Informace o svém majetku za loňský rok stále tají zhruba čtyři tisíce veřejných funkcionářů. Řadí se mezi ně poslanci, senátoři, ale i starostové a další úředníci. Se zveřejňováním nesouhlasí hlavně komunální politici. Sdružení místních samospráv chce kvůli tomu příští týden jednat s ministerstvem spravedlnosti.
Kolik loni dlužili a co vlastnili, tají zhruba čtyři tisíce funkcionářů. Hrozí jim pokuta
Takzvané průběžné oznámení o svém majetku – třeba příjmech, dluzích a půjčkách či nemovitostech – měli veřejní funkcionáři podle zákona podat do konce června. Údaje o těch, kteří povinnost nesplnili, předá ministerstvo spravedlnosti stejně jako v minulých letech přestupkovým orgánům.
Letos jde podle odhadů o zhruba čtyři tisíce funkcionářů, loni to byl dvojnásobek. Hrozí jim až padesátitisícová pokuta, často je ale výrazně nižší.
Do registru patří informace třeba o tom, jakým autem jezdí poslanci, senátoři nebo členové vlády. U komunálních politiků jsou tyto údaje skryté. U těch neuvolněných pak jsou neveřejné i údaje o jejich dalších příjmech. O všech se naopak ví třeba to, kolik mají nemovitostí.
Kvůli zákonu už se na Ústavní soud obrátila část senátorů. Úpravu kritizuje i Sdružení místních samospráv, jehož vedení chce v nadcházejícím týdnu jednat s ministryní Benešovou. „Aby zvážila možnost pokynu pro přestupkové orgány, aby do rozhodnutí Ústavního soudu tyto přestupkové orgány přerušily řízení,“ plánuje navrhnout ministryni předseda sdružení a europoslanec Stanislav Polčák.
Podle sdružení už teď některé soudy na rozhodnutí toho ústavního čekají. „Ministerstvo není zmocněno, aby mohlo něco takového udělat,“ vzkázal Sdružení místních samospráv mluvčí rezortu spravedlnosti Martin Bačkovský.