Za odstřel divokých prasat a náhradu škod zaplatil stát už 7 milionů korun. Z toho 3,3 milionu zaplatila Státní veterinární správa myslivcům za odstřel, necelé čtyři miliony odeslalo ministerstvo zemědělství poškozeným zemědělcům. Náklady budou zřejmě mnohem vyšší, než se předpokládalo.
Ministerstvo zemědělství přijalo už 184 žádostí o vyplacení náhrady nákladů a ztrát v souvislosti s africkým morem prasat. Žadatelé, kterými jsou hlavně zemědělci, myslivci a honitební společnosti, požadují dosud 6,227 milionů. Ministerstvo zatím vyhovělo 39 z nich, na účty žadatelů poslalo 3,88 milionu.
„Z této částky představuje největší položku částka 3 695 925 Kč vyplacená jako záloha čtyřem zemědělským podnikům, kterým bylo s výskytem afrického moru prasat zakázáno sklízet zemědělské plodiny z důvodu poskytnutí úkrytu pro divoká prasata,“ uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.
Ministerstvo odhadovalo, že na náhradách škod zaplatí 6 až 8 milionů korun. V současnosti částku odhaduje na 11 až 12 milionů. Státní veterinární správa, která vyřizuje zástřelné, vyplatila už celkem 3,3 milionu korun. Z toho 109 tisíc korun bylo za odstřel 69 divočáků v zamořené oblasti ve Zlínském kraji.
V současnosti se zástřelné vyplácí ve všech krajích. V částech Zlínského, Olomouckého, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, kam zasahuje tzv. zóna s intenzivním odlovem, mohou myslivci dostat až 4 tisíce korun za odlovený kus.
Ve zbytku Česka se vyplácí zástřelné/vzorkovné teprve od 10. října. Státní veterinární správa tím zahájila monitoring Aujeszkyho choroby prasat. Za odlovený kus, ze kterého bude odeslán vzorek na vyšetření, dostane lovec takzvané vzorkovné ve výši 1000 korun.
- Africký mor prasat je virové a podle odborníků vysoce nakažlivé onemocnění. Postihuje divoké i domácí vepře; léčba ani vakcína proti němu neexistují. Pro člověka nepředstavuje ohrožení.
- Nemoc pochází ze subsaharské Afriky a jeho původním nositelem je prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata, a ta nakazila další zvěř. Onemocnění se přenáší se vzájemným kontaktem nebo kontaminovaným prostředím. Virus odolává nízkým teplotám a v mraženém mase přežívá i několik let. Naopak vysoké teploty, už kolem šedesáti stupňů, ho spolehlivě ničí.
- Do Evropy se nemoc dostala už ve druhé polovině 20. století, v 60. letech se s ní potýkali ve Francii a Itálii, v 70. letech na Maltě a o dekádu později také v Nizozemsku. S výjimkou italské Sardinie se tehdy všechna ohniska podařilo díky účinným protinákazovým opatřením zlikvidovat.
- Znovu se do Evropy virus vrátil v roce 2007. Přes Gruzii se rozšířil do Ruska, Pobaltí, na Ukrajinu i do Polska, 27. června 2017 potvrdili veterináři první případy v Česku.
