V Česku je zhruba 25 tisíc venkovních reklamních ploch. Celá třetina je ale podle odhadu nelegální a řada z nich navíc i nebezpečných. Stejně jako třeba stromy nebo pilíře mostů mohou v případě havárie představovat fatální riziko. Odvádí také pozornost řidičů. Měření expertů z ČVUT ukázala, že například při prohlídce modelky v plavkách řidič na výpadovce ujede i 13 metrů. Do září 2017 by proto měly reklamy zmizet alespoň z okolí všech tuzemských dálnic a silnic I. třídy.
Billboardy jsou podle odborníků problematické z mnoha důvodů. Na příjezdech do velkých měst přitom najdeme i dvacet reklamních ploch na jeden kilometr a právě tady je podle odborníků situace nejhorší. Nejagresivnější jsou světelné reklamy, které v noci i oslňují. Pokud se navíc reklama otáčí, má podle šéfa Besipu Martina Faráře řidič pocit, že se musí podívat při každé změně.
Když se řidič do reklamy opravdu začte, ujede i 70 metrů
Jak moc billboardy rozptylují, spočítali před třemi lety jako vůbec první výzkumníci z pražské ČVUT. Použili tehdy trenažér, který snímá pohyby očí. Zkoumaní řidiči nevěděli, že ve výzkumu jde o reklamy. V průměru se na jeden poutač dívali 0,4 vteřiny. Prohlídka modelky v plavkách trvala o polovinu déle. Za tu dobu auto ujede na výpadovce 13 metrů. Když se navíc řidič do reklamy opravdu začte, dívá se i přes tři sekundy a ujede tak kolem 70 metrů. Kvůli tomu, že se řidič nevěnoval řízení, loni zemřelo 72 lidí. Zda na tom měly nějaký podíl i reklamy, to statistiky blíž nezkoumají, podle expertů je to ale pravděpodobné.
Poutače se v posledních letech státu daří vytlačovat alespoň od dálnic. Už dříve schválený zákon počítá s tím, že všechny reklamy u tuzemských dálnic a silnic I. třídy mají skončit k 1. září 2017. „Už od září 2012 není možné stavět novou reklamu,“ potvrdil Farář s tím, že ostatním teď dobíhá pětiletá lhůta. Konec se týká reklam jak na pozemcích Ředitelství silnic a dálnic, tak na soukromých pozemcích v ochranném pásmu. Zákon je ale krátký na reklamy umístěné například na odstavených vracích či balících slámy za ochranným pásmem.
Obce mají volnost
I když se stát v posledních letech snaží reklamu kolem silnic regulovat, jiná pravidla platí i pro billboardy v obcích. Tam si jejich umisťování řeší samy radnice a záleží tak hlavně na jejich aktivitě. Policisté z dopravního inspektorátu sice vydávají k billboardům závazná stanoviska, kterými se pak řídí správní orgány. Dál už je ale úkolem úřadů, aby vlastníka dotlačily k nápravě.
To se začalo dařit například v Brně. „Drtivá většina reklamních poutačů není v souladu s platnou legislativou. Buď nemají povolení vůbec, nebo ho měly v minulosti, ale doba platnosti už vypršela a vlastník si nepožádal o prodloužení,“ říká vedoucí dopravního inspektorátu jihomoravské policie Roman Póč. Ten dnes přihlížel tomu, jak dělníci odstraňovali problematický billboard z Šumavské ulice v Brně. „Toto reklamní zařízení zasahuje přímo nad pozemní komunikaci, jejíž součástí je i chodník. Navíc tvoří pozadí pro semafor, je nasvícené, oboustranné, blízko křižovatky. Těch důvodů je víc, řidič se musí věnovat řízení,“ dodal Póč.
Konkrétně majitel tohoto billboardu s rozhodnutím úřadů nesouhlasí a chce se bránit soudně. Jiný vlastník po nátlaku brněnských úředníků naopak uznal, že jeho poutač v ulici Sportovní nesplňuje podmínky. Včera ho proto sám nechal odstranit. Případů s podobným koncem je ale stále málo. „Já si dovolím odhadnout, že jen v Brně jsou problematických reklam tisíce. Ale za poslední tři roky, co se tomu intenzivně věnujeme, nám poutače nerostou v takové míře,“ zhodnotil Póč a doufá, že se reklamy bude dařit rychleji odstraňovat.
Ochranné pásmo se liší podle typu komunikace:
- dálnice a rychlostní silnice - 250 metrů
- ostatní silnice I. třídy - 50 metrů
- silnice II. třídy - 15 metrů
- silnice III. třídy a místní komunikace - ochranné pásmo nemají
Brněnský magistrát navíc vyčlenil dva zaměstnance odboru dopravy, kteří vedou správní řízení a udělují pokuty. Do budoucna by mohl být podobných úředníků celý tým. „Jde nám o to, aby tyto černé stavby nemohly nadále vznikat, případně aby se urychleně odstraňovaly,“ potvrdil vedoucí odboru dopravy brněnského magistrátu Vladimír Bielko. Brzy se budou moci zapojit i sami lidé. Brno chce do speciální mapy nechat zakreslit všechny legální billboardy. Každý si tak bude moci ověřit, jestli, to co stojí před ním, je postavené načerno, nebo ne.
K omezení venkovní reklamy sáhla loni na podzim Praha, když vešly v platnost nové stavební předpisy. Ministerstvo pro místní rozvoj ale jejich účinnost pozastavilo a o novém omezení billboardů se jedná znovu.
V okolních zemích je reklama zakázaná především na dálnicích. Úplný zákaz reklam mimo obce a města platí v Německu, Španělsku nebo Finsku. Ve městech se podřizuje místním vyhláškám.
Kolik stojí pronájem billboardu?
Cenu za reklamu na billboardu určuje řada faktorů - umístění, velikost nebo délka pronájmu. Nejběžněji nabízená plocha je kolem 12 metrů čtverečních. Podle lidí z oboru se u ní pohybuje cena průměrně kolem čtyř tisíc korun za měsíc. Pokud je poutač na zvlášť výhodném místě, může stát i šest tisíc. Například v Praze se ale cena za atraktivní plochu šplhá na více než dvojnásobek. Větší formát zvaný bigboard mívá 34 metrů čtverečních a zákazník za něj platí od 15 do 60 tisíc korun měsíčně. Tržby za veškerou venkovní reklamu činí ročně čtyři a půl miliardy.
