Praktické úlohy a logické myšlení, to je největší slabina maturantů z matematiky. Lépe si poradili s příklady založenými na uplatnění naučených matematických postupů. Ukázaly to výsledky úloh, které zveřejnil web Cermatu – centra, jež organizuje maturity.
Nejmenší problémy středoškolákům dělaly úlohy založené na drilu. „Kupodivu logaritmická rovnice byla poměrně úspěšná úloha,“ poznamenal matematik Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, která požadovala zveřejnění podrobnějších maturitních dat.
Úlohy typu logaritmických rovnic však Botlík považuje za „technický balast“, protože úpravu matematických výrazů v současné době umějí mobilní aplikace.
Praktické úlohy měly výrazně vyšší neúspěšnost. Pouze necelých 16 procent maturantů z matematiky vyřešilo správně úlohu o tom, jak dlouho potrvá několika čerpadlům, než naplní nádrž. Měli to vyjádřit proměnnými, nikoliv konkrétními čísly. Právě práce s proměnnými, na které je založeno například používání tabulkového editoru Excelu, byla podle Botlíka kamenem úrazu. „Kdyby tam byla čísla, tak by to většině dětí nedělalo problémy,“ poznamenal.
Ředitel Cermatu Jiří Zíka doplnil, že potíže maturantů také spočívaly v tom, že neuměli rozeznat přímou a nepřímou úměrnost. Tedy usoudit, že při použití více čerpadel bude nádrž naplněna rychleji.
Výsledky analýzy maturitních dat podle matematika Botlíka naznačují, že školní úlohy žákům neukazují použití v reálném životě. „Výuka založená na drilu nevede k úspěchu ani v situacích, které dril vyžadují,“ poznamenal. Příklady postavené na aplikaci vzorců totiž někdy nezvládla více než polovina letošních maturantů.
Maturita z matematiky bude za pět let povinná. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) v této souvislosti hovořila o plánech na zlepšení výuky tohoto předmětu. V novém systému by se na zkoušky z matematiky mohly třídy dělit na skupiny, což by umožnilo individuálnější přístup.
