Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) hodlá praktické lékaře motivovat, aby měli delší ordinační hodiny. Od května proto spouští program, který navýší platby pro ty lékaře, kteří prodlouží ordinační dobu o hodinu denně. Musí ale splnit ještě několik podmínek, třeba mít alespoň jednou týdně otevřeno až do 18 hodin. Kromě toho hodlá pojišťovna motivovat lékaře také k tomu, aby si otevřeli ordinace na venkově či v menších městech – čili tam, kde je praktiků dlouhodobý nedostatek.
„Víme, že mají pojištěnci problém, aby se dostali k lékaři ve standardních ordinačních hodinách. Potom jdou se svým zdravotním problémem do nemocnice na pohotovosti nebo urgentní příjem, což je něco, co systém prodražuje,“ řekl ředitel VZP David Šmehlík. Většina praktických lékařů totiž teď ordinuje 30 hodin týdně.
Aby tedy dosáhli na vyšší platby, musí mít ordinaci otevřenou 35 hodin týdně – z toho alespoň jednou v týdnu do 18 hodin a jednou týdně od sedmi hodin ráno. Pojišťovna také od lékařů požaduje funkční objednávkový systém, kde si pacient může vybrat konkrétní čas návštěvy. „Ideálně elektronický nebo e-mailem, ale budeme akceptovat i telefonické objednávání,“ dodal Šmehlík. Poslední podmínkou pak je, že musí lékař přijímat nové pacienty.
Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky samotní lékaři nový program vítají. „Někteří kolegové se přidají hned. Ne všichni ale na to budou mít personální možnosti,“ uvedl. Je podle něj dobře, že pojišťovna změny nezahrnula do dohodovacího řízení, ale jde formou dobrovolné bonifikace.
Podle náměstka ředitele VZP Davida Šmehlíka by si lékaři, kteří splní podmínky, mohli přilepšit o více než 10 tisíc měsíčně: „Součástí jsou i úhrady za výkony, které budou poskytnuty v rámci té hodiny navíc. Očekáváme, že na úrovni této jedné hodiny se bavíme o 12 tisících navíc měsíčně.“
Lékaři na venkově si mají přilepšit až o 30 tisíc
Kromě toho chce pojišťovna navýšit o 30 procent také úhrady stávajícím i novým praktikům v nedostupných oblastech: hlavně na venkově a v malých městech, zejména v příhraničí. Tam totiž lékaři chybí dlouhodobě a situace se bude ještě zhoršovat: v horizontu deseti let se podle VZP chystá svou praxi uzavřít přes 10 procent lékařů.
Třeba Václav Hanka ordinuje v Novém Městě nad Metují už 40 let, pomalu se proto poohlíží po svém nástupci. Jenže potvrzuje, že je lékařů málo: „Kolega čekal 10 nebo 12 měsíců, než se mu vůbec někdo přihlásil. Těch lékařů skutečně moc není.“
Podle předsedy pracovní skupiny venkovského lékařství Davida Halaty znamená třicetiprocentní navýšení úhrad v reálných číslech asi 20 až 30 tisíc korun měsíčně: „Domnívám se, že to je poměrně výrazný motivační faktor pro lékaře, aby šli pracovat na venkov.“
Jenže na peníze slyší jen část lékařů: sám Halata dodává, že se v rámci dotazníkového šetření jasně ukázalo, že finance nejsou ten hlavní motivační faktor. „Jako hlavní se ukázalo, že jde o zajištění práce pro partnera lékaře a o kvalitní vzdělání pro děti.“
Náklady na celý program vyčíslila VZP na 250 milionů ročně. Podle pojišťovny se však díky rozšíření dostupnosti péče zlepší i pravidelnost prevence a včasný záchyt vážných onemocnění. Jejich léčba by byla mnohonásobně dražší.
