Praha – Kandidát ČSSD na post eurokomisaře Pavel Mertlík by v Evropské komisi upřednostňoval nějaké ekonomické portfolio. To je prý také záměr premiéra Bohuslava Sobotky, aby ČR takovou oblast pro svého eurokomisaře vyjednala. Pokud by se to ale nepodařilo, pak je prý otázka, zda by byl Mertlík vhodným kandidátem. „Asi by nebylo dobré, kdybych byl eurokomisařem pro nějaký obor, který je úplně mimo mé životní zkušenosti a sféru zájmů,“ uvedl Mertlík v Interview ČT24. Ekonomických resortů, které pro ČR připadají do úvahy, je podle něj zhruba šest nebo sedm.
Mertlík: Pokud ČR nevyjedná ekonomické portfolio, pak bych nebyl vhodným kandidátem
26 minut
Pavel Mertlík hostem Interview ČT24
Podle Mertlíka by nemuselo vadit, že je Česko ve srovnání s jinými zeměmi malé: „Když se podíváme na současnou komisi, tak tam je několik eurokomisařů z relativně malých zemí, a mají na starosti významný resort, který se týká celé Evropy. Např. Siim Kallas, bývalý estonský premiér, je komisařem pro dopravu.“
Vzhledem k tomu, že Česko není členem eurozóny, tak je prý nepřestavitelné, že by dostal český eurokomisař resort, který se týká hospodářské politiky a fungování hospodářské a měnové unie. „Na druhou stranu třeba v oblasti rozpočtové, tam je portfolio, které se týká rozpočtů Evropské komise a EU jako instituce, pak tam jsou věci v oblasti daňové – to jsou oblasti, které nejsou tak jednoznačně spjaty s fungování eurozóny,“ dodal Mertlík. Současný český eurokomisař Štefan Füle má zodpovědnost za rozšiřování EU a politiku sousedství.
Mertlíkovo působení v bance prý není problém
Dalšímu kandidátovi na eurokomisaře Pavlu Teličkovi, kterého chce vyslat hnutí ANO, kritici vytýkají, že prý v Bruselu působil jako lobbista. Mertlík zase po svém odchodu z vlády přes deset let působil jako hlavní ekonom Raiffeisenbank. Sám Mertlík v tom ale problém nevidí: „Každý má za sebou nějako minulost, ale v mém případě - si myslím - problém není. Jedenáct let jsem pracoval v soukromé bance, ale v pozici hlavního ekonoma. Žádným způsobem jsem neměl odpovědnost za obchodní politiku banky, nikde jsem za banku nelobboval atd. Čili je to v podstatě akademická pozice uvnitř banky.“
Svou minulost prý probíral s premiérem Sobotkou i dalšími členy grémia ČSSD a všichni se shodli, že tam problém není. „Nabídku na post eurokomisaře jsem zvažoval asi týden, jediný faktor, který jsem zvažoval především, byla rodina. A samozřejmě jsem přemýšlel, jestli na to tak říkajíc mám. Možná trochu sebestředně si myslím, že ano,“ tvrdí Mertlík. Podle svých slov má dostatečnou kvalifikaci i dostatečné životní zkušenosti včetně vládního působení.
Mertlík už prý jednou nabídku na post českého eurokomisaře dostal. „Když ČR v roce 2004 vstoupila do EU, tak mi to tehdy nabídl premiér Vladimír Špidla. Ale nabídku jsem okamžitě odmítl, protože jsem krátce před tím odešel z vlády, což bylo pro mě velice náročné období, a potřeboval jsem se věnovat rodině.“ Nakonec se eurokomisařem stal Pavel Telička, kterého však po půl roce nahradil právě Špidla.
Mertlík k Zemanovi: Ztráta důvěry je vzájemná
Včera se k jednotlivým kandidátům na eurokomisaře v Otázkách Václava Moravce vyjádřil prezident Miloš Zeman. Ten má největší sympatie k Teličkovi, kandidátku lidovců Zuzanu Roithovou pak označil za vhodnou kompromisní kandidátku. Na adresu Mertlíka však uvedl, že je v tomto případě zaujatý, neboť prý Mertlík v době, kdy byl ministrem financí v Zemanově vládě, ztratil jeho důvěru.
„Od prezidenta mě to nepřekvapuje. Nevím, v čem jsem ztratil jeho důvěru, ale ono je to vzájemné,“ uvedl v Interview ČT24 Mertlík. Se současným prezidentem prý měl v minulosti velmi dobré vztahy, ale spolupráce se pak postupně zhoršovala, protože prý měli velmi odlišné názory na některé věci ve vládě. Mertlík ve vysílání zmiňoval nákup stíhaček Gripen, což podle něj znamenalo naprosto nesmyslné dodatečné výdaje 120 miliard z veřejných zdrojů, nebo privatizaci ČEZu, který měla koupit francouzská firma Électricité de France, a to včetně regionálních energetik. Mertlík nakonec post ministra financí v dubnu 2001 opustil, vystřídal ho nedávný premiér Jiří Rusnok.
Pavel Mertlík vystudoval Národohospodářskou fakultu na VŠE, poté se věnoval akademické dráze. V roce 1995 začal pracovat v Institutu ekonomie České národní banky. V letech 1998 – 2001 působil jako ministr financí a zároveň jako vicepremiér v Zemanově vládě. Kvůli vzrůstajícím neshodám ho však v kabinetu vystřídal Jiří Rusnok. Mertlík pak až do roku 2012 působil jako hlavní ekonom v Raiffeisenbank. V současnosti je rektorem soukromého Bankovního institutu a vyučuje na Fakultě sociálních věd UK.
V letech 1981–1990 byl členem KSČ. V roce 1990 se podílel na vzniku strany Nová levice, která však brzy zanikla. V roce 1995 pak vstoupil do ČSSD.