Muzeum romské kultury chystá likvidaci vepřína v Letech. Začne archeologický průzkum

Správcem památníku obětem romského holocaustu na místech, kde byly za druhé světové války pracovní a sběrné tábory pro Romy, se od letošního roku stane Muzeum romské kultury. V Letech u Písku bude mít na starosti jak likvidaci samotného vepřína, tak zadání archeologického průzkumu a úpravu pietního místa. V Hodoníně u Kunštátu chce dokončit naplánované muzejní expozice.

Kulturní památka Lety u Písku přejde pod správu Muzea romské kultury, které zřizuje stát, v průběhu ledna včetně pověření místo pietně upravit. Samotný areál vepřína ale organizace převezme v březnu.

Muzeum se postará o likvidaci vepřína, zadání archeologického průzkumu i o úpravu pietního místa. „Likvidaci vepřína bude zajišťovat odborná firma, která vzejde z veřejné soutěže,“ informovala ředitelka muzea Jana Horváthová. Koncem roku ve vepříně začal útlum produkce. Poslední zvíře by mělo opustit areál v únoru, měsíc pak bude na předání.

Termín vypsání soutěže je podle Horváthové nutné časově sladit s tvorbou architektonického a výtvarného návrhu řešení budoucího pietního místa. K rozhodnutí o jeho podobě chce muzeum přizvat odborníky i veřejnost, proto nelze očekávat bourání vepřína hned na jaře po vyklizení areálu firmou Agpi. „Naším cílem je v průběhu roku 2018 vyjasnit, jaká pietní úprava daného místa je nejvhodnější a nejpřijatelnější,“ dodala Horváthová.

Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.

Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.

Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace. 

Romský koncentrační tábor v Letech
Zdroj: ČTK

O vykoupení vepřína a vybudování důstojného pietního místa na území tábora se hovořilo přes dvě desetiletí. Dohodu o odkupu se podařilo najít loni za bývalého ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL). Stát koupil vepřín za 450 milionů korun. Přes 100 milionů se odhadují náklady na úpravu areálu a vybudování piety.

Vzniká i památník v Hodoníně u Kunštátu

V Hodoníně u Kunštátu chce Muzeum romské kultury dokončit naplánované muzejní expozice, což se předchozímu správci nepodařilo. Památník vybudovalo Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, které mělo vytvořit i expozici, přístupná měla být loni.

Rada pro záležitosti romské menšiny ale projevila zájem o převedení památníku pod Muzeum romské kultury, což vznik expozice zpozdilo. „Národní pedagogické muzeum vybudování památníku nedokončilo, proto všechny plánované expozice dosud chybí,“ uvedla mluvčí Muzea romské kultury Kristina Kohoutová.

„Od konce roku máme k dispozici grafické zpracování expozic v elektronické podobě. Nicméně stav expozic i budov bude teprve podroben odbornému zkoumání a zhodnocení. Zároveň bude nutno zajistit finanční prostředky na dokončení výstav, jejich výrobu a instalaci včetně dodávek osvětlení a audiovizuální techniky, což proti původnímu plánu předchozí správce neuskutečnil,“ řekla ředitelka Jana Horváthová.

V areálu památníku je infocentrum, replika vězeňského baráku a zrekonstruovaný dům dozorců. „Kontrastně jsou vyznačená místa nedochovaných původních budov tábora. Pietní místo Žalov, což je místo masových hrobů, je oploceno v lese za táborem,“ dodala Kristina Kohoutová. Už nyní je také jisté, že nový správce bude usilovat o návrat k původně zamýšlenému názvu Památník holokaustu Romů.

  • Sběrným táborem v Hodoníně u Kunštátu prošlo za války 1300 Romů včetně starých lidí, žen a dětí. Kvůli katastrofálním podmínkám ubytování i stravy a tyfové epidemii jich za rok fungování 207 zemřelo. Ostatní byli převezeni do vyhlazovacího nacistického tábora v Osvětimi. Poslední transport Romů do Osvětimi odjel z tábora v srpnu 1943.
  • Na konci války tábor využíval i německý wehrmacht, který zde měl výcvikové středisko. Později ho nahradil tábor rumunských vojáků, kteří společně s Rudou armádou osvobozovali Československo. Po druhé světové válce v Žalově skončili Němci, kteří nebyli schopni odsunu. Osmdesát jich zemřelo. Nakonec to byl tábor nucených prací pro vězně nastupujícího komunistického režimu.
  • Areál pak změnil účel a paradoxně sloužil dlouhá desetiletí jako dětské rekreační středisko Žalov. V původně vězeňském baráku se čepovalo pivo, kolem si hrály děti.
  • Ministerstvo školství areál od soukromé majitelky koupilo v roce 2009 za dvacet milionů korun. Stát pak uvolnil dalších téměř 80 milionů na rekonstrukci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVýběr policistů do elitního týmu URNA. Pekelný týden natáčel štáb ČT

Útvar rychlého nasazení neboli URNA – elitní policejní tým určený k zásahům proti teroristům, únoscům a organizovaným zločineckým skupinám působí v Česku právě 45 let. Operuje i v cizině a je součástí protiteroristických jednotek Evropské unie. Zejména odstřelovači patří ke špičkám v oboru a učí se od nich i zahraniční kolegové. Zásadní roli hrají vyjednávači, a to i při pátrání po Češích v zahraničí. Zapojili se do případů uneseného muže v Libyi nebo dvou dívek v Pákistánu.
před 31 mminutami

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 57 mminutami

Soud uvalil další vazbu za žhářský útok v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby cizince zadrženého v Bulharsku, který je obviněný z teroristického útoku na výrobní halu zbrojovky LPP Holding. Proti vazbě muž podal stížnost. V souvislosti s tímto případem policie dosud zadržela deset lidí. Všem hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Řekl to státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Richter a soudce Karel Gobernac.
16:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nová pražská nemocnice bude podle Babiše vojenská

Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, bude vojenská. Bude mít několik podzemních podlaží a bude možné je proměnit v krizový štáb. Na síti X to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Před odletem do Ázerbájdžánu poté dal rozhodnutí do souvislosti se závazkem dvouprocentních výdajů na obranu, který Česko jako člen NATO má.
před 5 hhodinami

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Rozpočet pro ČT a ČRo může oproti návrhu nového financování ještě vzrůst, řekl Klempíř

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
11:18Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
před 12 hhodinami
Načítání...