Povinnost lokálních politiků zveřejňovat svůj majetek by mohla paralyzovat radnice, protože schopných zájemců o funkce ve vedení obcí ubude. Myslí si to senátoři ze všech frakcí, kteří se kvůli tomu obrátili na Ústavní soud. Zákonodárci navíc chtějí zrušit desetiprocentní volební klauzuli u koalic a také část zákona o hmotné nouzi. Tyto dvě stížnosti mají k Ústavnímu soudu zamířit ještě tento týden.
Senátorům se nelíbí majetková přiznání politiků, k Ústavnímu soudu míří i další dvě stížnosti
Ze Senátu míří k Ústavnímu soudu tři stížnosti (zdroj: ČT24)
Návrh, který se týká povinnosti veřejných funkcionářů zveřejňovat veškerý majetek včetně údajů o společném jmění manželů a manželek nebo společníků ve firmách, podepsalo 43 senátorů ze všech frakcí, tedy více než polovina členů horní komory.
Senátoři v tom vidí – podobně jako Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv nebo Spolek pro obnovu venkova – zásah do soukromí osob, jichž se zákon netýká.
- Návrh se týká povinnosti veřejných funkcionářů zveřejňovat veškerý majetek včetně údajů o společném jmění manželů a manželek nebo společníků ve firmách. Senátoři v tom vidí zásah do soukromí osob, jichž se zákon netýká. Návrh má podle Horníka dnešním podáním zajistit, že za nedodržení povinnosti komunálním politiků nebude prozatím hrozit sankce až 50 tisíc korun.
„Například je povinné zveřejnit stav svého účtu, který vlastní společně se svou manželkou, a to si myslíme, je nepřípustné, jde o zasahování do práv třetích osob,“ uvedl předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil.
Předseda senátorů ČSSD Petr Vícha uvedl, že Senátu se při schvalování zákona o střetu zájmů podařil pouze devítiměsíční odklad pro přiznání komunálních politiků, jejich rozsah se ale nezměnil. Ministerstvo spravedlnosti podle Víchy navíc metodiku pro podávání přiznání dopracovávalo na poslední chvíli.
Lidovec Šilar: Registr je příležitost pro zloděje
Poukázal na to i předseda senátorů STAN Jan Horník, kterému vadilo, že registr přiznání bude přístupný komukoli bez omezení. „Registr je akorát příležitost pro zloděje, půjdou najisto,“ přidal se předseda senátorů KDU-ČSL Petr Šilar.
Starostové a nezávislí chtějí navíc novelou omezit přístup k majetkovým přiznáním politiků. O přístup k těmto údajům by musel zájemce požádat správce registru přiznání, uvedla poslankyně STAN Věra Kovářová. Zájemce by podle novely musel žádost zdůvodnit a příslušný komunální politik by o tom byl informován, dodala.
Návrh podle Horníka zamířil k Ústavnímu soudu na konci listopadu kvůli tomu, aby komunálním politikům za nedodržení povinnosti zatím nehrozila sankce až 50 tisíc korun.
Současná verze zákona o střetu zájmů byla přijata počátkem roku, kvůli úpravě pravidel pro podnikající členy vlády získala označení „lex Babiš“. Kvůli tomu normu už v únoru napadl u Ústavního soudu také prezident Miloš Zeman.
Souběžně s podnětem k Ústavnímu soudu senátoři sněmovně nabídli novelu, podle níž by přiznání nemuseli podávat neuvolnění představitelé obcí, kteří za svou práci dostávají symbolickou odměnu. „Novela byla předána poslancům, aby i poslanci pochopili, že to byl skutečně paskvil,“ uvedl Šilar.
Ústavní soud bude řešit i další dva podněty
Senátoři se chtějí na Ústavní soud obrátit i kvůli dalším dvěma zákonům. Část senátorů požaduje snížení volební hranice pro koalice na pět procent místo současných deseti procent. Právě tato hranice nakonec vedla ke konci avizované koalice mezi lidovci a hnutím STAN před letošními volbami do sněmovny. Obavy, že koalice nepřekročí deset procent, nakonec přiměly obě strany kandidovat samostatně.
„Hlasy voličů nemají fakticky stejnou váhu, což je dáno zásadními rozdíly ve velikostech krajů a souběžným přepočítáváním hlasů d'Hondtovou metodou,“ kritizoval místopředseda Senátu Jiří Šesták (STAN). Podle něj tak volební zákon popírá ústavou stanovenou zásadu poměrného zastoupení stran ve Sněmovně.
Do Brna poputuje taky návrh na zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi. Ten umožňuje obcím vyhlašovat lokality, kde není možné na nově uzavřené nájemní smlouvy pobírat doplatky na bydlení. Jenže i tady jsou někteří senátoři proti: obávají se, že pokud by se nájemník dostal do nouze, peníze na bydlení nesežene.
„Pokud obec vyhlásí takovou oblast, tak lidé, kteří získají nové nájemní smlouvy, přestanou mít nárok na doplatek na bydlení. Lidé v ubytovnách uzavírají většinou smlouvy na tři měsíce. Je otázka, jak se k otázce postaví úřad práce při obnovování smluv,“ upozorňovala senátorka Renata Chmelová.
Podle ní pravidla dopadají i na matky s dětmi, mladé po odchodu z dětských domovů či seniory, kteří se ocitli v tísni a snaží se si najít nové bydlení.