Praha – Římskokatolická církev žene před českou justici spor o gotický obraz Veverské madony. Poté, co se na jejím vydání v rámci církevních restitucí nedokázala dohodnout s Národní galerií, obrátila se na Obvodní soud pro Prahu 1.
O vydání gotického deskového obrazu v roce 2013 v rámci církevních restitucí neúspěšně požádala farnost Veverská Bítýška na Brněnsku. S galerií se však nedohodla. Představitelé galerie už před rokem naznačovali, že obraz zřejmě nevydají, protože se podle nich nenašly žádné doklady o tom, že dílo po únoru 1948 patřilo církvi.
„Nebyly splněny zákonné předpoklady vydání a Národní galerie v Praze dílo nevydala,“ konstatovala mluvčí galerie Šárka Pleslová. Doplnila, že žadatel má právo se v případě, že považuje vlastnictví za prokázané, obrátit na soud, který věc posoudí. „NG je připravena postupovat bezvýhradně podle rozhodnutí soudu,“ dodala.
Farář: Chceme, aby se mohli lidé před madonou modlit
Cenný obraz připisovaný Mistru Vyšebrodského oltáře vznikl nejspíš v druhé polovině 14. století. Do roku 1938 zdobil kostelík na hradě Veveří. V současnosti je obraz jedním ze stěžejních děl v expozici středověkého umění v Anežském klášteře v Praze. Podle dřívějšího vyjádření biskupství by zde zůstal i v případě vydání, jinou představu má alefarář z Veverské Bítýšky Marek Hlávka: „V žádném případě nechceme obraz někde uzavřít. Chceme, aby obraz plnil svoji funkci, kvůli které vznikl, to znamená, aby se před ním věřící mohli modlit.“
Kostelík na Veveří plnil ve středověku funkci farního chrámu pro osadu u zeměpanského hradu a širší okolí, v současnosti je pro veřejnost uzavřený. Farnost sídlí v nedaleké Veverské Bítýšce. Podle církve z listinných důkazů z 30. let minulého století vyplývá, že vlastníkem obrazu, který tvořil součást oltáře, byla právě farnost. Na konci 30. let se v souvislosti s různými politickými událostmi ocitl v držení ředitelství státních lesů a statků v Rosicích, ministerstva zemědělství a lesního hospodářství a posléze v roce 1958 jej získala Národní galerii v Praze.
Brněnské biskupství a jeho farnosti se k letošnímu lednu v rámci církevních restitucí dohodly na vrácení více než 2000 hektarů půdy. V optimálním případě získá církev v diecézi celkem asi 3,5 tisíce hektarů. Pod správu církve se už loni vrátil poutní kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou.
Národní galerii žádá katolická církev také o obraz Roudnické Madony. O jeho případném vydání ale zatím ještě stále galerie nerozhodla. „Zatím je to v procesu agendy, která probíhá mezi žadatelem a Národní galerií,“ kurátorka sbírky středověkého umění Štěpánka Chlumská.
Galerie už v restitucích vydala čtyři vzácná díla: Rubensovy originály Svatý Augustin a Umučení svatého Tomáše, Puchnerův oltář a hlavně těchto devět deskových maleb od Mistra Vyšebrodského oltáře. Ty jsou zřejmě nejvzácnějším dílem, které galerie vystavuje. Všechny vydané malby zatím katolické řády ponechaly Národní galerii v bezplatné zápůjčce.
