„Kredence“ a „Krokodýli“ letos dojezdí

Olomouc – Na českých kolejích jsou letos naposled v pravidelném provozu k vidění prastaré motorové vozy řady 831 přezdívané „Kredenc“, které brázdí republiku už od roku 1949. Motoráky, z nichž všechny dosud jezdící dostaly v 80. letech nový motor, výrazným způsobem přispěly k poválečné motorizaci železnic. Současně s nimi odejdou definitivně do železničního „důchodu“ i novější motoráky řady 851 známé jako „Krokodýl“ z 60. let.

„Kredence“ budou do prosince pravidelně k vidění na Šumpersku, v současnosti jezdí na několika spojích linek Zábřeh–Šumperk a Šumperk–Jeseník. „Jde o nejstarší dosud turnusově provozovaná vozidla Českých drah, respektive o nejstarší dosud provozovanou konstrukci,“ upozornil mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.

Je možné, že se s nimi cestující náhodně setkají i v příštích letech, pokud se dráhy rozhodnou vypravit starý motorák v případě poruchy některého z novějších vozidel. Z podobného důvodu je dodnes občas možné setkat se s „Kredencí“ na Klatovsku. Motorové vozy tohoto typu jsou rozšířené také mezi soukromými dopravci, i nadále se tak budou objevovat na výletních vlacích, které jezdí v sezoně například po Pražském Semmeringu nebo po Švestkové dráze.

„Krokodýli“ budou ještě několik měsíců pravidelně k vidění na Olomoucku a podobně jako jejich starší bratranci také na Šumpersku. Zatím jezdí na několika spojích především na linkách Olomouc–Šumperk, Olomouc–Uničov nebo Šumperk–Jeseník.

Motorové vozy tehdejší řady M262.0 začaly vyrábět Královopolské strojírny v roce 1949. Na vývoji vozidla se podílely také ČKD a Vagonka Studénka, která produkovala pozdější série vozidel. Kromě „Kredence“ se jim přezdívalo také „Dřevák“ nebo „Dvaašedesátka“. Během jedenácti let vzniklo 250 motoráků ve třech sériích. Vozy první a druhé série jsou „hranatější“ oproti nejrozšířenějším motorákům třetí série. K vidění byly především v 50. a 60. letech na řadě významných neelektrizovaných tratí, kde vytlačily parní lokomotivy z čela rychlíků. Provozně náročnější parní lokomotivy jezdily pouze na nejvytíženějších trasách, kde by „Kredenc“ vlak neutáhla. V 80. letech prošlo 40 motorových vozů rekonstrukcí, kdy dostaly nové motory používané také v říčních remorkérech – odtud další přezdívka „Loďák“. Do dalších částí vozů se ale za dlouhá desetiletí provozu výrazněji nezasáhlo.

Vozy řady M286.0 – na které přímo navázala řada M286.1 (dnešní 851) – navázaly na „Kredence“ záhy po ukončení výroby staršího typu. Měly přispět k další motorizaci ČSD. První prototyp motoráku přezdívaného „Krokodýl“ vznikl v roce 1962, ale kvůli problémům při zkouškách začala sériová výroba až o tři roky později. Ve dvou sériích dodala Vagonka Studénka 50 motorových vozů řady M286.0 a dalších 39 vozů vylepšené řady M286.1. Dodávky skončily v roce 1969. Podobně jako „Kredence“ sloužili i „Krokodýli“ zprvu především jako rychlíkové stroje, starší motoráky naproti tomu začaly být více nasazovány na osobní vlaky.

I po dokončení dodávek „Krokodýlů“ ale nebylo motorových vozů tolik, aby nahradily všechny parní lokomotivy. Ke konci parního provozu měly přispět kromě dalších rychlíkových motoráků – odvozených od vozů vyrobených pro expres Vindobona – také motorové vozy určené pro regionální trati řady M475.0. K jejich výrobě nedošlo, místo nich objednaly ČSD velký počet malých motoráků řady M152.0 (dnes 810), původně určených pouze pro nejkratší lokálky. Spolu s nimi ale musely na regionálních motorových vlacích dlouhá desetiletí zůstat i „Kredence“ a v neposlední řadě také „Krokodýli“, z nichž nejstarší jezdí ve službách ČSD a ČD už 60 let.

  • Vozy řady M262.0 (830/831) jezdí v pravidelném i muzeálním provozu. Na snímku jako náhrada na řádné osobním vlaku ve Špičáku. autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1542/154168.jpg
  • Motorové vozy z přelomu 40. a 50. let používají soukromí dopravci pro sezonní výletní vlaky jako je Pražský motoráček. autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2028/202721.jpg
  • Historický motorák autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1284/128316.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 6 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 7 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 12 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...