Praha - Rozpad Československa bylo nejlepší řešení, jaké bylo v té chvíli možné udělat. O tom je přesvědčen současný prezident a tehdejší předseda vlády Václav Klaus. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi potvrdil, že rozdělení federace nakonec prospělo oběma následnickým zemím, jak České republice, tak i Slovensku. „Pořád jsem věřil, že se to snad podaří nějakým způsobem zvládnout a vyřešit a že vášně poklesnou a nějaké rozumné, pragmatické řešení bude možné,“ posteskl si Klaus, který se dlouho snažil udržet československý stát, ale jakmile zjistil, že to není možné, tak v zájmu dalšího poklidného vývoje změnil názor. Záznam rozhovoru najdete v ivysílání.
Klaus: Havel se sám „vyautoval“, Mečiar držel slovo. Společný stát nešlo udržet
Prvním bodem zlomu byla pro Klause tzv. pomlčková válka, tato myšlenka se mu zdála naprosto absurdní a nesmyslná. Nicméně klíčovým momentem, který mu sebral naděje, byl duben 1992, kdy se bez televizních kamer sešel s tehdejším předsedou vlády Jánem Čarnogurským. „Já myslel, že tam dojde večer bez kamer k nějaké dohodě, ale bohužel Čarnogurský mi dal tvrdě najevo, že nic jiného než samostatná hvězdička na vlajce EU pro Slovensko neexistuje, nic jiného nepadá v úvahu,“ vysvětlil Klaus své zklamání nad postojem slovenské strany ke společnému státu. Podle Čarnogurského by situace stejně dospěla k rozdělení, i kdyby to nešlo tak rychle. „Já jsem považoval Československo za těžko udržitelné už v době komunismu. Po komunismu už bylo jasné, že se Československo neudrží,“ komentoval pro ČT tehdejší situaci Čarnogurský.
O společném státě nemělo smysl diskutovat…
Definitivní konec bylo pověstné setkání v Tugendhatově vile s Vladimírem Mečiarem, kde Klaus pochopil, že Slováci nemají sebemenší vůli pokračovat ve společném státě. „Ambice Slovenska byla jasná, nesporná, vytvořit samostatný stát. Nemělo smysl o tom diskutovat,“ vysvětlil prezident v rozhovoru pro ČT. Ve skutečnosti na Slovensku nebyly žádné relevantní politické síly, které by uvažovaly o udržení společného Československa.
Prezident již dnes s odstupem dvaceti let pochopil, že společný stát byla jen malá výseč našich dějin. „Tehdy se mi to nezdálo, já jsem se v tom narodil a považoval to za konstantu,“ dodal Klaus.
Mečiar ale podle Klause nebyl ten hlavní, kdo chtěl rozbít společný stát. „On měl de facto středový názor. Radikálnější byl například pozdější prezident Kováč,“ dodává Klaus s tím, že na české straně hrál antislovenskou kartu například Jan Kalvoda a jeho pravicová ODA. „Já jsem cítil jistý pokus o zdůrazňování českých zájmů i na straně Pithartovy vlády. Pro mě byl problém probojovat v roce 1991 federální rozpočet na rozhodující rok 1992 právě přes hlasy Pithartovy vlády,“ vysvětlil v rozhovoru Klaus a připomněl, že problém byl zejména ve finančních prostředcích, které měly jít na Slovensko.
Klaus o Mečiarovi:
„Mečiar byla nepochybně nejednoduchá osobnost, ale jedna věc v něm byla zásadní. Pokud jsme si řekli toto ano a toto ne, v tom případě jsem měl jistotu, že on to dodrží. On nikdy neudělal, že by své slovo odvolal, proto si ho vážím dodnes.“
Klaus: Havel se sám vyautoval…
„Role Václava Havla na rozpad republiky byla prakticky neznatelná, tím, že odešel sám z Hradu, tím se vlastně vyautoval z těchto diskusí.“ Tak prezident Klaus okomentoval Havlovu úlohu při rozpadu federace. Havla Klaus kritizoval spíš za jeho podle něj nešťastné výroky o „králíkárnách v Bratislavě“ a o obranném průmyslu, které prakticky likvidovaly nemalou část průmyslu na Slovensku. „To Slováci brali jako přímý útok z Prahy na ně…“
Referendum? Proč?
Referendum je vždycky sporná věc, domnívá se Klaus a připomíná, že klíčová je otázka. „Mám pocit, že bychom se nekonečně hádali o podobě té otázky. Nebyla žádná cesta, jak by referendum změnilo politickou situaci na Slovensku,“ tvrdí Klaus s tím, že Češi nechtěli opustit federaci, proto vlastně nikdo nevěděl, jakou otázku by politická reprezentace měla Čechům položit. „Jaká by byla otázka pro Čechy: Přejete si, aby Slovensko opustilo federaci? Ptát se Čechů na to, co mají udělat Slováci, to by byl nesmysl….“
Separatistické nálady na Slovensku ve skutečnosti existovaly, slovenští politici si to nevymysleli. „Ten názor, že na společném státě Slovensko prodělává, ten tam existoval silně a objektivně,“ tvrdí Klaus.
GALERIE
videogallery_000192464