Kvůli domácímu násilí ztratí veřejné rozpočty v Česku za rok kolem 1,3 miliardy korun. Suma zahrnuje náklady na policejní vyšetřování, soudy, podpory v nezaměstnanosti, nemocenské, zdravotnictví či řešení přestupků.
Kvůli domácímu násilí ztratí rozpočet za rok 1,3 miliardy
„Držíme se s našimi čísly při zemi. Počítáme jen s tím, co dokážeme doložit a obhájit. Celkové dlouhodobé náklady jsou mnohem vyšší,“ řekla ředitelka společnosti proFem Jitka Poláková.
Organizace proFem vycházela ve své studii z podobných prací z Rakouska a Británie. Zohlednila jen část nákladů veřejných rozpočtů. Nezapočítávala třeba invalidní důchody a dávky či ztráty zaměstnavatelů, obětí a neziskových organizací. Využila údaje ministerstev práce, spravedlnosti, zdravotnictví, vnitra a statistického úřadu za rok 2010. Dotazovala se také 3014 žen nad 18 let. Obětí domácího násilí bývají totiž většinou právě ženy.
Násilí v životě zažily dvě pětiny dotázaných. V posledním roce s ním pak mělo zkušenost 11 procent žen. Při přepočtu na počet obyvatel tak násilné chování zakusilo v jednom roce na 400 000 Češek, upřesnila Poláková.
Policisté vykázání násilné osoby z domova věnují v průměru asi šest hodin, zahájení trestního řízení asi 200 hodin. Znalecký posudek vyjde na 30 000 korun. V roce 2010 tak 1035 vykázání a 457 stíhání s posudky stály zhruba 32,3 milionu korun. Práce státních zástupců vyšla na 7,7 milionu. Na trestní soudy se vynaložilo 3,3 milionu, na rozvodové 48 milionů a na soudní jednání o svěření dětí pak 262,8 milionu. Přestupková řízení stála 1,9 milionu, sociální služby na pomoc obětem 190 milionů.
Čtyři procenta obětí uvedly, že kvůli domácímu násilí přišly o práci. Po přepočtení to odpovídá 8000 žen. Jejich podpory v nezaměstnanosti by stály 210,2 milionu. Déle než měsíc byly v pracovní neschopnosti pak dvě procenta obětí, tedy 4000 žen. Výdaje na nemocenské činily zhruba 25,6 milionu.
O zdravotních následcích po posledním domácím útoku se zmínilo 58 procent dotázaných. Tři procenta žen skončila v nemocnici. Léčba vyšla na 545,9 milionu. Suma vychází z ceny za léčení, kterou stanovilo ministerstvo zdravotnictví. „Hodnocení nákladů může vést k tomu, že si politici budou víc vědomi problému. Škody jsou v řádech miliard, náklady na prevenci v řádech milionů,“ uvedla Cristina Fabré Rosellová z oddělení rovnosti žen a mužů španělské generální rady pro soudnictví.
Podle studie Evropského institutu pro genderovou rovnost by ale celkové náklady v Česku mohly být výrazně vyšší. Dosáhnout by mohly až 5,39 miliardy eur. Z toho 13 procent činí ekonomické ztráty, šest procent náklady na zdravotní služby, 14 procent policejní vyšetřování a trestní soudy, procento rozvodové soudy, čtyři procenta dopady na okolí a 59 procent fyzické a psychické následky. V osmadvacítce to je 258,73 miliardy eur (6,99 bilionu korun). To je téměř sedm českých státních rozpočtů.