Muzeum romské kultury chystá likvidaci vepřína v Letech. Začne archeologický průzkum

Správcem památníku obětem romského holocaustu na místech, kde byly za druhé světové války pracovní a sběrné tábory pro Romy, se od letošního roku stane Muzeum romské kultury. V Letech u Písku bude mít na starosti jak likvidaci samotného vepřína, tak zadání archeologického průzkumu a úpravu pietního místa. V Hodoníně u Kunštátu chce dokončit naplánované muzejní expozice.

Kulturní památka Lety u Písku přejde pod správu Muzea romské kultury, které zřizuje stát, v průběhu ledna včetně pověření místo pietně upravit. Samotný areál vepřína ale organizace převezme v březnu.

Muzeum se postará o likvidaci vepřína, zadání archeologického průzkumu i o úpravu pietního místa. „Likvidaci vepřína bude zajišťovat odborná firma, která vzejde z veřejné soutěže,“ informovala ředitelka muzea Jana Horváthová. Koncem roku ve vepříně začal útlum produkce. Poslední zvíře by mělo opustit areál v únoru, měsíc pak bude na předání.

Termín vypsání soutěže je podle Horváthové nutné časově sladit s tvorbou architektonického a výtvarného návrhu řešení budoucího pietního místa. K rozhodnutí o jeho podobě chce muzeum přizvat odborníky i veřejnost, proto nelze očekávat bourání vepřína hned na jaře po vyklizení areálu firmou Agpi. „Naším cílem je v průběhu roku 2018 vyjasnit, jaká pietní úprava daného místa je nejvhodnější a nejpřijatelnější,“ dodala Horváthová.

Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.

Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.

Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace. 

Romský koncentrační tábor v Letech
Zdroj: ČTK

O vykoupení vepřína a vybudování důstojného pietního místa na území tábora se hovořilo přes dvě desetiletí. Dohodu o odkupu se podařilo najít loni za bývalého ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL). Stát koupil vepřín za 450 milionů korun. Přes 100 milionů se odhadují náklady na úpravu areálu a vybudování piety.

Vzniká i památník v Hodoníně u Kunštátu

V Hodoníně u Kunštátu chce Muzeum romské kultury dokončit naplánované muzejní expozice, což se předchozímu správci nepodařilo. Památník vybudovalo Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, které mělo vytvořit i expozici, přístupná měla být loni.

Rada pro záležitosti romské menšiny ale projevila zájem o převedení památníku pod Muzeum romské kultury, což vznik expozice zpozdilo. „Národní pedagogické muzeum vybudování památníku nedokončilo, proto všechny plánované expozice dosud chybí,“ uvedla mluvčí Muzea romské kultury Kristina Kohoutová.

„Od konce roku máme k dispozici grafické zpracování expozic v elektronické podobě. Nicméně stav expozic i budov bude teprve podroben odbornému zkoumání a zhodnocení. Zároveň bude nutno zajistit finanční prostředky na dokončení výstav, jejich výrobu a instalaci včetně dodávek osvětlení a audiovizuální techniky, což proti původnímu plánu předchozí správce neuskutečnil,“ řekla ředitelka Jana Horváthová.

V areálu památníku je infocentrum, replika vězeňského baráku a zrekonstruovaný dům dozorců. „Kontrastně jsou vyznačená místa nedochovaných původních budov tábora. Pietní místo Žalov, což je místo masových hrobů, je oploceno v lese za táborem,“ dodala Kristina Kohoutová. Už nyní je také jisté, že nový správce bude usilovat o návrat k původně zamýšlenému názvu Památník holokaustu Romů.

  • Sběrným táborem v Hodoníně u Kunštátu prošlo za války 1300 Romů včetně starých lidí, žen a dětí. Kvůli katastrofálním podmínkám ubytování i stravy a tyfové epidemii jich za rok fungování 207 zemřelo. Ostatní byli převezeni do vyhlazovacího nacistického tábora v Osvětimi. Poslední transport Romů do Osvětimi odjel z tábora v srpnu 1943.
  • Na konci války tábor využíval i německý wehrmacht, který zde měl výcvikové středisko. Později ho nahradil tábor rumunských vojáků, kteří společně s Rudou armádou osvobozovali Československo. Po druhé světové válce v Žalově skončili Němci, kteří nebyli schopni odsunu. Osmdesát jich zemřelo. Nakonec to byl tábor nucených prací pro vězně nastupujícího komunistického režimu.
  • Areál pak změnil účel a paradoxně sloužil dlouhá desetiletí jako dětské rekreační středisko Žalov. V původně vězeňském baráku se čepovalo pivo, kolem si hrály děti.
  • Ministerstvo školství areál od soukromé majitelky koupilo v roce 2009 za dvacet milionů korun. Stát pak uvolnil dalších téměř 80 milionů na rekonstrukci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 21 mminutami

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřel muž, šest lidí je zraněných

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku zemřel muž, zranění utrpělo šest lidí, včetně tří policistů. Dva lidé jsou zraněni středně vážně. Policie dříve informovala, že obětí byla žena. Střelec je rovněž mrtvý. Budova je podle nich bezpečná, uvedli na síti X. Na místě byl policejní prezident Martin Vondrášek a ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
10:40Aktualizovánopřed 44 mminutami

Vláda odmítla prodat letouny L-159 Ukrajině. Prezident mluví o sobectví

Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla prodej letounů L-159 Ukrajině. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) potřebuje letadla česká armáda. S odvoláním na vyjádření šéfa resortu obrany to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání lídrů vládních uskupení. O prodeji letounů informoval prezident Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny. Podle šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) to ale předem neoznámil vládě. Spor mezi Hradem a Černínským palácem může podle expertů uškodit Česku u zahraničních partnerů.
10:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda schválila obměnu svých zástupců ve správní radě VZP

Koaliční kabinet schválil změnu v sestavě desítky zástupců vlády ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to oznámil na síti X. Končí v ní dle návrhu resortu mimo jiné její dosavadní místopředseda Miroslav Kalousek (dříve TOP 09). Vojtěch před jednáním vlády nevyloučil, že Kalousek v radě bude nicméně dál jako nominant sněmovny. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřil soustrast pozůstalým po útoku střelce v Chřibské na Děčínsku. Před jednáním kabinetu zasedla jako obvykle koaliční rada.
04:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Jímka měla podle mluvčího jihomoravských hasičů Jaroslava Mikošky asi šest tisíc metrů krychlových kejdy. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, kejda však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá i znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl několik aut a nemovitost ve Vranově nad Dyjí.
10:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
12:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 5 hhodinami

Úlohou prezidenta není v cizině slibovat dary, říká David. Chucpe, míní Nerudová

„Úlohou prezidenta není bez konzultace s vládou v zahraničí slibovat nějaké dary nebo obchodní aktivity,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na návštěvu hlavy státu Petra Pavla na Ukrajině. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) měl Pavel při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik bojových letadel. Prezident kritiku odmítl. „Považuji to za chucpe,“ reagovala na celou záležitost europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Dodala, že Macinkův postoj nepovažuje za správný, oslabuje dle ní pozici tuzemska navenek. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.
před 7 hhodinami
Načítání...