Takzvaný protikuřácký zákon je potřeba zachovat alespoň dalších několik let beze změny, aby bylo možné s dostatečným odstupem zhodnotit jeho dopady. Po roce účinnosti zákona to řekl ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (ANO). Kromě toho uvedl, že nejvíce kuřáků v Česku se vyskytuje mezi mladými lidmi. Ti se do začátku účinnosti zákona hojně oddávali tabákovým výrobkům v barech a na diskotékách. Také proto je zákon ve stávající podobě důležitý, zdůraznil Vojtěch.
Ministr Vojtěch: Protikuřácký zákon potřebujeme také proto, aby se děti neučily kouřit
Události: Protikuřácký zákon platí rok (zdroj: ČT24)
„Nejvíce kuřáků u nás je ve věku 15–24 let. To je zásadní problém, protože ze všech průzkumů vyplývá, že pokud v tomto věku v zásadě děti začínají kouřit, pak se závislosti těžko zbavují. Z průzkumů mezi touto populací jsou uváděna místa, kde začínají kouřit, právě různé bary, diskotéky a podobně. Proto je nutné, aby zákaz kouření v těchto prostorách zůstal zachován,“ prohlásil ministr v demisi.
Studio ČT24: Rok s protikuřáckým zákonem (zdroj: ČT24)
5 až 9 cigaret denně uvádějí nejmladší kuřáci
Nejčastěji se v této věkové kategorii kouří 5–9 cigaret denně, doplnila Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle jejích slov toto rozmezí denního počtu cigaret uvádí 42 procent právě mladých lidí.
„Z těchto téměř dětských kuřáků se pak stávají dospělí kuřáci. Tam je sice absolutní hodnota prevalence nižší, nicméně v této kategorii dalších věkových skupin kouří 15–24 cigaret denně,“ dodala.
- Třicet procent kuřáků trpí depresemi, které se musí léčit a způsobují tak dodatečné náklady.
- Kuřák s psychiatrickou nemocí umírá o 10–25 let dříve oproti běžné populaci.
- Mladý kuřák, který vykouří více než 20 cigaret denně, má riziko vzniku infarktu 5,6x vyšší než stejně starý nekuřák.
- U celé populace platí, že kuřák má 3x vyšší riziko fatálního infarktu, riziko náhlé srdeční smrti je 2,3x vyšší a postižení tepen dolních končetin je u kuřáků 7x vyšší, amputace dolních končetin je 2x častější.
- Kouření zvyšuje pravděpodobnost výskytu nádoru plic, bronchogenních nádorů, nádorů hlavy a krku, jícnu, žaludku, ledvin, gynekologických nádorů.
- Kuřák má 2–4x větší pravděpodobnost vzniku nádoru močového měchýře.
- Riziko vzniku leukémie je u kuřáků o 30–50 % vyšší.
- Dvakrát větší je u kuřáků riziko vzniku roztroušené sklerózy.
- Pasivní kouření má v Česku ročně na svědomí zhruba 1500–3000 úmrtí.
- Zdroj: VZP, září 2015
Ministr Vojtěch je rád, že ve sněmovně neprošly nedávné snahy zmírnit protikuřácký zákon a povolit majitelům restaurací a barů zřizování stavebně oddělených kuřáren.
„Kouř má tu vlastnost, že se velmi snadno šíří. Proto jsem odpůrcem zřizování kuřáren, protože nikdy není možné zajistit, aby se kouř nedostal do druhé, nekuřácké části,“ prohlásil.
Podle jeho slov se v populaci také o 5 procent zvýšil počet lidí, kteří chtějí s kouřením přestat. Odhaduje, že i to může být výsledkem protikuřáckého zákona. To potvrzuje i Centrum pro závislé na tabáku, které funguje ve FN Brno už od roku 2005. Za tu dobu jím prošla zhruba tisícovka pacientů. Za poslední rok se zájem kuřáků o léčbu závislosti zdvojnásobil. „Tím, že vstoupil v platnost protikuřácký zákon, začali se lidé na cigarety dívat jinak a pochopili, že to není norma, ale problém,“ řekla vedoucí lékařka centra Stanislava Potrepčiaková.
Podle průzkumu vyjádřilo 61 procent lidí spokojenost se zákazem kouření v restauracích a na dalších místech. Podle průzkumu SZÚ v Česku mezi roky 2016 a 2017 přibylo nekuřáků o 3,5 procenta. Kuřáků bylo loni 25 procent obyvatel, od roku 2012 jich ubylo o šest procent.
„Je to i pro nás další signál, že bychom měli současný stav zachovat a podívat se na celkové dopady z delšího časového odstupu, ale určitě ne po dvanácti měsících od nabytí účinnosti,“ dodal ministr Vojtěch.