Turnov - Člen turnovského zastupitelstva Josef Kunetka tvrdí, že má důkazný materiál o německé kolaboraci šlechtice Karla Des Fours Walderode s nacisty. Tím je podle něj Walderodova přihláška k německému občanství. Kunetka se tím snaží dokázat neoprávněnost nároku dědičky Johanny Kammerlanderové na stamilionový rodový majetek. Soudy přitom mají prokázáno, že Karel Walderode byl československým občanem a že se proti republice neprovinil.
Vedle Walderodovy přihlášky k německému občanství a členství v Henleinově Sudetoněmecké straně má být dalším důkazem o spolupráci s nacisty nově objevená návštěvní kniha ze zámku Hrubý Rohovec, podle níž zde měl hrabě Karel Friedrich Des Fours Walderode (1904-2000) přijímat nacisty. „Od roku 1938 se zde scházeli a v žádném případě to nebyly schůzky, kde by se kuly pikle proti říši,“ informoval Kunetka.
Spory o majetek rodu trvají už 17 let
Restituční spor s rodem Walderode se vede již od roku 1992, Walderodova snacha Kammerlanderová požaduje lesy, zemědělskou půdu, statky na Liberecku, Jablonecku a Semilsku, včetně zámku Hrubý Rohozec u Turnova. Celkový majetek byl oceněn na 3,5 miliardy korun.
Jedním z měst žalovaných o vydání majetku je i Turnov, a proto zdejší zastupitelstvo požádalo svého člena Kunetku, aby se pokusil najít nové důkazy a restitucím tak zabránil. Kammerlanderová totiž již jednou u soudu uspěla, když jí bylo Ústavním soudem přiznáno vlastnictví části lesa ve Žďárku u Turnova, a město se obává, že by se takové rozhodnutí mohlo stát precedentním.
Starostka Hana Maierová počítá s tím, že dojde k novému prověření všech dokladů a dokumentů. Podle právního zástupce dědičky Romana Heyduka je ale nepravděpodobné, že se po tolika letech podaří zjistit něco převratného. Navíc upozornil na to, že již v roce 1947 bylo Walderodemu vydáno osvědčení o zachování československého občanství. „Nejvyšší soud došel k právnímu názoru, že dnes, po šedesáti letech, není nikdo oprávněn přezkoumávat právnost tehdejšího rozhodnutí,“ řekl Heyduk.
Karel Walderode a jeho kořeny:
Karel Friedrich Des Fours Walderode poprvé přišel o rodový majetek jako občan německé národnosti po druhé světové válce podle Benešových dekretů. V roce 1947 mu bylo vydáno osvědčení o zachování československého občanství, zabraný majetek už ale nestihl získat. Po únoru 1948 emigroval do Rakouska a československého občanství se vzdal. V roce 1992 ministerstvo vnitra des Fours Walderodemu československé občanství vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. V roce 2000 ve Vídni zemřel.
Rod Des Fours má původ v Brabantsku ve střední Belgii, do Čech přišli příslušníci této rodiny v 17. století. Zakladatelem české linie se stal Mikuláš Des Fours, jenž za třicetileté války bojoval na straně rakouských císařských vojsk ve službách Albrechta z Valdštejna. S rodem Walderode se Des Foursové spojili v 18. století. Tradičním sídlem rodu v Čechách byl zámek Hrubý Rohovec, jehož panství získal Mikuláš des Fours právě od Albrechta z Valdštejna.
