Praha – Jen v tomto roce přijme Česká republika 250 krajanů z oblasti východní Ukrajiny. Pětaosmdesát jich už přijelo v březnu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nevylučuje, že v přijímání krajanů z oblasti válečného konfliktu bude česká administrativa pokračovat i v následujícím roce. O tématu rapatriace mluvil premiér při setkání s ukrajinskými krajany, kteří přicestovali před měsícem a nyní jsou ubytováni v zařízení ministerstva vnitra v Červené nad Vltavou na Písecku.
„Zatím evidujeme přes tisíc žádostí z Ukrajiny, zejména z východní části země. Samozřejmě bychom rádi v příštích měsících a pravděpodobně i v příštím roce pokračovali tak, abychom pomohli všem, kteří se na nás obrátí a budou splňovat podmínky tohoto programu,“ řekl ministerský předseda při návštěvě krajanů, kteří přebývají na jihu Čech
Jednou z podmínek k zahrnutí do programu je doložení českých kořenů ze strany žadatelů. Podmínky pro přijetí pak prověřuje ministerstvo vnitra. Česká strana tímto způsobem svým krajanům poskytuje prostor pro počáteční začlenění do společnosti. Z 85 lidí, kteří přicestovali z Ukrajiny před měsícem, už dva opustili zařízení v Červené nad Vltavou a přestěhovali se ke svým příbuzným. Osm dětí navštěvuje základní školu v Milevsku.
Povolení k pobytu dosud udělily české úřady ve zrychleném řízení 150 krajanům hlavně z jihu a východu Ukrajiny, kteří byli nejvíce ohroženi boji mezi vládními a separatistickými silami na Donbasu. Úřady jsou v kontaktu také s volyňskými Čechy ze Žytomyru a dalších oblastí na západě Ukrajiny.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v souvislosti s příjezdem prvních dvou skupin v březnu avizoval, že až přijede celá první vlna krajanů, úřady zhodnotí výsledek jejich přesídlení a rozhodnou, zda nabídnou přesun i dalším Ukrajincům českého původu.
- Na přesídlení krajanů z celého světa vláda uvolnila v polovině ledna 66 milionů korun, využity by mohly být především pro lidi s českým původem na Ukrajině. Součástí vládního plánu je i finanční pomoc až 50 tisíc korun pro dospělé a 20 tisíc pro děti a další pomoc. Program vznikl v reakci na žádosti krajanů z Ukrajiny o přesídlení do Česka, kterou adresovali prezidentu Miloši Zemanovi.
- Krajané, kteří dorazí do České republiky, mají zhruba půl roku na adaptaci na místní podmínky, než budou umístěni do dalších obcí a měst. Tuto přechodnou dobu tráví v zařízení ministerstva vnitra v Červené nad Vltavou. Po tuto dobu dostávají kurzy češtiny a českých reálií.
Kde se vzali Češi na Ukrajině?
Češi přicházeli do západních oblastí Ruska ve druhé polovině 19. století, a jak uvádí historik Jaroslav Vaculík, vedly je k tomu ekonomické důvody. V roce 1861 totiž car Alexandr II. zrušil nevolnictví a o dva roky později potlačil povstání v ruské části Polska. „Za této situace byli polští velkostatkáři nuceni poměrně levně prodávat svou půdu, což se doneslo do Čech. A Češi pod heslem Za chalupu grunt šli na Volyň a kupovali tamní půdu,“ dodává Vaculík.
Jen v letech 1868-1874 proto na Volyň přesídlilo patnáct tisíc Čechů a do konce století se jejich počet zvýšil na sedmadvacet tisíc. V oblasti při hranicích s rakouskou Haličí založili dvě stě vesnic a během dvou generací se staly jednou z nejbohatších vrstev. Z Čech totiž přinesli moderní hospodaření rakousko-uherského střihu i v Rusku neprovozovaná řemesla včetně pivovarnictví. Díky Čechům tak na Volyni vznikl i vůbec první ruský pivovar.
