Poslanci v pátek schválili růst státního příspěvku na platy zaměstnancům se zdravotním postižením. Prošel i návrh zákona, který lidem do budoucna umožní komunikovat se státními úřady výhradně elektronicky. Kvůli seniorům ale zůstanou i papírové formuláře. Sněmovna také schválila návrh, který výrazně zvyšuje horní hranici pokut firmám za přestupky týkající se vykazování emisí a nákupu emisních povolenek.
Místo přepážek na úřadech internet a klávesnice. Zákon o právu občanů na digitální služby prošel
Poslanecký návrh zákona o právu na digitální služby dá lidem a firmám mimo jiné právo přístupu k těm informacím v systémech veřejné správy, které se jich týkají. Úřady budou mít naproti tomu povinnost takový přístup elektronicky zajistit.
Papírové formuláře ale zůstanou zachovány, hlavně kvůli seniorům. Změna se také nemá týkat samospráv vzhledem k tomu, že v malých obcích by s tím mohli mít kvůli nedostatečnému vybavení problémy.
Vyhláška má podle zákona stanovit katalog služeb státu, který by měla vláda postupně doplňovat. Elektronicky by si lidé měli do budoucna vyřídit například změny ve svých dokladech, výpisy z rejstříků nebo žádosti o státní podporu. Mělo by také zmizet zdlouhavé vyplňování formulářů – lidé zadají nezbytné údaje pouze jednou a chybějící data by si pak úřady měly zjistit z registrů.
„Úřady už nebudou chtít, aby lidé znovu a znovu vyplňovali údaje, které stát už jednou má, nebo aby se donekonečna museli prokazovat novými a novými průkazy. Všechny potřebné informace si úředníci obstarají z dat, která už mají,“ uvedl za předkladatele zákona poslanec ODS Martin Kupka. Normu označil za „revoluci v digitalizaci státní správy“ a také za příležitost, aby stát některé nadbytečné nebo zdvojené agendy zrušil.
Osm set navíc
Vedle toho sněmovna schvalila vyšší státní příspěvek zaměstnavatelům na plat zdravotně postižených, který by měl vzrůst až na 12 800 korun měsíčně místo nynějších 12 tisíc korun. Důvodem zvýšení je letošní růst minimální mzdy. Do budoucna by navíc mohla o výši dotace rozhodovat pouze vláda – nemusel by se pokaždé měnit zákon, jako je tomu nyní.
Novela ohledně emisí jednak výrazně zvyšuje horní hranici pokut pro firmy, nově má být desetkrát vyšší až ve výši 20 milionů korun. Při nákupu velkého množství povolenek se teď totiž firmám podle ministerstva vyplatí spíše zaplatit pokutu než emise správně vykázat. Cílem zvýšení horní hranice prý není ukládání neodůvodněně vysokých postihů, ale aspoň takových, aby byly ve výši zamlčených povolenek.
Návrh zavádí také takzvaný modernizační fond. Z prodeje povolenek by mohl v příštích deseti letech dostat zhruba 100 miliard korun na snižování emisí nebo podporu obnovitelných zdrojů.
Rodná čísla v občanských průkazech ještě zůstanou
Poslanci se zabývali také odkladem ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů. Babišova vláda navrhovala tříletý odklad, sněmovna ale schválila, že se rodná čísla přestanou do průkazů zapisovat do dvou let. Vláda návrh zdůvodnila tím, že úřady nejsou na vypuštění rodného čísla z dokladů připravené.
Kritici ale poukazovali na to, že zrušení rodného čísla v občanských průkazech k počátku roku 2020 bylo schváleno už před deseti lety a ministerstva měla dost času se na to připravit. S odkladem už dříve nesouhlasil Úřad pro ochranu osobních údajů. Podotkl, že některá ministerstva neskrývaně uváděla, že přípravu ani nezahájila.
Na závěr jednacího dne se poslanci dostali také k předloze, která má lépe ochránit klienty realitních kanceláří a zlepšit fungování realitního trhu. Zákon tak stanovuje požadavky na makléře a jejich činnost. Realitní kanceláře také budou moci poskytovat úschovu peněz klientům, klienti o ni ale budou muset písemně požádat.
Všechny zmíněné zákony teď poputují do Senátu, v případě schválení je dostane k podpisu prezident Zeman.
