Rodina a blízcí, armádní činitelé i váleční veteráni se na brněnském Ústředním hřbitově rozloučili s válečným veteránem Emilem Bočkem. Pohřeb byl s vojenskými poctami, obřad začal průletem letounů JAS-39 Gripen. Do obřadní síně mohli na přání rodiny jen zvaní hosté, před ní ale veřejnost sledovala rozloučení na velkoplošné obrazovce. Poslední český stíhací pilot britského Královského letectva (RAF) zemřel 25. března krátce po svých stých narozeninách. Byl držitelem mnoha vyznamenání, blahopřejný dopis k výročí mu poslal i britský král Karel III.
Lidé se v Brně rozloučili s válečným veteránem Emilem Bočkem. Pohřeb byl s vojenskými poctami
Během obřadu zazněly salvy, česká a slovenská státní hymna, mezi proslovy pak skladby jako Montgomery či Škoda lásky. Projevy pronesli armádní činitelé či rodinní přátelé, zazněla i slovenština.
Přítomni byli například i brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) či jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Za britskou stranu se účastnil velvyslanec v České republice Matthew Field. Na závěr obřadu nad hřbitovem přeletěla trojice vrtulníků s dýmem v barvě trikolory. Minutou ticha uctili Bočkovu památku při zahájení schůze sněmovny poslanci.
Legenda, vynikající voják a skvělý chlap
Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že jde o loučení s legendou, vynikajícím vojákem a skvělým chlapem. Uvedl, že generál Boček byl posledním pojítkem se slavnou historií československých stíhacích pilotů královského letectva za druhé světové války. „Generál Boček byl pro nás velkým vzorem a inspirací. Budeme si ho vždy vážit jako výborného vojáka a také jako skromného člověka. Budeme si ho pamatovat nejen proto, co vykonal pro svoji vlast, ale také pro jeho elán, nadšení, energii a eleganci, s jakou bral život,“ řekl Řehka.
„Nikdy se nechlubil svou fantastickou, podle mě hrdinskou érou. Je to člověk, na kterého se nezapomíná,“ poznamenal předseda Ústavnho soudu Pavel Rychetský. „Byl vzácný člověk, protože uměl mluvit, ale také uměl poslouchat. Já jsem ho nezažil se špatnou náladou, nezažil jsem ho, že by se na někoho zlobil,“ zavzpomínal policejní prezident Jan Švejdar. Smuteční projevy zakončil svou vzpomínkou i kardinál Dominik Duka, nechyběla ani společná modlitba.
Emil Boček pocházel z Brna-Tuřan a poslední měsíce prožil v jednom z brněnských domovů pro seniory. Ještě v únoru přijímal gratulanty ke stým narozeninám. Tehdy řekl, že je spokojený a že z dlouhého života nejraději vzpomíná právě na Británii. „Tam bylo dobře. Ty spitfiry, to byly perfektní mašiny. Nebylo to náročný, bylo to moc dobrý,“ řekl Boček.
Bojovat odešel v šestnácti letech
Z nacisty obsazeného Československa odešel Boček v šestnácti letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů.
Brzy po válce odešel do civilu, pracoval jako mechanik a soustružník. Po listopadu 1989 se dočkal opakovaného povýšení a vysokých vyznamenání. V létě 2016 se ještě jednou v Británii vrátil za knipl stíhačky, se kterou se v Británii účastnil bojů proti nacistickému Německu.
Českoslovenští letci nemohli po Mnichovu a následné německé okupaci ukázat pilotní umění ani odhodlání bránit vlast. Mnozí z nich ale už na podzim 1939 odešli do zahraničí a v leteckých bojích nad Polskem a Francií předvedli své schopnosti.
Po kolapsu francouzské armády se stovky z nich dostaly do Británie, kde letci opět dostali příležitost zapojit se do boje v řadách RAF. Získali tam zásluhy, respekt a uznání, kterého se jim pak nedostávalo v Československu za komunistické totality.