Ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Ivan Bílek rezignoval na svou funkci, úřad opustí na konci měsíce. K odchodu ho vyzval předseda vlády Bohuslav Sobotka i ministr vnitra Milan Chovanec. Bílek tak reaguje na operaci Vidkun, která zasáhla proti klientelistické síti policistů a podnikatelů v Olomouckém kraji.
Policejní akce vedená Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) se týká podezřelých vazeb mezi podnikateli, policisty a politiky z Olomoucka, kteří si měli poskytovat vzájemné krytí a ovlivňovat zdárné vyšetřování některých kauz. Jedním z obviněných je i olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD).
Případ, navázaný na osoby z nynější olomoucké kauzy, vyšetřovala GIBS před třemi lety na základě anonymu. Vazby se měly promítnout i do ovlivňování vyšetřování hospodářských kauz, které souvisely s podnikáním Kyselého na olomouckém realitním trhu. GIBS nakonec případ odložila.
Tlak na Bílka se stupňoval
„Ředitel GIBS Bílek dnes požádal o propuštění ze služebního poměru. Vzhledem k poškozené pověsti GIBS je to slušné a rozumné rozhodnutí,“ oznámil předseda vlády na svém Twitteru jen krátce poté, co sám Bílka k odchodu nepřímo vyzval. „Pan Bílek by měl sám vyhodnotit, jestli může pokračovat ve své funkci v okamžiku, kdy se takto výrazně snížila důvěra v celou generální inspekci.“
Už minulý týden Sobotka řekl, že schůzka s Bílkem nerozptýlila jeho pochybnosti o fungování GIBS. Tlak na Bílka se dále stupňoval poté, co se pro jeho konec vyslovil i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a dnes také vicepremiér Andrej Babiš. GIBS podle jeho názoru nefunguje dobře a „nefungovala dobře ani v rámci vyšetřování lihové aféry“.
Mluvit o jménu Bílkova nástupce je ale zatím podle Bohuslava Sobotky předčasné: „Bude záležet na tom, jestli někdo bude splňovat podmínky, které předpokládá zákon pro výkon této funkce. Podle toho se také nastaví harmonogram výběru nového šéfa GIBSu.“
Ivan Bílek vedl inspekci od jejího vzniku v roce 2012. U policie působil v různých funkcích přes třicet let, až do roku 2007 se v různých pozicích pohyboval na Trutnovsku, dvanáct let stál v čele zdejšího okresního ředitelství.
Od roku 2007 působil jako náměstek policejního prezidenta pro vnější službu (dříve označované i jako náměstek pro uniformovanou policii), kam ho jmenoval tehdejší policejní prezident Oldřich Martinů v rámci širší obměny vedení. Na náměstkovskou funkci rezignoval po zvolení Petra Lessyho policejním prezidentem. Poté pracoval na vzdělávacím odboru policejního prezidia.
Bílek patřil mezi uchazeče o místo policejního prezidenta, uvolněné v prosinci 2010 po odchodu Oldřicha Martinů, Bílkova kandidatura se tehdy nelíbila vládní straně Věci veřejné, podle níž byl příliš spojený s ODS a někdejším ministrem vnitra Ivanem Langerem.
Poslanci z kontrolní komise chtějí na vizitu GIBS
Poměry v GIBS se měla v úterý zabývat i sněmovní komise pro její kontrolu. Zacílit chtěl i na odložený případ z Olomoucka. „Jestliže jej nešetřila, musel k tomu být sakra závažný důvod a já chci vědět, jaký,“ uvedla členka komise a poslankyně za ANO Jana Lorencová. Poslanci z komise hodlají některé sporné případy prověřit přímo v sídle inspekce, kterou chtějí navštívit během několika týdnů.
Předseda komise Václav Klučka (ČSSD) bere Bílkův odchod na vědomí a respektuje ho. K jeho dosavadní práci žádné výtky nemá, mluví o mediálním a nyní i politickém tlaku. Člen komise Daniel Korte (TOP 09) soudí, že Bílkův krok není správný. Za nynější situací vidí snahu ministra financí a předsedy ANO Andreje Babiše mít GIBS „pod palcem": „Je to válka a král ve válce nemá utíkat jako první."
Podle Korteho je Bílkův odchod důsledkem politického tlaku. Obdobně hovoří i jeho kolega z komise Stanislav Huml, odchod ale oceňuje. „Ten krok je správný. Pan Bílek byl příliš navázaný na minulou politickou garnituru, na ODS obecně i na Ivana Langera,“ uvedl.
