Lobbisté i lobbovaní mají mít pravidla, navrhla vláda. Plánuje pro ně registr

Brífink po jednání vlády (zdroj: ČT24)

Kabinet na svém posledním jednání před vládními prázdninami podpořil návrh zákona o lobbování. Ten by měl lobbingu dodat jasná pravidla. Vláda se rovněž shodla na tom, že by se případný přebytek státního rozpočtu měl do budoucna využít pouze na snížení státního dluhu. Bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) doplni legislativní radu vlády.

Lobbování v Česku zatím nemá jasná pravidla a není příliš transparentní, to by se ale mělo změnit. Ministři v úterý podpořili normu z dílny ministerstva spravedlnosti, která nyní poputuje k projednání sněmovnou. Hlavním nástrojem pro zvýšení transparentnosti má být zavedení registru evidujícího jak lobbisty, tak lobbované.

K předpisu přišlo několik stovek připomínek a řadu rozporů se před jednáním kabinetu nepodařilo vypořádat. Spokojen byl s předlohou ještě před jednáním ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Uvedl, že výhrady jeho úřadu k regulacím pro náměstky pod služebním zákonem byly vypořádány.

„Očekávám velkou debatu ve sněmovně, kde se bude muset zákon vyladit,“ prohlásila v úterý ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). 

Bezpečnostní informační služba (BIS) pravidelně upozorňuje na to, že lobbisté nežádoucím způsobem ovlivňují rozhodování veřejných činitelů. Ministerstvo spravedlnosti chce proto prostřednictvím zákona odlišit standardní lobbování za změnu legislativy od lobbování zákulisního a záměrně netransparentního. Věří, že zákon omezí nežádoucí jevy spojené s lobbingem – korupci, střet zájmů a klientelismus.

Zákon má být účinný od 1. ledna 2021. Návrh definuje lobbování jako „soustavnou činnost spočívající v komunikaci, uskutečňovanou lobbistou za účelem ovlivnění jednání lobbovaného“, a to při přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů nebo koncepčních dokumentů. Právní předpisy zahrnují ty, které schvaluje parlament nebo vydává vláda, ústřední správní úřad či Česká národní banka.

Lobbistou ve smyslu předkládaného zákona se může stát jen svéprávný člověk, který nebyl pravomocně odsouzený pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s lobbováním, nebo byl, ale jeho odsouzení je už zahlazené.

Mezi lobbované návrh řadí prezidenta a jeho kancléře, zákonodárce a jejich asistenty, dále ministry, jejich poradce a náměstky, členy bankovní rady ČNB či členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Lobbista, který hodlá lobbovat, bude mít povinnost lobbovaného upozornit na to, že je lobbistou, a uvést, čí zájmy hájí. „Nově přibyly také neziskové organizace a na žádost ministra zdravotnictví také národní protidrogový koordinátor,“ dodala ministryně Benešová.

Pokud budou chtít lobbisté nadále provozovat lobbování legálně, budou muset o zápis do registru požádat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Lobbisté i lobbovaní budou do registru vkládat čtvrtletní, veřejně přístupné zprávy. Náklady na zřízení rejstříku odhadlo ministerstvo na 500 tisíc až 700 tisíc korun bez DPH, provoz registru bude podle něj stát zhruba milion ročně.

Návrh svěřuje Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran také projednávání přestupků lobbistů a lobbovaných. Úřad bude moci uložit pokutu až 100 tisíc korun, lobbistům navíc také trest zveřejnění přestupku nebo zákaz činnosti až na tři roky.

ČSSD podpoří rozpočet, když zohlední požadavky Hamáčka a Maláčové

Kabinet se na své úterní schůzi zabýval také rozpočtem na příští rok. Sociální demokraté ho podpoří, když zohlední potřeby policie, hasičů a ministerstva práce a sociálních věcí, které požaduje nad navržený rámec 11 miliard korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) postrádá peníze na plánovanou změnu IT systémů, sociální služby či dotace obcím. 

„Ve středu zveřejní ministerstvo financí makroekonomickou analýzu na rok 2019 a 2020 a v srpnu zahájím jednání s ministry o rozpočtu. Jedenáct miliard je ale nereálné,“ řekla k tomu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček bude vyjednávat o penězích na techniku pro hasiče a policii, celkové požadavky neupřesnil. Oba resorty jsou podle něj podfinancované.

„Pokud ty problémy vyřešíme, tak jsme připraveni pro rozpočet hlasovat. Hasičský záchranný sbor je z hlediska prostředků na provoz na 60 procentech toho, co měl v roce 2010. U policie všichni víme, jaký je stav dopravních prostředků, investic, jak vypadají služebny,“ prohlásil ministr vnitra. V srpnu počítá Hamáček s odbornými konzultacemi, po vládních prázdninách pak s politickými jednáními.

Přebytky rozpočtu půjdou na snížení státního dluhu

Vláda také podpořila novelu zákona o rozpočtových pravidlech. Případný přebytek státního rozpočtu by se tak měl do budoucna využít pouze na snížení státního dluhu. Nyní o využití přebytku rozhodují poslanci. Loni evidovala státní kasa přebytek 2,9 miliardy. 

Zároveň vláda schválila návrh na vázání peněz na neobsazená místa na ministerstvech. Znamená to, že úřady nebudou moci bez souhlasu ministerstva financí peníze využít na jiný účel. V současnosti dostávají ministerstva a další úřady peníze z rozpočtu na platy bez ohledu na to, zda místa obsazená jsou nebo ne. V případě, že místa obsazena nejsou, může úřad použít peníze pro svoje potřeby. Změna by měla přinést roční úsporu jeden až dvě miliardy korun. Návrh novely, která nyní zamíří k projednání do sněmovny, počítá se změnami od 1. ledna 2021. 

Babišův kabinet také podpořil několik technických úprav souvisejících se změnou daňových předpisů na úrovni EU. Zákon, který změny obsahuje, by měl být účinný od roku 2020. Novela například upravuje omezení uznatelnosti výpůjčních výdajů u společníků osobních společností, zavádí dodatečné podmínky pro osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu a zavádí nový okruh automaticky vyměňovaných daňových informací. Novela zahrnuje například i italskou obec Campione d'Italia a italské vody jezera Lugano do celního území EU. 

Do legislativní rady vlády vstoupí exministr Pelikán

Bývalý ministr spravedlnosti z hnutí ANO Robert Pelikán, který nyní působí jako advokát, doplní legislativní radu vlády. „V legislativní radě jsem udělala inventuru lidí, kteří tam chodí, jak aktivně vystupují, takže jsme prozatím vyměnili nejprve jednoho člena, a místo něho přišel pan profesor (Jiří) Jelínek. Teď je to druhý člen,“ uvedla ministryně Benešová.

Pelikán už dříve řekl, že si nabídky ministryně váží. Devětatřicetiletý exministr podle návrhu nahradil v radě jednapadesátiletého Michala Votřela z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v Hradci Králové.

Robert Pelikán
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Těhotné vězenkyně se nemají automaticky dostat na svobodu

Benešová také oznámila, že vláda ve sněmovně podpoří návrh, aby soudy nemusely automaticky těhotným vězenkyním přerušit výkon trestu. Podle Benešové se věc bude týkat jednotlivkyň. Ministryně počítá s tím, že se o těhotné a novorozence postará věznice ve Světlé nad Sázavou, která nyní funguje pro matky s malými dětmi.

Ministerstvo životního prostředí také oznámilo, že přidá 1,5 miliardy na dotace na nové ekologické kotle. Vznikne k tomu další součást programu Nová zelená úsporám.

Kabinet naopak nepodpořila návrh poslanců STAN, kteří chtějí do ústavy zakotvit právo obyvatel na pitnou vodu. Stejné stanovisko zaujala vláda už dříve k podobným snahám lidovců a komunistů.