Zástupci lékařských fakult, České lékařské společnosti a poslanci napříč politickým spektrem podpořili novelu zákona o vzdělávání lékařů, kterou v prosinci odmítl Senát. Sněmovna by o ní měla rozhodnout za týden. Podle nich zákon přispěje ke stabilizaci systému a je lepší než současný stav. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) doufá, že sněmovna veto Senátu přehlasuje.
Novela zákona si podle vlády klade za cíl stabilizovat a zkvalitnit vzdělávací systém. „Tuto verzi zákona podporujeme,“ řekl děkan Lékařské fakulty v Hradci Králové Miroslav Červinka, který prezentoval názor všech osmi lékařských fakult.
Podle předsedy České lékařské společnosti Štěpána Svačiny bylo těžké najít kompromis, na kterém by se shodly jednotlivé odborné společnosti. „Zákon umožňuje lékařům rychle se vzdělávat a získat více specializací,“ uvedl Svačina.
Opozice pro, lékařská komora proti
Pro schválení zákona se vyslovili i opoziční poslanci. „Zákon je lepší než to, co jsme tady měli. Je to první dobrý krok pro to, aby vzdělání dostalo jinou podobu,“ konstatoval poslanec, gynekolog a porodník Bohuslav Svoboda (ODS). Podle bývalého ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) byla debata kolem novely velmi zpolitizována.
Proti novele vystupovali především zástupci České lékařské komory, lékařských odborů a menších nemocnic. Na začátku ledna vyzvali poslance, aby zákon odmítli. Podle nich norma přinese zásadní zhoršení postavení neatestovaných lékařů a navrhované změny nepovedou ke zjednodušení vzdělávacího systému a zajištění kvalitní výchovy mladých lékařů.
Přijetí novely podporuje ministr zdravotnictví Ludvík. Krome toho plánuje předložit vládě příští měsíc zákon, který prohlubuje vztah mezi fakultami a nemocnicemi a počítá se vznikem univerzitních nemocnic.
Je počet oborů vysoký?
Podle rektora Karlovy univerzity Tomáše Zimy se v souvislosti s novelou objevila řada mýtů, které se dnes snažil vyvrátit. Kritici například tvrdí, že počet specializačních oborů v zákoně je příliš vysoký a štěpí medicínu do mnoha specializací.
Někteří poslanci i senátoři také odmítali vypuštění samostatného vzdělávacího oboru dětských praktiků, který se má novelou spojit s pediatrií. „Počet oborů odpovídá současnému stavu v EU, kde je 44 oborů. V Evropě je jednotná pediatrie, je to tedy narovnání stavu,“ uvedl Zima.
Původní vládní návrh předpokládal snížení základních specializačních oborů o více než čtvrtinu, ze 46 na 33. Sněmovna ale schválila za souhlasu někdejšího ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) celkový pozměňovací návrh, jenž čítá 43 oborů. Novelou by měl vzrůst počet základních kmenů, které jsou součástí specializačního vzdělávání lékařů, a to ze 17 na 19. Vláda původně navrhovala 18 kmenů.
Délka vzdělávání v základním kmeni by se měla podle poslaneckých úprav prodloužit ze dvou let na dva a půl roku. Umožnilo by se ale souběžné studium ve dvou příbuzných specializačních oborech, tedy takových, které náležejí ke stejnému kmeni.
