Někteří z obviněných by v budoucnu nemuseli sedět v cele, hlídaly by je elektronické náramky. Počítá s tím novela trestního řádu, kterou ve středu schválil Senát. Norma, kterou dostane k posouzení prezident, také ukládá vykonat trest obecně prospěšných prací do roka namísto nynějších dvou let a ruší pravidelné soudní přezkumy důvodů pro trvání ambulantního ochranného léčení.
Trestní řád zatím umožňuje využít elektronické náramky pouze u trestu domácího vězení a u podmíněně propuštěných vězňů, kteří mají povinnost zdržovat se doma. Výhodu rozšíření monitoringu i na vazebně stíhané vidí ministerstvo spravedlnosti v tom, že by se na rozdíl od pobytu ve vazební věznici nepřetrhaly sociální vazby obviněného. Byl by dále v kontaktu s rodinou, mohl by docházet do zaměstnání a věnovat se svým zájmům.
Náramky by mohli mít podle novely ti obvinění, u nichž by nebylo nezbytně nutné provádět nepřetržitou fyzickou kontrolu, ale na druhou stranu by vzhledem k jejich osobním poměrům i okolnostem případu nestačilo uložení alternativního opatření, třeba peněžité kauce nebo dohledu probačního úředníka.
Pokud by náramek signalizoval, že obviněný porušil uloženou povinnost zdržovat se v určitý čas na určitém místě, měl by být podle ministerstva bezodkladně vyrozuměn příslušný státní zástupce, soudce a policie, která by obviněného zadržela.
Pro zavedení elektronických náramků argumentovali senátoři z celého politického spektra. Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) uvedl, že ve vazbě jsou lidé neodsouzení a často i nevinní. Senátoři upozorňovali také na neutěšené podmínky ve vazebních věznicích.
Rozšíření možnosti využívání elektronických náramků se ovšen zatím v praxi uplatnit nemůže, neboť několik výběrových řízení na dodání těchto monitorovacích zařízení v minulosti zkrachovalo. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) senátorům řekl, že ministerstvo v soutěžním dialogu vyjednává se šesti firmami. V příštích týdnech by se mělo podařit vybrat vítěze.
