Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) musí vládě podrobněji zdůvodnit plánované snížení počtu náměstků ve svém resortu. Konkrétně chce odvolat dvě náměstkyně. Podle nejvyššího státního úředníka Josefa Postráneckého bude muset získat souhlas vlády do konce roku. Od 1. ledna totiž už nebude možné počet náměstků měnit, a to až do konce roku 2017.
Ministr Ludvík chce změny v systemizaci služebních a pracovních míst využít k odvolání náměstkyň Lenky Ptáčkové Melicharové a Lenky Tai Koláříkové. Celkem chce změny na osmi místech, která podléhají služebnímu zákonu. „Pro představu, na ministerstvu je takových míst sto,“ řekl během jednání vlády Postránecký.
Ministři ANO i KDU-ČSL před jednáním kabinetu vyjádřili pochyby o tom, zda postup čerstvě jmenovaného ministra není v rozporu se služebním zákonem. Projednávání jeho návrhu se proto odložilo.
Ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová před jednáním vlády řekla, že služební zákon je propojen s čerpáním evropských dotací. „Pokud nebude splněn smysl zákona, může přijít Evropská komise a mít připomínky,“ uvedla. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tento aspekt plánované změny ministři neprobírali.
Postránecký: Návrh nejde proti zákonu o státní službě
Vláda podle Postráneckého rozhodla, že ministerstvo musí změny do příštího zasedání vlády podrobněji vysvětlit. „Ministr je dnes odůvodnil racionalizací v řízení celého ministerstva, protože v současné době je tam osm odborných náměstků, považuje to vzhledem k počtu zaměstnanců za příliš vysoký počet,“ uvedl. Takové vysvětlení vládě pravděpodobně nestačilo, dodal.
Postránecký je přesvědčen, že návrh ministerstva je v souladu se zákonem o státní službě. Systemizace podle něj změny jednou ročně umožňuje navzdory služebnímu zákonu. Podle zákona existuje pak ještě jedna možnost změn na těchto postech, a to při změně působnosti ministerstva, uvedl Postránecký.
„Vláda má konečné slovo při schvalování systemizace a jejím úkolem je stanovit optimální počet služebních míst na jednotlivých úřadech. Ministr nastoupil ve středu, je logické, že návrh se nemohl objevit dříve,“ dodal Postránecký.
„Já nemám důvod ustoupit ani o milimetr. Pouze vezmu materiál, rozepíšu ho podrobněji a rozešlu ho všem členům vlády,“ uvedl ministr zdravotnictví Ludvík. Podle něj umožní ušetřené peníze zvýšit platy. „Ušetříme hodně, v řádu jednotek milionů korun za rok za platy, a o to se budou moci posílit platy lidí, kteří jsou na referentských pozicích,“ podotkl.
Tejc postup Ludvíka schvaluje
Podle předsedy ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Jeronýma Tejce (ČSSD) byla cílem služebního zákona stabilizace, a zákon podle něj funguje. Změn je výrazně méně, jsou pouze v řádu jednotek, uvedl.
„Neslibovali jsme, že se úředníci zabetonují bez ohledu na to, jaké jsou potřeby státu. Myslím si, že služební zákon nemá úředníkům umožňovat to, že se ukryjí a opevní se v zákopech a zůstanou tam až do důchodu bez ohledu na to, jaká bude představa ministra a potřeba veřejnosti,“ uvedl v Událostech ČT Tejc s tím, že by ministru Ludvíkovi spíše tleskal, než ho za plán snížit počet náměstků kritizoval.
Třiapadesátiletý pražský rodák vystudoval Vysokou školu ekonomickou, pražská práva a má také titul MBA. Kariéru začal ve farmaceutickém průmyslu a až do konce devadesátých let působil v tuzemských i zahraničních společnostech (Chemapol, Apotex) obchodujících s léky.
Od roku 2000 Ludvík řídí největší špitál v republice – Fakultní nemocnici Motol – s bezmála osmimiliardovým ročním rozpočtem (a loni také třímiliardovým ziskem). Před pěti lety pak jako ředitel vzbudil pozornost internetovým videem, kde mluvil o korupci během tendrů a významné pacienty označil za „kulichy“, díky nimž nemocnice prý dostává také peníze. Ministerstvo během následné kontroly veřejných zakázek žádné pochybení nezjistilo a Ludvík záznam označil za účelově sestříhaný.
Politicky se Ludvík angažuje už od roku 1990 a celou dobu v barvách ČSSD. Před dvěma lety vedl pražskou kandidátku strany v komunálních volbách; od prosince 2014 je předsedou pražské organizace strany, je také členem předsednictva strany s poradním hlasem.
