Místo přepážek na úřadech internet a klávesnice. Zákon o právu občanů na digitální služby prošel

Poslanci v pátek schválili růst státního příspěvku na platy zaměstnancům se zdravotním postižením. Prošel i návrh zákona, který lidem do budoucna umožní komunikovat se státními úřady výhradně elektronicky. Kvůli seniorům ale zůstanou i papírové formuláře. Sněmovna také schválila návrh, který výrazně zvyšuje horní hranici pokut firmám za přestupky týkající se vykazování emisí a nákupu emisních povolenek.

Poslanecký návrh zákona o právu na digitální služby dá lidem a firmám mimo jiné právo přístupu k těm informacím v systémech veřejné správy, které se jich týkají. Úřady budou mít naproti tomu povinnost takový přístup elektronicky zajistit.

Papírové formuláře ale zůstanou zachovány, hlavně kvůli seniorům. Změna se také nemá týkat samospráv vzhledem k tomu, že v malých obcích by s tím mohli mít kvůli nedostatečnému vybavení problémy.

Vyhláška má podle zákona stanovit katalog služeb státu, který by měla vláda postupně doplňovat. Elektronicky by si lidé měli do budoucna vyřídit například  změny ve svých dokladech, výpisy z rejstříků nebo žádosti o státní podporu. Mělo by také zmizet zdlouhavé vyplňování formulářů – lidé zadají nezbytné údaje pouze jednou a chybějící data by si pak úřady měly zjistit z registrů.  

„Úřady už nebudou chtít, aby lidé znovu a znovu vyplňovali údaje, které stát už jednou má, nebo aby se donekonečna museli prokazovat novými a novými průkazy. Všechny potřebné informace si úředníci obstarají z dat, která už mají,“ uvedl za předkladatele zákona poslanec ODS Martin Kupka. Normu označil za „revoluci v digitalizaci státní správy“ a také za příležitost, aby stát některé nadbytečné nebo zdvojené agendy zrušil.

Osm set navíc

Vedle toho sněmovna schvalila vyšší státní příspěvek zaměstnavatelům na plat zdravotně postižených, který by měl vzrůst až na 12 800 korun měsíčně místo nynějších 12 tisíc korun. Důvodem zvýšení je letošní růst minimální mzdy. Do budoucna by navíc mohla o výši dotace rozhodovat pouze vláda – nemusel by se pokaždé měnit zákon, jako je tomu nyní.

Novela ohledně emisí jednak výrazně zvyšuje horní hranici pokut pro firmy, nově má být desetkrát vyšší až ve výši 20 milionů korun. Při nákupu velkého množství povolenek se teď totiž firmám podle ministerstva vyplatí spíše zaplatit pokutu než emise správně vykázat. Cílem zvýšení horní hranice prý není ukládání neodůvodněně vysokých postihů, ale aspoň takových, aby byly ve výši zamlčených povolenek.  

Návrh zavádí také takzvaný modernizační fond. Z prodeje povolenek by mohl v příštích deseti letech dostat zhruba 100 miliard korun na snižování emisí nebo podporu obnovitelných zdrojů.

Rodná čísla v občanských průkazech ještě zůstanou

Poslanci se zabývali také odkladem ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů. Babišova vláda navrhovala tříletý odklad, sněmovna ale schválila, že se rodná čísla přestanou do průkazů zapisovat do dvou let. Vláda návrh zdůvodnila tím, že úřady nejsou na vypuštění rodného čísla z dokladů připravené. 

Kritici ale poukazovali na to, že zrušení rodného čísla v občanských průkazech k počátku roku 2020 bylo schváleno už před deseti lety a ministerstva měla dost času se na to připravit. S odkladem už dříve nesouhlasil Úřad pro ochranu osobních údajů. Podotkl, že některá ministerstva neskrývaně uváděla, že přípravu ani nezahájila.

Na závěr jednacího dne se poslanci dostali také k předloze, která má lépe ochránit klienty realitních kanceláří a zlepšit fungování realitního trhu. Zákon tak stanovuje požadavky na makléře a jejich činnost. Realitní kanceláře také budou moci poskytovat úschovu peněz klientům, klienti o ni ale budou muset písemně požádat. 

Všechny zmíněné zákony teď poputují do Senátu, v případě schválení je dostane k podpisu prezident Zeman. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ústavní soud zaměstnává řada návrhů od politiků. Další mohou přibýt

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.
před 9 hhodinami

VideoVláda chce změnit systém ochrany dětí, pravidla se mají sjednotit

Vláda chystá zákony, od kterých si slibuje větší bezpečí dětí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce sjednotit pravidla, dle kterých se odebírají děti z problémových rodin. A chce prosadit také vznik nového centrálního úřadu. Změna čeká taky justici – soudci by při svěřování do péče měli víc přihlížet třeba k násilí v domácnostech. Klokánky a další zařízení pro děti s potřebou okamžité pomoci návrhy kritizují. Obávají se možného krachu. Už teď je přitom podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové kapacita příslušných zařízení pro děti nedostačující. Zároveň případů týraných nebo zneužívaných dětí přibývá – za posledních pět let vzrostl jejich počet o padesát procent.
před 9 hhodinami

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Meziroční růst průmyslu v srpnu zpomalil, stavebnictví kleslo

Meziroční růst průmyslové produkce zpomalil v srpnu na 2,6 procenta z 3,1 procenta v červenci, uvedl Český statistický úřad. Oznámil také, že stavební výroba ve stejném období meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. Schodek zahraničního obchodu činil v srpnu 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Metnar: Volební systém se nebude měnit proto, že si Pavel naplánoval dovolenou

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl na síti X kritiku první dámy Evy Pavlové vůči komunálním volbám. Volební systém celé země se podle něj nebude měnit jen proto, že si prezident Petr Pavel naplánoval na termín voleb dovolenou. Pavlová v úterý zkritizovala, že stát neumožnil lidem volit ze zahraničí či z jiného místa v Česku, ačkoliv termín komunálních voleb tentokrát pevně stanovil zákonem. Prezidenta za neúčast u voleb kritizují i opoziční politici.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ČT se ohradila proti Macinkově zákazu účasti zaměstnanců MZV v jejím vysílání

Česká televize se ohradila proti tomu, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zakázal všem zaměstnancům svého resortu komunikaci s ní. Uvedla, že se nenechá vtáhnout do předvolebního boje. Vicepremiér zákazem reagoval na to, že ČT v souladu se svými pravidly předvolebního vysílání odmítla pozvat do Superdebaty předsedy stran kandidující ve volbách. Tento zákaz se kromě Macinky, který kandiduje v komunálních volbách v Praze, týká i předsedů ODS, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
před 16 hhodinami

Malý a Raška z bývalého vedení IKEMu jsou vinni vydíráním kardiochirurgů

Bývalý náměstek ředitele IKEMu Jiří Malý a někdejší šéf IT odboru Petr Raška jsou vinni v případu vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, zjistila ČT. Soud Malému uložil peněžitý trest 50 tisíc korun a Raškovi 80 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, muži vinu od počátku odmítají. Ponechali si proto lhůtu na podání odvolání, stejně jako státní zástupce. Spolu s nimi byl původně obžalován i tehdejší ředitel kliniky Michal Stiborek, který loni v srpnu zemřel. Jeho trestní stíhání soud zastavil.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.