Starostové a hejtmani v pondělí s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO) proberou návrhy na zmírnění zákona o střetu zájmů. Požadavek, aby nemuseli majetková přiznání odevzdávat starostové, místostarostové či radní, kteří nepracují pro město na plný úvazek, odmítla vláda. Zástupci obcí však premiéra vyzvali, aby se zasadil o to, aby příslušná novela zákona přesto prošla.
Je tomu něco přes rok, kdy Poslaneckou sněmovnou otřásal zákon přezdívaný „lex Babiš“ kvůli dopadu na majetek ministrů, tehdy jmenovitě Andreje Babiše ještě v roli ministra financí. I když nakonec zákon prošel díky velmi široké podpoře poslanců z různých stran proti vůli ANO, nyní se reprezentanti většiny stran ozývají kvůli témuž zákonu, ale docela jiným ustanovením než ta, která loni Babiše odřízla od Agrofertu.
Kvůli požadavku na majetková přiznání politiků včetně těch z nejnižších pater hrozí podle Sdružení místních samospráv vylidnění radnic. Již nyní někteří starostové či jejich zástupci rezignovali. To ostatně uznávají i někteří zástupci vládního hnutí ANO.
„Je pravdou, že to nejvíce dopadá na starosty malých obcí. (…) To jsou lidé, kteří to dělají ve svém volném čase. Je třeba zjednat nápravu,“ připustil v Událostech, komentářích brněnský primátor Petr Vokřál (ANO).
Vláda je proti změnám. Podle Pelikána musí přiznání podávat všichni politici
Vláda samotná se však postavila proti dvěma poslaneckým novelám, které by povinnost zveřejňovat svůj majetek sňaly z neuvolněných radních a také omezily přístup k informacím o majetku – k dispozici by byly jen na vyžádání. Zmírnění zákona požaduje Sdružení místních samospráv i Svaz měst a obcí a Asociace krajů ČR, podle předsedy sdružení samospráv Stanislava Polčáka (STAN) je podporuje také ministerstvo vnitra.
Podle ministra spravedlnosti v demisi Roberta Pelikána (ANO) by ale osvobození části politiků od majetkových přiznání nebylo správné vzhledem k tomu, že i neuvolnění radní či starostové rozhodují o veřejných věcech a majetku.
„Všichni jsme museli podat majetková přiznání. Myslím, že to tak je dobře, protože všichni rozhodujeme o veřejných věcech a existuje nebezpečí, že této moci budeme zneužívat ke svému obohacení,“ poukázal ministr v projevu ve sněmovně.
Tím však komunální politiky jen popudil. „Pan ministr dostává od státu měsíční odměnu bratru 150 tisíc korun. Jak k tomu přijde starosta, který (…) v neuvolněné funkci má měsíční odměnu maximálně 1500 korun?“ srovnal Stanislav Polčák.
Připomněl, že v majetkových přiznáních se jde do velkých podrobností o majetku veřejných činitelů. „Bavíme se o poměrech na velmi malých vesnicích. Tam závist ještě existuje,“ dodal. Za jeden z největších problémů považuje možnost anonymního prohlížení majetkových přiznání.
Volby bez kandidátů? Rezignací není tolik, uklidňuje ministerstvo
Komunální politici zdůvodňují požadavky na zmírnění povinností také obavou, že se leckde vůbec nepodaří pro nadcházející komunální volby sestavit kandidátky. „Protestujeme proti tomu, že tento zákon směřuje i proti neuvolněným politikům. Spravují ve svém volném čase malé obce a musí kompletně otevřít své majetkové poměry,“ řekl poslanec ODS a náměstek plzeňského primátora Martin Baxa.
Kritici současné podoby zákona o střetu zájmů argumentují tím, že někteří starostové či členové obecních rad již rezignovali, Stanislav Polčák hovoří o desítkách až stovkách lidí. Podle ministerstva to ovšem samo o sobě není důvodem k vážnému znepokojení.
„Veřejných funkcionářů je k dnešnímu dni necelých 40 tisíc, nejpočetnější skupinou jsou právě komunální politici. Máme za to, že toto zlomkové množství rezignací nemůže být samo o sobě důvodem pro naprosto zásadní změnu systému,“ uvedla mluvčí úřadu Alžběta Šírková. Před eventuální změnou by proto podle ministerstva byla potřeba přinejmenším analýza současného stavu.
Vládní hlasování chtějí komunální politici obejít jednáním přímo s premiérem v demisi Babišem. Tomu také začali posílat dopisy se symbolickými klíči od svých úřadů. Jednat s ním budou v pondělí.
