Lékařská komora žádá odvolání ministra zdravotnictví Julínka

Praha - Česká lékařská komora se dnes na sjezdu shodla, že chce odvolání ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Návrh usnesení podpořilo 131 delegátů, proti bylo 94 a 16 se zdrželo. Lékařům vadí, že s nimi ministr pořádně neprodiskutoval reformy zdravotnictví. Sjzed všechny reformní normy odmítl - a to jak ty připravované, tak i ty schválené. V usnesení delegátů také stojí, že ČLK odmítá případné zrušení poplatků v krajských nemocnicích.

„ČLK žádá změnu na postu ministra zdravotnictví z důvodu prosazování revolučních, nikoli reformních změn v českém zdravotnictví silou, bez diskuse s ČLK. Tyto praktiky patří do totalitní minulosti naší země,“ píše se v usnesení, které na dnešním sjzedu delegáti schválili.

Delegátům ČLK se především nelíbí, že za celý rok s nimi ministr Julínek neprojednal ani jeden věcný záměr zákona. Nevzal v potaz ani jednu z jejich 114 připomínek.

„Ministr Julínek nemá podporu lékařů, je to apel na jeho osobu, jestli se zachová jako chlap a rezignuje. Je to jasný signál i pro předsedu vlády, jestli má držet ve funkci ministra, kterého lékaři nechtějí,“ řekl o usnesení prezident ČLK Milan Kubek.

Ve svém usnesení ČLK také zamítla veškeré normy zdravotnické reformy - ty připravované i ty schválené. V paragrafovaném znění jsou připravené zákony o zdravotních službách, specifických zdravotních službách a zdravotnické záchranné službě a novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. ČLK se ovšem nelíbí i druhá část připravovaných reforem, které mají změnit zdravotní pojišťovny a budoucí univerzitní nemocnice na akciové společnosti.

Tomáš Julínek:

„Zákony budu prosazovat dál.“

Ministr Julínek ale kritiku ČLK odmítá: „Zákony budu dál prosazovat, protože pro normální lékaře a pacienty jsou důležité.“

Julínkovu reformu na sjezdu kritizovali i koaliční poslanci

O reformách se na sjezdu diskutovalo i odpoledne, kdy před delegáty promluvili poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka a poslanec ODS Boris Šťastný. Ten překvapivě Julínkovy reformy také nechválil: „Vnímám, že reformní zákony nemají jasnou politickou podporu ani uvnitř koalice.“ Doplnil pak, že kdyby byl delegátem ČLK, rovněž by hlasoval pro výzvu k odvolání ministra zdravotnictví.

Šťastný je podle svých slov přesvědčen, že bude nutno přehodnotit celou koncepci zdravotních reforem. Před delegáty vyčítal Julínkovi nedostatečnou komunikaci, ministr by měl prý své návrhy prodiskutovat napříč politickým spektrem, a ne vytvářet zákony v izolaci ministerstva.

To poslanec Hovorka byl o něco umírněnější. K výzvě ČLK na odvolání ministra uvedl, že je to zodpovědnost premiéra. Hovorka si nicméně myslí, že pokud by Julínek ve funkci skončil, musel by spolu s ním odejít i celý tým, který s ním na ministerstvu reformu připravoval.

Opoziční poslanci Soňa Marková (KSČM) i David Rath (ČSSD) se nechali slyšet že pro zákony, které Julínek navrhuje, ruku ve sněmovně nezvednou. I podle nich by se totiž měly normy znovu prodiskutovat.   

Sjezd v usnesení odmítl zrušení poplatků v krajských nemocnicích

Sjezd dnes ve svém usnesení rovněž odmítl, aby se dělaly rozdíly při výběru poplatků tak, jak to navrhuje ČSSD. Sociální demokracie chce hradit poplatky za pacienty v krajských nemocnicích. Delegáti se shodli na tom, že pokud kraje k tomuto kroku ve svých nemocnicích přistoupí, měl by se prezident ČLK Kubek se stížností obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.    

Delegáti rovněž vyzvali politiky, aby přijali novelu zákona o lékařské, stomatologické a lékárnické komoře. ČLK navrhuje, aby místo povinného členství v komorách byla zavedena povinná registrace. Norma by kromě toho přinesla také změny v disciplinárním řádu. Kromě trestů by mohla komora udílet i „výchovná“ opatření, jako je povinnost doškolení, přezkoušení či práce pod dohledem zkušeného lékaře pro kolegy, kteří pochybí v péči o pacienta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 7 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 8 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 13 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...