje její virus do čtvrté (tedy nejvyšší) rizikové skupiny patogenů. Infekce z této skupiny představují pro člověka extrémní nebezpečí a jsou lehce přenosné. Pro většinu zástupců této skupiny také platí, že zatím není k dispozici efektivní léčba nebo bezpečná prevence.
Jedním z léků, jenž vzbuzuje větší naději, je ZMapp, po jehož podání se několik lidí z eboly uzdravilo, není ale potvrzeno, zda to bylo díky němu. Úmrtnost na ebolu dosahuje až 90 %, u současné epidemie činí zatím průměrná úmrtnost asi 50 %. Mezi patogeny čtvrté rizikové skupiny patří také:
- filovirus Marburg (podobné projevy i úmrtnost jako v případě eboly)
- horečka Lassa (taktéž patří mezi krvácivé horečky. Je zákeřná tím, že ve většině případů má velmi nenápadný průběh)
- nebo vir Herpes B (napadá zejména nervovou soustavu)
Ebola na Západě? Přináší ji hlavně zdravotníci
Počet obětí eboly se v současnosti přiblížil ke čtyřem tisícům; nejpostiženější jsou západoafrické státy Sierra Leone, Guinea, Libérie, Nigérie a Senegal. Nemoc se ale šíří i na Západ, do Evropy a USA, nakažení jsou většinou zdravotníci, kteří nemocné v Africe ošetřovali. Několik z nich se v USA a Francii uzdravilo, naopak v madridské nemocnici na ebolu zemřeli dva španělští kněží nakažení v Africe. V pondělí byla potvrzena nákaza u španělské sestry, která předtím v Madridu ošetřovala nemocného kněze. Podle všeho jde o první případ, kdy se přímo na území Evropy nakazil člověk ebolou.
Ve středu zemřel na ebolu v nemocnici v americkém Dallasu liberijský pacient Thomas Duncan, šlo o první americký případ (detaily zde). Také v Makedonii zemřel Brit, u něhož bylo rovněž podezření na nákazu ebolou. Dnes přijala klinika v německém Lipsku pacienta ze Súdánu a v Německu se vyléčil senegalský odborník Světové zdravotnické organizace, který byl 4. října propuštěn z hamburské nemocnice. Od pátku je léčen ve Frankfurtu nad Mohanem ugandský lékař, který pracoval pro italskou humanitární organizaci (více zde).
Vědci přitom tento týden varovali, že za současného leteckého provozu akutně hrozí, že do konce měsíce bude virus eboly zavlečen do Francie – a s padesátiprocentní pravděpodobností i do Velké Británie. Pokud by se podle nich podařilo omezit letecké spoje do postižených oblastí, zůstává Francii 25procentní riziko a Británii procento 15procentní. Na příjem pacienta s podezřením na ebolu se již připravilo i pražské letiště.
