Datum, kdy americký prezident Donald Trump přijme Miloše Zemana, se česká diplomacie dozví se čtyřdenním předstihem. V Interview ČT24 to uvedl velvyslanec ve Spojených státech a Zemanův zahraničněpolitický poradce Hynek Kmoníček. Schůzka by podle něj měla proběhnout v Bílém domě.
Miloš Zeman byl jediným unijním státníkem, který kontroverzního republikánského kandidáta Donalda Trumpa podpořil v souboji o Bílý dům a pozvání do Spojených států dostal krátce poté, co Američané Trumpa za prezidenta skutečně zvolili.
Setkání by se podle všeho mělo uskutečnit koncem dubna, a jak koncem března informoval kancléř Vratislav Mynář, v prezidentském itineráři je na americkou cestu vyblokováno cirka deset dní v druhé půlce tohoto měsíce.
Pokud ale Mynář hovořil o tom, že se Pražský hrad datum a místo setkání dozví s třítýdenním předstihem, český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček tuto lhůtu výrazně zkracuje.
„Stav, kdy se měsíc, dva měsíce dopředu o pozvání všechno ví… ano, takto Washington vypadával. Dnes tak nevypadá,“ zdůraznil. „Dnes se jednání u evropských států naší velikosti odehrávají ve formátu X-4, nebo X-8. X je datum a místo setkání, které se dozvíte čtyři dny dopředu. V případě, že jste ve velké váhové kategorii jako německá kancléřka, dozvíte se to osm dní dopředu.“
Kmoníček: Počítáme s Bílým domem
Těsné časové rozmezí podle něj diplomaty vede k improvizaci, neznamená to ale, že by mělo jít jen o krátkou formální schůzku před fotografy. „Preference obou stran jasně směřují k pracovnímu jednání ve standardním formátu ve Washingtonu,“ prohlásil a dodal: „V tuto chvíli počítáme s Washingtonem, tedy s Bílým domem.“
Dosud se mluvilo o tom, že by se Zemanem měl letět ministr financí Andrej Babiš, šéf obrany Martin Stropnický (oba ANO) nebo ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Kmoníček ale upozorňuje na to, že teprve po oznámení data a formátu schůzky bude jasno, kdo českého prezidenta do USA doprovodí.
Česko se chce ptát na Westinghouse
Jak dále velvyslanec informoval, jako témata česko-amerických jednání diplomaté předjednávají otázky bezpečnosti, boje s Islámským státem i globálním terorismem, ekonomickou spolupráci mezi oběma zeměmi a výkonnost Severoatlantické aliance. Trumpova administrativa ostatně ještě hlasitěji než ta Obamova žádá členy NATO, aby plnili svůj závazek vydávat na obranu tři procenta HDP. Česko v současnosti ani zdaleka nedosahuje procent dvou.
Vedle zmíněných kapitol by Kmoníček jednání rád nasměřoval i k osudu amerického dodavatele jaderných technologií Westinghouse, který se podílel na výstavbě prvních dvou bloků české jaderné elektrárny Temelín a do roku 2010 do ní dodával palivo.
Kvůli mamutím dluhům (až 245 miliard korun) požádal v minulých dnech o bankrotovou ochranu před věřiteli. Česko se podle ambasadora nyní bude chtít ptát, co v praxi jeho žádost o bankovní ochranu znamená a zda se s ním dá počítat jako se subjektem, který by se v budoucnu mohl účastnit případného tendru na dostavbu českých jaderných elektráren.
