Veterináři potvrdili třetí ohnisko ptačí chřipky na jižní Moravě. Objevila se u chovatele v části Ivančic, Letkovicích. V okolí prvních dvou ohnisek v Moravském Krumlově a Ivančicích veterináři preventivně zlikvidují asi 1100 kusů drůbeže. Důvodem je riziko, že zvířata mohla být vystavena viru. Veterinární správa už ve středu porazila část drůbeže v malochovech. Na dotazy diváků odpovídal na chatu host Devadesátky ČT24: ředitel Státní veterinární správy ČR Zbyněk Semerád.
V Moravském Krumlově zasedl kvůli ptačí chřipce krizový štáb. „Budeme sčítat chovy, což je velmi složité. Budeme tedy potřebovat od lidí vyplněné nějaké formuláře a budeme muset zařídit, aby to lidé někam mohli hlásit,“ uvedl po jednání moravskokrumlovský starosta Tomáš Třetina s dodatkem, že od veterinární správy má za úkol zmapovat všechny chovy drůbeže v místě.
Veterinární správa vymezila ochranné pásmo
Vybíjení zvířat by se mělo v Ivančicích a okolí týkat 300 a u Moravského Krumlova asi 800 kusů drůbeže. Počty se ale mohou ještě změnit. Chovatel z Ivančich, u kterého se potvrdilo třetí ohnisko ptačí chřipky, má zhruba deset kusů drůbeže. Také tato zvířata už byla usmrcena, uvedl v Devadesátce ČT24 šéf Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Krajská veterinární správa už také přesně vymezila ochranné a dozorové pásmo kolem Ivančic a Moravského Krumlova. Nařízení přesně vyjmenovává obce, které jsou v ochranném pásmu v okruhu tří kilometrů a které jsou v dozorovém pásmu v okruhu deseti kilometrů.
Nařízení stanovuje pro obce a chovatele řadu povinností. V ochranném pásmu musí obce zajistit do 10. ledna soupis všech hospodářství, kde se chová drůbež nebo jsou drženi ptáci v zajetí. Obce také musí zajistit kontejnery nebo jiné uzavíratelné nepropustné nádoby k bezpečnému uložení uhynulých ptáků.
- Podtyp ptačí chřipky H5N8 se poprvé objevil v roce 1983 v Irsku, v současné podobě pak u drůbeže v Číně v roce 2009.
- V lednu 2014 byl diagnostikován v Jižní Koreji na kachních farmách a u divokých ptáků, následně se objevil i v Japonsku a Číně. V listopadu téhož roku ho zjistili i v Evropě – v Německu, Nizozemsku, Británii a Bulharsku.
- Typ H5N8 se velmi snadno šíří mezi ptáky, ale zatím nebyl zaznamenán přenos mezi lidmi. Známé jsou tři varianty viru H5N8 – liší se například tím, po jak dlouhé době se nemoc u zvířat projeví a kdy uhynou.
- Ptačí chřipka se v roce 2016 objevila v Německu, Rakousku, Francii, Švédsku, Dánsku, Nizozemsku, Polsku, Maďarsku či Chorvatsku. Některé země včetně Kanady, Izraele a Srbska už zakázaly dovoz drůbeže z Maďarska, kde se nemoc rozšířila na jihu země.
Chovatelé mají povinnost uzavřít drůbež tak, aby nemohl nastat kontakt s volně žijícími ptáky, dezinfikovat vchody a východy prostor pro ptáky a zamezit kontaminaci krmiva a vody trusem volně žijících ptáků. Musí také zajistit dezinfekci vozidel, kterými drůbež převážejí a kterými sami jezdí. Na telefonu 720 995 213 mají povinnost hlásit uhynulá zvířata.
Stát farmáře odškodní
V ochranném pásmu se nesmí pořádat výstavy či přehlídky. Také se nesmí zvířata převážet, pouze v daném hospodářství. S výjimkami se nesmí vozit ani vyrobené drůbeží maso. V dozorovém pásmu jsou opatření mírnější, ale ve velké části shodná s pásmem ochranným. Pokud by někdo nařízení porušil, vystavuje se jako fyzická osoba pokutě až 50 000 korun, právnické osobě hrozí až dva miliony.
Farmáři mohou za poraženou drůbež kvůli ptačí chřipce žádat o odškodnění stát, na letošní rok má ministerstvo zemědělství vyhrazeno pro případy nákaz 31,3 milionu korun. Chovatelé ale musí zažádat o náhradu do šesti týdnů od utracení drůbeže. Musí doložit náklady na utracení drůbeže, náhrada bude za cenu obvyklou v místě a době.
Virus se šíří především trusem. Podle ředitele odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy Petra Šatrána většinou máme v povědomí, že se šíří vzduchem, ale u ptactva tomu tak obvykle není. „Může to být kontaminovaným krmivem, vodou, podestýlkou. Virus ve vnějším prostředí poměrně dlouho přežívá, může to být i několik měsíců,“ upřesnil.
Koordinace kroků proti ptačí chřipce výrazně pokročila oproti výskytu před deseti lety
Ptačí chřipka se v Česku objevila zhruba po deseti letech, v českých chovech drůbeže byla vysoce patogenní chřipka naposledy zaznamenána v roce 2007 v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň. Od té doby systém koordinace postupu proti nákaze výrazně pokročil.
„Mnohému jsme se naučili, před deseti lety to byla naše první zkušenost. Od té doby jsme v chovech zavedli systém detekce včasné nákazy. To znamená, že máme v případě zvýšeného úhynu, sníženého příjmu krmiva a snížené užitkovosti nastavený systém hlášení od chovatelů. Urychlili jsme diagnostiku, dokážeme během několika hodin potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru. Zlepšili jsme spolupráci s integrovaným záchranným systémem,“ jmenuje opatření Petr Šatrán.
Pro člověka virus nebezpečný není
Současný typ nákazy pro lidi nebezpečný zatím není. „U tohoto typu chřipky nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka. I přesto jsou lidé, kteří se mohli dostat do kontaktu s nakaženými kusy, pod kontrolou krajské hygienické stanice a svých registrujících lékařů,“ uvedla ve středu hlavní hygienička Eva Gottvaldová.
„H5N8 byl dost extenzivně testován ve Friedrich-Loeffler-Institut v Německu a nebyla tam detekována žádná možnost infekce myší nebo fretek,“ dodává Jiří Hejnar z oddělení virové a buněčné genetiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Mnohem nebezpečnější by podle něj bylo rozšíření typu H5N6.
Ptačí chřipka trápí i Francii nebo Německo
Ptačí chřipka se objevila i v dalších zemích Evropy. Francouzské úřady začaly tento týden vybíjet statisíce kachen a hus, celkově jich má být až 800 tisíc. V Německu zabili víc než čtvrt milionu ptáků – hlavně krůt. Rakousko nově omezilo chovy jen na uzavřené prostory, které se důkladně dezinfikují.
