Lázně přestávají přijímat státní vouchery. Některé už mají vyčerpaný limit

Nahrávám video
Problémy s proplácením státních voucherů
Zdroj: ČT24

České lázně přestávají přijímat státní vouchery. Některá zařízení už totiž mají vyčerpané limity. Benefity v podobě příspěvků na pobyt měly přitom v létě dostat i tisíce zdravotníků, kterým tak stát chtěl poděkovat za jejich náročnou práci v průběhu pandemie.

Věra Baďurová kvůli svým zdravotním problémům podstupuje procedury v lázních už řadu let. Letos se k ní poprvé připojil i manžel. Díky státním voucherům ušetřili osm tisíc. „Manžel na to kývnul, protože také prodělal covid a má z toho obavu,“ vysvětlila Věra Baďurová.

Podobně se chtěl zachovat i Luboš Jelínek; jeho přítelkyně za ním měla přijet na poslední týden jeho pobytu. V červenci už ale ve Františkových Lázních žádné hosty s poukazy nepřijmou. „Pro ni je to s voucherem levnější. Nevím, jestli přijede i bez něj,“ říká Jelínek.

„Kapacita je už velmi omezená, takže apelujeme na ty, kteří chtějí využít voucher a zlevnit si tím pobyt, aby neváhali,“ dodala pracovnice call centra z lázní Františkovy Lázně Zuzana Sadílková.

Největší problém mají velké lázeňské komplexy

Svaz léčebných lázní zatím zmapoval zhruba osmdesát procent kapacit. Aktuálně má limit už vyčerpaný, nebo se k tomu blíží třiašedesát procent z nich. Problém je v tom, že dotace na vouchery jsou ve společném balíčku i s dalšími podporami a kompenzačními programy jako COVID-gastro nebo COVID-ubytování. Čím víc lázně čerpaly jiné dotace, protože lockdown trval dlouho, tím méně jim zbylo na vouchery pro hosty. Pokud už mají vyčerpanou maximální výši dotací, další slevové vouchery by jim stát neproplatil.

Omezený počet voucherů je problém hlavně ve velkých lázeňských komplexech. „Jediná možnost byla nečerpat jiné dotace, například na zaměstnance a podobně. Ale to v té době nebylo možné, to bychom finančně nezvládli,“ vysvětlil obchodní ředitel Františkovy Lázně Aquaforum Viktor Slezák.

Vouchery mají dostat za odměnu i tisíce zdravotníků

Pokud ministerstvo systém nezmění, budou muset lázně v létě odmítat i zdravotníky, kteří mají poukazy dostat jako poděkování za jejich nasazení během pandemie.

Nárok na osmitisícový poukaz má mít už od prvního července sto dvacet tisíc z nich. Jde o lékaře, zdravotní sestry, sanitáře, ošetřovatelky nebo fyzioterapeuty. Ministerstvo pro místní rozvoj situaci řeší s resortem zdravotnictví. Podle aktuálního rozhodnutí by se v případě voucherů pro zdravotníky dotační limity řešit neměly.

„Nebude to součástí programu COVID-lázně, ale předpokládáme, že ta odměna bude distribuována přes nemocnice, jako to bylo i v případě mimořádných peněžitých odměn,“ vysvětlil náměstek ministerstva pro místní rozvoj David Koppitz.

Cesta přes nemocnice je podle prezidenta Svazu léčebných lázní ČR Eduarda Bláhy na místě. „Jen narážíme na problémy, že by vouchery neměly být jen na lázně, ale například i na rehabilitaci. Je v tom ještě hodně neznámých na to, že by ta podpora měla běžet od 1. července,“ poznamenal prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha.

Státní vouchery měly a mají v rámci programu COVID-lázně pomoci nalákat tuzemskou klientelu. O podporu turismu po lockdownu se snaží i jednotlivé regiony. Například karlovarské hejtmanství chystá na sezonu slevové poukazy na pobyt a město Karlovy Vary nabízí turistické karty s celou řadou výhod. Speciální program s vouchery chystají i v hlavním městě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 51 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...