Koaliční strany ani po několikahodinovém jednání nedošly k rozhodnutí, jakým způsobem zvednout platy učitelů a ostatních státních zaměstnanců. Schodek rozpočtu nechtějí zvyšovat, což je přitom podle dřívějších slov ministra financí Ivana Pilného jediné řešení, jak vyhovět požadavku školských odborů na patnáctiprocentní růst. Znovu mají jednat za týden.
„Jednání o rozpočtu bylo v rámci koalice přerušeno do pondělí,“ oznámil na Twitteru předseda vlády Bohuslav Sobotka. „ČSSD trvá na růstu platů od 1. listopadu. Učitelé patnáct procent, ostatní deset procent.“ Shodně s lidovci má totiž Lidový dům za to, že se hospodářská konjunktura musí projevit i v peněženkách občanů.
Týdenní proluku v jednání o způsobu navyšovaní mezd chce premiér spolu s ministrem financí využít k revizi rozpočtů jednotlivých ministerstev. „Budeme chtít zmapovat nečerpané výdaje v letošním roce, budeme chtít zmapovat nespotřebované výdaje z minulých let, protože jsme přesvědčeni, že je tady několik desítek miliard nespotřebovaných výdajů z minulých let,“ vysvětlil Sobotka.
Šéf státní pokladny Ivan Pilný odhaduje, že by se v resortních kasách daly najít až desítky miliard – a je to podle něj jedna z mála cest, jak vyjít vstříc požadavkům školských odborů (a nejen jich). „Nemohu vzít peníze a dát je na platy, to je základní omyl. Zákon o státním rozpočtu mi to neumožňuje. Letos mohu zacházet jenom s penězi, které zbyly, a musím pokrýt i mandatorní výdaje,“ uvedl.
Přidat ano. Ale od kdy?
Podle vicepremiéra Richarda Brabce (ANO) navrhovaný růst platů způsobí výdaj 25 miliard. Ministerstvo financí má ovšem po úpravách výhledu letošního rozpočtu k dispozici jen šestnáct miliard a Pilný navíc nechce, aby všechno skončilo na platech. Rád by, aby bylo také například na investice ministerstva dopravy či na potřeby ministerstva vnitra na zajištění bezpečnosti.
Právě kvůli omezenému manévrovacímu prostoru a potřebám ostatních resortů Pilný dlouhodobě preferuje, aby se mzdy ve školství zvedaly až od Nového roku, stejně jako se s tím počítá u dalších skupin státních zaměstnanců.
Vicepremiér Brabec ovšem na aktuálním koaličním zasedání v Lednici označil listopad za preferovanou možnost rovněž - shodně s ČSSD. A navzdory tomu, že koalice nedošla ke konkrétnímu závěru, deklarují všechny strany snahu se dohodnout. Všechny vládní strany totiž čelí potenciálnímu hněvu odborářů - a nyní je vyzývají ke klidu.
Sobotka: Čas je do konce měsíce
Odbory totiž požadují od listopadu zvýšení platu učitelů v regionálním školství o 15 procent a u nepedagogických pracovníků o deset procent, a pokud by k němu nedošlo, hrozí tím, že vyhlásí stávkovou pohotovost; rozhodovat o ní měly v pondělí, v návaznosti na slovo koalice. Jenže to nepadlo. Stávkovou pohotovost zvažují i policisté a hasiči.
Předseda Českomoravské konfederace odborových Josef Středula nakonec uvedl, že odboráři koaličním stranám čas do pondělí nechají. „Vyzývat odbory, že mají zachovat klid, není v této chvíli na místě,“ prohlásil. „Dali jsme jasně najevo, že pokud nebude dohoda, tak jsme připraveni k protestním akcím. Koalice se v této chvíli chce soustředit na hledání zdrojů. Je možné, že tomu můžeme dát ještě prostor.“
Podle Sobotky je konečný termín pro jednání vládních stran o finančních zdrojích na konci září.
„Neexistuje jasná lineární souvislost mezi investicemi do vzdělávání a výsledky žáků, nicméně u nás jsme ve výsledcích dětí viděli výrazný pokles,“ doplnil David Greger z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Karlovy univerzity. „Dopady v měřených dovednostech se ukážou až za mnoho let, ale my si nemůžeme dovolit čekat. Dostali jsme se do situace, kdy už podfinancovanost českého školství nejde dále prohlubovat, protože by to mělo velmi razantní důsledky.“
