Ministerstvo zdravotnictví zčásti ustoupilo od jedné ze svých priorit. Původně chtělo desítky nemocnic převést na neziskovou formu. Po neshodách v koalici ale nový šéf resortu Miloslav Ludvík (ČSSD) nechal zákon přepsat. Má vzniknout jen patnáct univerzitních nemocnic. Ani v upravené podobě ale zákon nemá podporu jistou. Výhrady má ministerstvo financí i zástupci lékařských fakult.
Podle návrhu zákona má fungovat patnáct univerzitních nemocnic. Kromě stávajících devíti fakultních se mají na novou formu převést například Thomayerova nemocnice, IKEM nebo pražská porodnice v Podolí.
Univerzitní nemocnice se mají soustředit především na vysoce specializovanou zdravotní péči, související výzkum, ale i praktickou výuku nových lékařů. S možností, že by neplatily daně nebo měly garantované smlouvy s pojišťovnami, už ale ministr nově nepočítá.
„Nedomnívám se, že je nutné dělat pro někoho daňové úlevy, protože hospodaření nemocnic má být na černou nulu. To znamená, že výnosy se mají krýt s výdaji,“ řekl České televizi Miloslav Ludvík.
V současné době jsou státní nemocnice příspěvkovými organizacemi. Univerzitní nemocnice by měly mít zcela novou právní formu. Třeba peníze z prodeje svého majetku už by nemusely vracet do státního rozpočtu. V čele má stát ředitel, v dalších orgánech nemocnice mají mít své zástupce i vysoké školy.
Zástupci lékařských fakult zákon vítají, měl by se podle nich ale týkat jen současných devíti fakultních nemocnic. „Domníváme se, že počet by se měl udržet. Je to věc, která se osvědčila a není potřeba ji ani zvyšovat, ani snižovat,“ uvedl předseda Asociace děkanů lékařských fakult Miroslav Červinka.
Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánky Čechové jsou ale do návrhu zákona zahrnuty nemocnice, u kterých to dává smysl. „V jejich případě probíhá spolupráce s univerzitou. Podnět samozřejmě ještě zvážíme,“ dodala.
Zásadní výhrady má ovšem i koaliční ministerstvo financí spravované hnutím ANO. K návrhu poslalo zhruba padesát připomínek. Chce například jasně definovat odpovědnost vedení nemocnice za způsobené ztráty.
Zákon by proto nepodpořil ani předseda sněmovního zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO): „Je tam opět varianta, že majetek sice přechází ze státu na nemocnice, ale za dluhy bude ručit stát.“
„Ředitel bude stejně jako nyní odpovědný v souladu se zákoníkem práce. Členové rady, kteří nečiní právní jednání, budou odpovídat podle občanského zákoníku,“ oponuje Čechová.
Ministra Ludvíka nicméně tlačí čas. Chce, aby vláda zákon projednala ještě do konce měsíce, aby bylo ještě teoreticky možné stihnout legislativní kolečko a mohl platit od začátku příštího roku.
Koalice se dlouho přela i o financování zdravotnického systému. Před několika dny ale oznámila dohodu. Vláda schválila zvýšení plateb státu za své pojištěnce o tři a půl miliardy ročně. Zákon platí pro léta 2019 a 2020. Pro příští rok musí ještě růst upravit nařízení kabinetu.
