Každý podpis je důležitý. V minulé prezidentské volbě vypadli kvůli neplatným hlasům dva kandidáti

3 minuty
Události ČT: Před pěti lety vzbudil dohady výpočet platných hlasů
Zdroj: ČT24

Termín pro přihlášky do prezidentské volby skončil, teď kandidátům nezbývá než věřit, že kontroly neobjeví v podpisových arších chyby. Mohly by je z boje o Hrad vyloučit. Při minulé volbě ministerstvo vnitra vyřadilo nejprve tři kandidáty, než soud rozhodl, že použilo nesprávnou metodu. Dvěma to ani tak nepomohlo, ale Jana Bobošíková mohla spolu s osmi dalšími usilovat o zvolení.

Způsob výpočtu platných hlasů pod prezidentskými kandidaturami před minulou volbou vzbudil velké dohady. V listopadu 2012 totiž šéf odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych nejprve oznámil, že jeho úřad vyřazuje z historicky první přímé prezidentské volby tři kandidáty: Vladimíra Dlouhého, Tomia Okamuru a Janu Bobošíkovou.

Ministerstvo ale zvolilo spornou metodu kontroly podpisů – chyby neprůměrovalo, ale sčítalo. Třeba u Jany Bobošíkové zkontrolovali úředníci dva vzorky podpisů. Těch chybných našli v prvním případě necelých 8 procent, u druhého vzorku 11,5 procenta. Obě čísla pak sečetli.

Podle Nejvyššího správního soudu ale měli úředníci spočítat z obou čísel průměr. „Dospěli jsme k závěru, že se ministerstvo vnitra dopustilo protizákonnosti. Správné řešení, zákonné řešení, je takové, že se to má zprůměrovat,“ uvedl tehdy soudce Nejvyššího správního soudu Vojtěch Šimíček.

Volba prezidenta je hodně personalizovaná. Nejde o brand strany, ale o konkrétní osobu, co dokázala, jak působí, co může realizovat.
Lubomír Kopeček
politolog, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity

Dlouhému a Okamurovi sice ani přepočet soudu na účast v prezidentské volbě nestačil, Bobošíková se ale nakonec mohla do boje o Hrad vrátit, byť pro ni skončil neúspěšně.

Nyní ministerstvo vnitra slibuje, že se bude řídit rozhodnutím soudu a k podobným sporům už nedojde. „Ministerstvo vnitro vydalo závazný služební pokyn všem, kteří budou kontrolovat petiční archy,“ prohlásil náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. 

3 minuty
Jak se rodila přímá volba prezidenta
Zdroj: ČT24

Změna druhé volby: Kandidáti museli sbírat i čísla dokladů

Kvůli chybě v posuzování podpisů dokonce vláda prosadila před letošní volbou změnu zákona. Kromě jména, příjmení a data narození museli uchazeči u každého jména na petici doložit i číslo dokladu. „Na petičních arších musí být povinně uváděno číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu tak, aby byla jednodušší identifikace,“ řekl Mlsna.

Zároveň to ale pro současné uchazeče o křeslo prezidenta znamenalo složitější sbírání podpisů. Před pěti lety byla situace jiná. Z devítky prezidentských kandidátů jich hned šest nasbíralo potřebných 50 tisíc hlasů od lidí. Podporu od poslanců či senátorů si nechali dát jen Karel Schwarzenberg, Jiří Dienstbier a Přemysl Sobotka.

Z těch, kteří letos deklarují dostatečnou podporu, jenom tři spoléhají na občanské podpisy, zatímco šest má podporu poslanců či senátorů

  • Kdo může být zvolen prezidentem republiky?
    Prezidentem republiky může být zvolen český občan, který nejpozději druhý den volby prezidenta dosáhl věku alespoň 40 let a není omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
  • Kdo je oprávněn navrhovat kandidáta na prezidenta republiky?
    Navrhovat kandidáta může každý český občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci občany České republiky oprávněnými volit. Navrhovat kandidáta je oprávněno také nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.
  • Kdy se bude konat volba prezidenta republiky?
    Předseda Senátu vyhlásil volbu prezidenta na 12. a 13. ledna 2018. Případné druhé kolo se bude konat 14 dnů po začátku prvního kola volby, tedy ve dnech 26. a 27. ledna 2018.
  • Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát se chystá volit adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu chystá zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 39 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 54 mminutami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 3 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 4 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 4 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami
Načítání...