Lety, místo utrpení. Archeologové potvrzují existenci tábora, historici jeho roli v holocaustu

Nahrávám video

Lety u Písku – sotva třísethlavá obec, jejíž jméno se ale v posledních měsících opakovaně skloňuje a nadále se bude skloňovat v celém Česku. Zatímco v posledních dnech rezonovala kontroverzní slova významných politiků, kteří zlehčovali utrpení vězňů v letském koncentračním táboře, v příštím týdnu nabude účinnosti smlouva o odkoupení letského vepřína. Řada lidí však stále nemá jasno o tom, co se v Letech vlastně dělo. Objasnit se to pokoušejí historici i archeologové včetně hostů 90' ČT24.

V Letech na Písecku byl od roku 1940 tábor pro odsouzené vězně, ale v roce 1942 byl přeměněn na sběrný tábor pro romské rodiny a od prosince toho roku začaly transporty internovaných do Osvětimi.

Podle historika Ondřeje Matějky z Ústavu pro studium totalitních režimů šlo o jednoznačnou součást holocaustu, ačkoli přímo v Letech nebyly žádné plynové komory, což občas vede ke zpochybňování role tohoto tábora. Například i historik Jan Rataj řekl předloni v rozhovoru pro Parlamentní listy, že „vězeňský pracovní tábor v Letech byl podle svědectví místem lidských utrpení, ale nebyl místem holocaustu“.

Podle Matějky je to ale naopak. „Jestliže tam lidi shromáždíte, než je odvezete do plynových komor, tak je to článek v řetězci, který holocaust utvářel,“ zdůraznil. Připomněl, že vyloženě likvidačních táborů byla jen malá část v celém systému koncentračních táborů. Ostatně němečtí historici používají termín Konzentrationslager (koncentrační tábor) primárně pro sběrné tábory, jako byly Lety. Pro tábory, jako byla Osvětim nebo Sobibor, pak používají termín Vernichtungslager (vyhlazovací tábor).

„Nejznámější z nich je Osvětim, protože zůstal. (…) To ale neznamená, že systém ostatních koncentračních táborů, které byly po celém Německu a Němci okupované Evropě, nesloužil k tomu, aby distribuoval skupiny obyvatel, které nacisté vybrali k likvidaci, do likvidačních táborů. V tomto smyslu jsou Lety u Písku článkem holocaustu, stejně jako jím byl například Terezín,“ dodal Ondřej Matějka.

Podobně hovoří také ministr kultury v demisi Ilja Šmíd (nestr. za ANO). „Byl to tábor, který sloužil jako jeden článek k vyhlazení určité části populace. Byl to tábor, který vedli zločinci, a je to něco naprosto nepochopitelného, jestli někdo zlehčuje smysl toho tábora,“ řekl v 90‘ ČT24.

Podmínky v Letech se snaží dokumentovat i Čeněk Růžička, jehož příbuzní v Letech zemřeli. Popsal i týrání vězňů. „Věšeli tam na kůl. V archivu jsme objevili obrázek, nakreslil ho letský vězeň. Kůl je u vchodu,“ upozornil.

Nákres „cikánského tábora“ v Letech u Písku (1943)
Zdroj: originál: Státní ústřední archiv v Praze/Muzeum romské kultury

Čeští dozorci – kámen úrazu ve veřejné diskusi

Za jeden z nejdůležitějších motivů současné vypjaté diskuse o Letech považuje historik Ondřej Matějka skutečnost, že nešlo vyloženě o nacistický koncentrační tábor. „Byli tam pouze čeští četníci, buď bývalí, nebo takoví, kteří byli ještě ve službě. (…) Když dostali příležitost, začali se chovat nepříliš jinak než dozorci přímo v nacistických koncentračních táborech,“ poukázal.

Zároveň však zpochybnil spoluzodpovědnost rodu Schwarzenbergů za vznik tábora – schwarzenberský majetek byl v době, kdy tábor vznikl, pod nucenou správou. Zodpovědnost naopak padá na protektorátní úřady, ačkoli nejvyšším velitelem mašinérie, která koncentraci českých Romů a jejich transporty řídil, byl Němec – velitel neuniformované policie. Nacistické Německo ovšem podle Matějky neslo vrcholnou odpovědnost. „Nebýt nacistické okupace, tak by k tomu nedošlo,“ připustil.

Letský tábor zanikl v létě roku 1943, tedy rok od jeho přeměny na tábor, kde se měly koncentrovat romské rodiny před transporty do vyhlazovacích táborů. Zničil ho požár založený jeho správci kvůli epidemii tyfu. „Proběhla na základě podmínek, které tam protektorátní úřady vytvořily,“ zdůraznil přitom historik. Nemoci pak podlehla většina z 300 letských obětí.

Archeologický průzkum přinesl nečekané nálezy

To, že v Letech byl koncentrační tábor a že vůbec nacisté ve velkém vyvražďovali české Romy a Sinty, byla přitom skutečnost takřka neznámá až do 90. let. Nedávno proběhl v přístupné části plochy, kde tábor stál, archeologický průzkum. Ten nejenže nadobro ukončil diskuse, zda letský tábor opravdu existoval a nebyl jinde, ale navíc přinesl řadu nečekaných nálezů, které se zachovaly i po požáru z roku 1943. Šlo o osobní věci vězňů – zejména žen a dětí, které si mohly v táboře ponechat své oblečení, na rozdíl od mužů, kteří dostali uniformy.

„Do loňského roku nikoho nenapadlo, že se z tábora v Letech mohly zachovat hmotné pozůstatky. Obecně se předpokládalo, že při výstavbě velkovepřína v 70. letech minulého století došlo k poškození terénu. Ukázalo se, že je to přesně naopak. Terén byl navyšován,“ přiblížil archeolog Pavel Vařeka z Fakulty filozofické Západočeské univerzity.

Archeologický průzkum v Letech
Zdroj: Václav Pancer/ČTK

Pieta ve stínu vepřína? Už ne

Během zhruba 25 let od „znovuobjevení“ Let vznikl v blízkosti místa, kde tábor stával, malý památník. Mimo jiné jsou v něm repliky dřevěných baráků, ve kterých vězni přežívali. „Návštěvníky těchto prostor jsou především děti a žáci. Jsou konfrontováni s realitou, která je (…) v této podobě přikrášlena. Podmínky, které tu byly, byly daleko horší a nehostinné,“ poznamenal přitom kněz Vojtěch Vágai, který je pravidelným účastníkem piet v Letech.

Podle ředitelky Památníku Lidice Martiny Lehmannové, pod jejíž instituci letský památník stále ještě spadá, než jej převezme Muzeum romské kultury, navštívilo loni Lety zhruba deset tisíc lidí. „Což je velice slušné číslo,“ míní.

Přímo tam, kde tábor byl, však památník nestojí, protože zhruba 80 procent jeho někdejší plochy dnes zabírá areál velkovepřína. Stát s jeho vlastníkem loni uzavřel dohodu o prodeji, která vstoupí v účinnost 15. února. Podle ministra kultury v demisi Ilji Šmída (nestr. za ANO) by o osm dní později měl být odvezen poslední turnus vepřů, na konci března pak převezme areál Muzeum romské kultury. Následovat bude likvidace zbytků vepřína a začne se připravovat stavba nového, patrně většího památníku.

Ačkoli se existence vepřína loni zastal například prezident Miloš Zeman – jenž ovšem zároveň již před dvaceti lety připustil, že částka na vybudování památníku „by byla zanedbatelnou položkou“ – například podle ředitelky Památníku Lidice jde o nedůstojné sousedství. „Koexistence pietního území a v těsné blízkosti vepřín – to není snad v celém světě,“ podotkla.

Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.

Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.

Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace. 

Romský koncentrační tábor v Letech
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, který to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 4 hhodinami

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 9 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 10 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 22 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 22 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.