V Česku je nedostatek klinických logopedů. Až šest měsíců čekají na léčbu pacienti z Karlovarska, Liberecka a na Vysočině. České televizi to potvrdila Asociace klinických logopedů. Zájem pacientů podle dat asociace meziročně vzrostl o čtvrtinu. Mohou za to vedle dětí také dospělí, kteří chtějí zdokonalit své jazykové dovednosti.
Čtyřiadvacetiletý Dušan z Prahy docházel k logopedce už jako chlapec, svůj problém s ráčkováním se mu ovšem v dětství vyřešit nepodařilo. „Nebavilo mě to tam. Logopedka mi vložila do pusy nějaký předmět a musel jsem se snažit vyslovovat hlásky a slova, bylo to příšerné,“ popisuje mladý muž, proč k logopedce přestal docházet v dětském věku a vadu řeči si přenesl do dospělosti.
Nedostatek logopedů prohlubují dospělí, kteří neřeší vážné poruchy řeči jako zdravotní problém indikovaný praktickým lékařem a chtějí si jen zdokonalit svůj projev. „Laická i odborná veřejnost postupně začíná chápat, že práce klinického logopeda není o nacvičení hlásky R, ale o podpoře v rozvoji celého spektra jazykových schopností a dovedností, což vede ke zvýšení kvality života,“ vysvětluje Barbora Richtrová z Asociace klinických logopedů.
Lidé, kteří se rozhodnou navštěvovat ordinaci logopeda bez žádanky od lékaře, však musí počítat s tím, že si připlatí. Hodina terapie vyjde v průměru na 800 korun. Navzdory tomu asociace za posledních deset let zaznamenává prudký nárůst pacientů. „Jen oproti minulému roku vzrostl zájem o klinickou logopedii o 25 procent,“ upozorňuje Richtrová. V současnosti na jednoho logopeda připadá zhruba 25 tisíc obyvatel, ideální stav by přitom byl o více než polovinu nižší.
Nejrychleji podle Richtrové přibývá dětských pacientů s poruchou plynulosti řeči, vývojovou dysfázií, dyspraxií, syndromem ADHD nebo poruchou autistického spektra. „Nejčastěji rodiče vyhledávají klinického logopeda v situacích, kdy jejich dítě například ve třech letech nemluví nebo mluví minimálně,“ upřesňuje.
Čekací doby přes půl roku
Na prudký nárůst poptávky už nestíhá pružně reagovat české školství. Každým rokem v Česku přibývá zhruba 70 čerstvě atestovaných logopedů, dle Asociace klinických logopedů by jich ovšem byl potřeba minimálně dvojnásobek.
Podle Richtrové za to může především náročné a dlouhé postgraduální vzdělávání. Přiznává ale, že určitý podíl na problému nese také významné zastoupení žen v oboru. „Naprostou většinu klinických logopedů tvoří ženy, které po studiu často odchází na mateřské,“ vysvětluje. Ty jsou podle jejích slov v oboru klinické logopedie zastoupeny z více než devadesáti procent.
Nejdéle se na péči logopeda podle dat Asociace klinických logopedů čeká na Karlovarsku, Liberecku a na Vysočině. Nejbližší termín pacienti obvykle dostanou až za půl roku. Podobně je to v Praze, Středočeském kraji a v Brně. Naopak nejkratší čekací doby jsou například na Plzeňsku a v Moravskoslezském kraji.
