České diplomacii se minulý týden podařilo dojednat propuštění Petra Jaška, který byl v africkém Súdánu odsouzen na 20 let za špionáž a protistátní činnost. V podobných případech jsou často ve hře miliony dolarů jako výkupné. To ale podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nebyl tento případ: „Říkám tady na své svědomí, že nebyly žádné jiné zakryté dohody,“ uvedl v Interview ČT24. Ve stejném rozhovoru ale dodává: „Transparentnost je sice pěkná věc, ale v diplomacii neplatí.“ Ptala se ho Zuzana Tvarůžková.
Vy jste vyjednal propuštění Petra Jaška ze Súdánu, byl tam odsouzen za protistátní činnost. Už dříve jste naznačoval, že to bude náročné a že to nebude jednání se zárukou úspěchu. Bylo to tak?
Rád bych upozornil, že to není moje první súdánská kauza. V roce 2014 jsem jednal se súdánským protějškem, šlo o trest smrti, který měl být vykonán nad ženou, která nebyla česká občanka. Kvůli tomu jsme vedli poměrně velký rozhovor, který byl v jednu chvíli dokonce dramatičtější, a nakonec skončil dobře a on mě ujistil, že rozsudek smrti nebude vykonán.
Toto byla pro nás druhá podobná věc, ještě o to důležitější, že šlo o českého občana. Cesta byla připravovaná delší dobu a nakonec jsme se s panem ministrem dohodli, že přijedu a že se to odehraje přímo na místě.
To, co bylo do určité míry dramatické, že jsme ten den do 17. hodiny několikrát dostali informaci, že už se pan Jašek přesouvá a dokonce nám bylo řečeno, že už je na letišti. My jsme si to ověřovali a ta informace třikrát nebyla pravdivá. Asi chápete, že nás to do jisté míry znejistilo. Třikrát nám druhá strana tvrdila, že už je pan Jašek vydaný, připravený a my jsme si pokaždé ověřili, že to není pravda.
Co bylo podle vás na tomto případu problematické? Co bylo tím hlavním rizikem? Pan Jašek hovoří o tom, že tam byl na misionářské výpravě, že chtěl pomáhat křesťanům – vy byste před podobnými výpravami varoval? Víte třeba o tom, že měl nějaké kontakty se zahraničím? Nebo tam skutečně jel na vlastní pěst?
Na úvod bych rád řekl, že máme jako Česká republika ve vězení daleko větší množství lidí, než si veřejnost myslí. A těch jednání, která vedeme, je také poměrně hodně. Transparentnost je sice pěkná věc, ale v diplomacii neplatí. Diplomacie by nemohla fungovat, kdyby se neodehrávala za zavřenými dveřmi. Tím nechci naznačovat bůhví co, ale nemohu vám přesně říci, co se odehrálo, protože to není ani v zájmu věci, a mohlo by to komplikovat jiné kauzy, které vedeme.
Mě zajímala ta jeho role – jestli vy jste ji pochopil a v čem možná byla komplikovaná?
To, co jste řekla, si myslím je v zásadě pravda. A já tak celou kauzu chápu. To hlavní, co se dá říct: Pan Jašek se tam angažoval ve prospěch kohosi, snažil se pomoct těm, o kterých byl přesvědčen, že pomoc potřebují. Takže to byl člověk, který se třeba i někoho zastal a vlastně za to měl zaplatit 20 lety vězení. Jsem absolutně přesvědčen, že tohle nebylo spravedlivé. Ale to byl náš názor – názor súdánské strany i tamního soudu byl jiný.
Proto jsem žádal ministra zahraničí, aby se v zájmu súdánsko-českých vztahů tento konflikt vyřešil nějakou cestou, která umožní panu Jaškovi návrat.
Poměrně záhy se jako východisko objevila možnost udělení milosti prezidentem – proběhne soud, ale pak se dohodneme s prezidentem a on dá milost. K tomu jsme celou dobu směřovali. A šlo jen o to, jestli to proběhne tak, jak bylo slíbeno.
Byla milost podmíněna nějakým jiným příslibem? Hovořilo se o obnovení ekonomických vazeb. Existuje třeba už nějaký konkrétní projekt?
My jsme byli v Súdánu aktivní už dříve. Neříkám, že nějak enormně, ale ty zájmy tam byly v oblasti byznysu nebo rozvojové pomoci. Poměrně velký zájem byl v oblasti archeologických zkoumání, které je tam opravdu pozoruhodné a pro nás i velice cenné.
Když ale došlo k této kauze, tak to celé bylo zrušeno a zmraženo. Říkám tady na své svědomí, že nebyly žádné jiné zakryté dohody. Ale já jsem od počátku navrhoval – protože i Súdán má zájem na ekonomické kooperaci – obnovení těch vztahů. Že se sejde mezivládní ekonomická komise, že jsou tam projekty, o které oni stojí, v celé řadě oblastí – například zemědělství, zavlažování – a my jsme ochotni na tomto spolupracovat.
Potřebujeme Súdán jako partnera i z toho důvodu, že je tranzitní migrační zemí. Má celou řadu informací, se kterými bychom potřebovali pracovat. Spolupráce je dobrá věc pro obě strany. Šlo o to, jestli si řekneme, že nám to stojí za to a oni kvůli tomu budou ochotni nám pomoct vyřešit kauzu pana Jaška.
(Lubomír Zaorálek hovořil také o jmenování Hynka Kmoníčka velvyslancem v USA, mírových jednání o Sýrii či nadcházejícím sjezdu ČSSD. Celý rozhovor najdete ve videu.)
