Ministerstvo práce selhalo při IT zakázkách, tvrdí NKÚ. Kontrola odhalila množství pochybení

Nahrávám video
Ministerstvo práce selhalo při IT zakázkách, tvrdí NKÚ
Zdroj: ČT24

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) selhalo při budování informačních systémů pro výplatu dávek a porušilo rozpočtovou kázeň za 737 milionů korun, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podal dvě trestní oznámení. Ministerstvo oznámilo, že o nedostatcích způsobených předchozím vedením ví a řeší je. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že nové systémy budou v provozu nejpozději do konce roku 2020.

Kontroloři prověřili téměř 900 milionů korun, což je přibližně čtvrtina z více než 3,7 miliardy korun, které v letech 2013 až 2017 ministerstvo na technologie vynaložilo, uvedl NKÚ. 

„Kontrola odhalila velké množství zásadních pochybení – šlo například o nezvládnutí vytvoření nových informačních systémů pro výplatu dávek, problémy týkající se veřejných zakázek a smluv nebo využívání externích firem,“ uvedl NKÚ. Ministerstvo podle něj fakticky zůstalo závislé na dodavatelích informačních služeb.

Podle NKÚ se resort práce snažil dodavatele čtyř systémů změnit od roku 2011. Tehdy stál v jeho čele Jaromír Drábek (TOP 09). Kvůli manipulacím při výběru firmy soud poslal do vězení jeho tehdejšího náměstka i šéfa IT odboru. S tendrem pak počítala Drábkova nástupkyně Ludmila Müllerová (TOP 09). Ministr práce z následné přechodné Rusnokovy vlády František Koníček přípravy zastavil. Znovu se do nich pustila v minulém volebním období ministryně Michaela Marksová (ČSSD).

Podle NKÚ ministerstvo ale nestihlo systémy přesoutěžit a v roce 2016 uzavřelo znovu smlouvu s původním dodavatelem. Tímto postupem resort podle kontrolorů porušil rozpočtovou kázeň za půl miliardy korun. Smlouvu s dosavadní firmou OKSystem protáhlo ministerstvo i loni před koncem roku, a to na další dva roky. Dvouleté prodloužení kontraktu vyjde podle ministerstva zhruba na miliardu.

Prodlení ve spuštění nových informačních systémů představuje podle kontrolorů nehospodárné výdaje pro státní rozpočet. „Každý měsíc, kdy běží stávající systémy, zaplatí Česká republika podle odhadů NKÚ o 30 milionů více v porovnání s cenou, kterou by mohla platit, kdyby byly nové systémy v provozu,“ uvádí NKÚ.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu problémy provázely i služby systémové integrace, čímž se ministerstvo dopustilo porušení rozpočtové kázně za více než 172 milionů korun.

Další nedostatky se týkaly například konzultačních a externích služeb za 8,5 milionu, které MPSV zadávalo opět bez soutěže. „Resort si také nechal od externí firmy připravit strategii rozvoje ICT pro roky 2018 až 2020, za kterou v době kontroly zaplatil přes osm milionů korun,“ zjistil NKÚ. Pokud by na strategii pracoval stejný počet zaměstnanců ministerstva, vyšla by podle kontrolorů přibližně na 1,1 milionu korun.

Ministerstvo tvrdí, že problémy řeší

Ministerstvo oznámilo, že nedostatky řeší. „Byla provedena celková personální reorganizace i revize řízení IT projektů, nastaven nový harmonogram, zafixován rozsah projektů nezbytný pro nasazení systémů do produkčního prostředí i stanoven pevný finanční rámec,“ vypočítala mluvčí MPSV Barbara Hanousek Eckhardová.

Ministryně Maláčová uvedla, že se nyní soustředí na personální stabilizaci IT sekce. „Do dvou let pak chceme uskutečnit přechod na nově vysoutěžené plně funkční IT systémy bez dodatečných nákladů na státní rozpočet,“ sdělila. Změny v podobě úřadu provedla od ledna.

Ministryně práce první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO) přípravy projektů před rokem zastavila. Sněmovnímu sociálnímu výboru řekla, že podala kvůli zakázkám 11 trestních oznámení.

Exministryně Marksová pochybení odmítala. Poukazovala na to, že její tým se snažil zbavit závislosti na jediném dodavateli a diskreditace jeho práce má nahrát určitým firmám. Bývalý politický náměstek Maláčové Tomáš Martinec výboru loni v září řekl, že za zpožděním je to, že vedení resortu v čele s Marksovou neodhadlo náročnost výměny systémů a své schopnosti vše uřídit, ale také zastavení příprav za Němcové. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...