Leden 1990. Země nevzkvétala, ale teprve to začala zjišťovat

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Koncem ledna 1990 se ale začaly objevovat i informace o možném převratu
Zdroj: ČT24

Byl leden 1990. Byla zima a byla nová doba. Měl-li národ hrdinu, byl jím Václav Havel, na kterého se lidé obraceli občas i s velmi kuriózními dopisy. Avšak ani on nemohl šmahem vyřešit potíže, kterým porevoluční Československo bezprostředně čelilo. Některé byly nové, jiné sice staré, ale teprve teď vyšly najevo.

Když Václav Havel hovořil o tom, že tato země nevzkvétá, byl prezidentem teprve čtvrtým dnem. Prezidentské cesty ho teprve čekaly, ale mohl se na nich přesvědčit, že se nemýlil.

Když v průběhu ledna navštívil slévárnu ČKD, kroutil hlavou – prostředí mu připomínalo věznici. O mnoho lépe se necítil ani v podnikovém učilišti. „Tato republika je zanedbaná celkově,“ nechal se potom slyšet v rozhovoru s jeho ředitelkou.

75 nemocných a jedna vana

Možná ještě hůře než ve vězení ale bylo na místech, o jejichž existenci před revolucí málokdo tušil – kam režim „uklízel“ lidi, kteří se mu nehodili. Ne disidenty, ale lidi nemocné, staré či obojí.

Až v lednu 1990 se veřejnost začala dozvídat o tom, jak to funguje v léčebnách dlouhodobě nemocných. Ve zdevastované budově zámku v Úsobí na Vysočině bylo zavřeno 75 lidí, většinou nepohyblivých. Podle dobové reportáže ČST jim sloužily dvě záchodové mísy a jedna vana. A když se lidé začali zajímat o podmínky pacientů v léčebně, vyšlo najevo, že některé z nich neumyl personál pět nebo šest let.

Porevoluční Československo žilo i politicky. Nešlo jen o dopisy prezidentovi, kterých přicházel na Hrad i do jeho bytu na Engelsově nábřeží (k přejmenování došlo až později) nespočet. Nejčastěji šlo o žádosti o pomoc – třeba i s opravením vodovodní trubky.

Vláda se potom připravovala na možné pokusy zvrátit vývoj předcházejících měsíců. Ačkoli se federální ministr vnitra Richard Sacher (ČSL) nechtěl vyjádřit k dotazům, zda nemá obavy z diverzí, dal své pocity jasně najevo, když v lednu zrušil platnost všech zbrojních průkazů a nařídil odevzdat zbraně všem jejich držitelům včetně příslušníků zrušených útvarů StB.

„Pozůstalé“ socialistické organizace potom řešily otázku, co se sebou. V mnoha případech bylo prvním krokem přejmenování, potom se již vývoj různil. Třeba ze Socialistického svazu mládeže se v lednu 1990 stal Svaz mladých.

Vznikaly ale i docela nové organizace, třeba Romská občanská iniciativa. „Jde nám o to, aby v jedné zemi mohl člověk vedle člověka žít lidsky,“ řekl její zakládající člen Emil Ščuka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud za pronásledování chartisty potrestal důstojníky StB podmínkami

Podmínkami od dvou do tří let potrestal Obvodní soud pro Prahu 1 čtyři bývalé důstojníky Státní bezpečnosti (StB), kteří v osmdesátých letech pronásledovali chartistu a člena Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) Karla Freunda. U pátého z obžalovaných soud od trestu upustil kvůli předchozí sankci. Soudkyně uznala muže vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 2 hhodinami

Neudržitelné, tratíme miliony. Zemědělci si stěžují na nízké výkupní ceny mléka

Na zemědělce dopadají nízké výkupní ceny mléka, za litr dostávají aktuálně zhruba o tři koruny méně než před rokem. Někteří chovatelé se už dostávají pod hranici výrobních nákladů. Situace je podle agrárníků dlouhodobě neudržitelná. Na jejím vzniku se podílelo i uvalení čínských cel na evropské mléčné výrobky.
před 3 hhodinami

Aktuálně: Obrana zakázala armádě vysílat rozhovor s Pavlem, Hrad mluví o cenzuře

Ministerstvo obrany zakázalo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, upozornil web Aktuálně.cz. Rozhovor měl podle avizovaných informací na sociálních sítích vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se však neobjevil, protože mělo zasáhnout ministerstvo. Hrad následně označil za absurdní, že resort prezidenta cenzuruje.
15:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.
03:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Od pozorování ptáků k jejich ochraně. Česká společnost ornitologická slaví 100 let

Česká společnost ornitologická si připomíná sto let od svého založení. Organizace se dlouhodobě podílí na ochraně a výzkumu ptáků i na zapojování veřejnosti do péče o přírodu. S více než osmi tisíci členy a desítkami tisíc podporovatelů je dnes největší českou ochranářskou nevládní organizací.
před 5 hhodinami

Neumím si představit, co by na summitu NATO dělal prezident, řekl Babiš

Složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře není pro vládu tématem, protože do jeho konání zbývají tři měsíce, sdělil po pondělním zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Otázku nechce podle něj vláda řešit do jednání ministrů zahraničních věcí a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho 20. května ve Švédsku. Později nicméně dodal, že na summit pojede vládní delegace. Babiš si prý neumí představit, co by tam dělal prezident.
14:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda na úterý snížila cenové stropy pro pohonné hmoty

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v úterý klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 44,36 koruny, což je o 1,56 koruny méně než v pondělí. Litr benzinu pak budou čerpací stanice moci prodávat maximálně za 41,67 koruny, tedy o 28 haléřů méně než v pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.
před 8 hhodinami

Kauza poslaneckých trafik končí. Ústavní soud smetl stížnost náměstka Bočka

Kauza takzvaných trafik pro exposlance po třinácti letech definitivně skončila, Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého náměstka ministra zemědělství Romana Bočka. Dostal podmínku a peněžitý trest, stejně jako bývalý premiér za ODS Petr Nečas, který však ústavní stížnost podle dostupných informací nepodal. Kauza přispěla v roce 2013 po policejním zásahu na úřadu vlády k pádu Nečasova kabinetu a otřesu na politické scéně. Bočkovu stížnost považoval soud za neopodstatněnou, usnesení zpřístupnil ve své databázi.
před 12 hhodinami
Načítání...