Kárnou žalobu na Kučeru projedná Vrchní soud v Praze

Brno - Kárnou žalobu na místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru nakonec projedná Vrchní soud v Praze. Kauzu měli původně řešit soudci Vrchního soudu v Olomouci, ale Kučera zažádal o přesun. Zdůvodnil to tím, že v Olomouci by o jeho případu nerozhodovali nestranně. O takzvané delegaci věci do Prahy rozhodli Kučerovi podřízení v kárném senátu Nejvyššího soudu. Rozhodnutí je podle mluvčího Nejvyššího soudu Petra Knötiga definitivní.

Kučerův případ je neobyčejně spletitý. Kárnou žalobu na něj podala předsedkyně NS Iva Brožová kvůli jeho angažmá v údajné korupční kauze bývalého vicepremiéra a exšéfa KDU-ČSL Jiřího Čunka. Kárnou žalobu by měl podle zákona projednat Vrchní soud v Olomouci. Postupně ale padly dva návrhy na přesun řízení k Vrchnímu soudu v Praze. První nebyl úspěšný, ale napodruhé kárný senát NS skutečně delegoval případ do hlavního města, což je podle některých komentářů výhodné spíše pro Kučeru. Brožová chtěla, aby kauza zůstala v Olomouci, a podala proto ústavní stížnost. Ústavní soud jí částečně vyhověl. Po zásahu Ústavního soudu musel Nejvyšší soud delegaci projednat znovu. Opět ale vyhověl Kučerovi.

Kárnou žalobu na Kučeru podala Brožová na podnět ministerstva spravedlnosti. Kučera podle některých zdrojů tlačil na státní zástupce, aby zastavili vyšetřování Čunka, což se také později stalo. Kučera popírá, že by jakýmkoliv způsobem ovlivňoval Čunkovo stíhání. Sporné schůzky s ostravskou státní zástupkyní Zlatuší Andělovou prý byly přátelské.

První přesun kárného řízení do Prahy navrhlo ministerstvo spravedlnosti, druhý sám Kučera. Nelíbil se mu váhavý postup předsedy olomouckého kárného senátu Iva Kouřila, jenž se prohlásil za podjatého až po několika měsících, ačkoliv mu to podle Kučery muselo být jasné okamžitě. „Jsem místopředseda Nejvyššího soudu, poměrně známá osoba, a když nějaký soudce dostane na stůl kárnou žalobu na mě, ví hned, jestli to chce a může dělat,“ řekl nedávno Kučera.

Podle Knötiga byl Kouřilův postup jedním ze dvou hlavních důvodů pro přesun věci do Prahy. Druhým důvodem bylo to, že se kárná žaloba týká lidí, kteří mají úzké vazby na olomoucký vrchní soud. Podle serveru Týden.cz, který na rozhodnutí NS upozornil, mohou v kárném řízení svědčit například Andělová či žalobce Ivo Ištvan z brněnské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 5 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 7 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 12 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...