Představitelé měst a obcí v těchto dnech jednají o rušených pobočkách České pošty. Ta sice avizovala, že je připravená seznam rušených poboček upravit, jejich počet – tři sta – je ale neměnný. Hlavním důvodem je vysoká ekonomická ztráta podniku. Obce se snaží hledat řešení, navrhují třeba přeměnu poboček v Poštu partner. Státní firma ale tvrdí, že ani taková forma se jí nevyplatí.
Města a obce bojují proti zrušení některých poboček pošty. Počet je konečný, upozorňuje podnik
7 minut
Události: Rušení poboček pošt
Zavírání poboček pošty se dotkne i Českého Krumlova. Místo tří zde bude jenom jedna. Město jednalo se zástupci pošty a navrhovalo zřízení Pošty partner, kterou by mohlo z části financovat. To ale pošta odmítá. Některým starostům pak navrhuje možnost takzvané Pošty partner plus. Tu by ale obce musely zaplatit kompletně.
„Při variantě, kterou mají na stole, že bychom platili poště veškeré náklady a neměli ze služby jakýkoliv příjem, to nepřipadá v úvahu,“ konstatoval starosta Českého Krumlova Alexander Nogrády (ANO).
Podobný návrh má na stole i vyškovská radnice a tamní nemocnice, vedle které se pošta ruší. Každý měsíc tu pošta vyplatí pacientům milion korun na důchodech. I proto chce Vyškov o variantě financování jednat se zástupci podniku i s nemocnicí. „Pokud to bude dávat nějaký smysl z hlediska veřejné služby, tak si umím představit, že i město Vyškov by se na tom podílelo,“ podotkl starosta Karel Jurka (ODS).
Další jednání je naplánované na konec dubna. Pokud se strany nedohodnou, přejde agenda rušené pobočky na hlavní poštu. „Kapacita pošty ve Vyškově ve Dvořákově ulici je dostačující k tomu, aby zvládla obsloužit i klienty ze zrušené pobočky,“ tvrdí vedoucí oblastní pošty ve Vyškově Markéta Jansová.
V Pardubicích mělo původně skončit sedm poboček, jednu z nich se ale povedlo zachránit. Podle primátora Pardubic Jana Nadrchala (ANO) se také podařilo domluvit výměnu některých rušených poboček za ty, které měly zůstat zachovány. Výběr rušených pošt podle něj nebyl příliš logický.
Celkem tři sta rušených poboček je ve zhruba 130 obcích. Podnik tvrdí, že s většinou má domluvený termín jednání o případných změnách. „Předpokládáme, že do konce dubna, do začátku května všechna jednání uzavřeme. Je to v našem zájmu, je to samozřejmě v zájmu starostů, ale chápeme, že ne vždy se termíny potkají,“ informoval mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Ve středu se má vedení pošty sejít s odbory a jednat o rušení poboček bude i vláda.
Proti rušení poboček je i rada postižených
Rušení některých poštovních poboček se nelíbí ani Národní radě osob se zdravotním postižením. Ta si dokonce myslí, že zavření některých bezbariérových pošt by mohlo být porušením úmluvy OSN o právech osob s postižením.
Problém nastává například v Mariánských Lázních. Na rozdíl od hlavní pošty v centru, která má zůstat zachována, je vybraná ke zrušení pobočka, která je přístupná i pro zdravotně handicapované.
„Všem bych přála tlačit vozík nebo kočár s osmdesátikilovým klientem do kopce u hlavní pošty,“ řekla k situaci Zuzana Kovandová z místního Střediska sociálních služeb Víteček. Jakmile kopec po dlažebních kostkách návštěvníci hlavní pošty vyjedou, čeká je ještě schodiště bez schodolezu a za dveřmi pošty dalších sedm schodů.
„Někteří říkají: 'Ale vždyť je tam před poštou zvonek, vy zazvoníte a úředník vám půjde něco vyřídit dolů.' Já nechci vyřizovat věci na chodníku, to je urážlivé, dehonestující,“ upozorňuje předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
Mluvčí pošty Matyáš Vitík připouští, že i v podobných případech je společnost připravena o výměně rušených poboček jednat.
Hustota poštovních poboček
Síť poboček
V tuzemsku připadá na každých sto tisíc obyvatel třicet poboček pošty. Je to nejvíc v celé Evropě. Po plánovaném zrušení tří set poboček to bude necelých 28.
Česká pošta má v současné době 12 tisíc zaměstnanců. Chystá se ale škrtnout 1600 míst – 950 v souvislosti s rušením poboček, pět set v logistice a další stovku v administrativě. Počet zaměstnanců by tak klesl na 222 na každých 100 tisíc obyvatel. Teď jich je 240, tedy stejně jako třeba v Německu.
Počet zaměstnanců pošty
Tam stát zprivatizoval velkou spolkovou poštu v roce 1994. Kromě akciovek Telekom, Poštovní banky vznikla také Německá pošta (Deutsche Post).
Více než čtvrt století od privatizace je tento koncern v dobré finanční kondici, ale ne kvůli původním službám. „Nákladní doprava byla loni naší rockovou hvězdou. Vydělala více než dvě miliardy eur. Expres vydělal další čtyři miliardy. To je polovina zisku celé společnosti,“ uvedl předseda představenstva Deutsche Post DHL Frank Appel. Dlouhodobě ztrátovým byznysem Německé pošty jsou naopak listovní služby.
