V každé muslimské společnosti, v každém kontextu muslimského světa působí fundamentalistická hnutí nebo jejich elementy. Ovšem současně tam žijí lidé, kteří proti nim bojují. Karima Bennoune, která o tom ve čtvrtek přednášela na diskusním fóru festivalu Colours of Ostrava 2017, je původem z Alžírska a s terorismem má silnou osobní zkušenost. O muslimech bojujících s fundamentalismem napsala knihu, která se stala světovým bestselerem. „Jsou to velmi stateční lidé, přesto se o nich na Západě téměř nemluví. Proto jim musíme pomáhat,“ uvedla před zaplněnou scénou nazvanou Voices of Freedom.
Karima popadla nůž a postavila se ke dveřím. Tady vaše fatwa neplatí, vzkazuje islamistům
„Dokáži ochránit svého otce obyčejným kuchyňským nožem před ozbrojenou skupinou islamistů? To byla otázka, kterou jsem zvažovala jednoho rána roku 1993. Tehdy jsem studovala a navštívila rodiče o letních prázdninách,“ předčítá Karima Bennoune ze své knihy „Tady vaše fatwa neplatí“.
„Vzbudila jsem se velmi brzy v otcově bytě, protože někdo bušil na dveře. V místních novinách se tou dobou psalo, že každé úterý si fundamentalisté vyberou jednu oběť, kterou zastřelí. A je to vždy nějaký profesor nebo vzdělaný člověk. Otec telefonoval na policii, ovšem nikdo to nezvedal, takže jsme zůstali sami a za dveřmi neznámý útočník.“
Příběh z mládí, začátek cesty
Autorka o tématu knihy říká, že si je nevybrala, ale že téma si ji našlo samo. Dětství a dospívání prožila v Alžírsku a byla svědkem útoků na svého otce, univerzitního profesora přednášejícího Darwinovu teorii přirozeného výběru druhů. Otcův příběh je proto jedním z těch, které kniha přináší.
„Šla jsem do kuchyně, popadla nůž a postavila se ke dveřím,“ pokračuje autorka ve čtení vlastního textu. „A snad právě v téhle chvíli jsem se odhodlala napsat knihu Tady vaše fatwa neplatí. Byl to začátek cesty, na které jsem vedla rozhovory s téměř třemi sty lidí z muslimského prostředí ve třiceti zemích. Chtěla jsem zjistit, jak bojují proti fundamentalismu, podobně jako bojoval můj otec, a jak dokáží čelit rizikům, která jsou s tím spojená,“ vysvětluje.
Karima Bennoune má otce Alžířana. Žije v Kalifornii, kde přednáší mezinárodní právo. Tématem její knihy „Tady vaše fatwa neplatí“ jsou osudy muslimů bojujících proti islámskému fundamentalismu. Titul si autorka vypůjčila od pakistánské divadelní společnosti, která se ve svém repertoáru velmi zpříma na fundamentalismus zaměřuje. „Tady vaše fatva neplatí“ je replikou jedné z jejich her.
V červnu 1993 neznámí návštěvníci od dveří bytu jejích rodičů nakonec odešli. Nikdy se nedozvěděli, kdo to byl. Rodina měla tehdy štěstí, jiní však takové štěstí neměli. V následujících letech zavraždili fundamentalisté sto a až dvě stě tisíc Alžířanů. Toto období je v Alžírsku známo, jako „černá dekáda“; světová veřejnost však o těchto událostech téměř nevěděla. Otec Karimy Bennoune musel nakonec svůj byt opustit a odejít z univerzity, ale zůstal v Alžírsku a veřejně kritizoval fundamentalisty i vládu.
Události 90. let v Alžírsku přivedly autorku k poznání, že nejdůležitější a často přehlížený boj proti islamistickému extremismu, vedou samotní muslimové. Stejně jako tenkrát je však tento boj přehlížený i dnes, dvacet let od alžírské černé dekády. Z každé z těch zemí, ve kterých působí džihád terorizující civilisty, přicházejí zprávy o džihádistech. Ovšem jen velmi málo, nebo téměř vůbec nic, média neuvádějí o lidech, kteří se jim vzepřeli a postavili na odpor.
Muslimové, nejčastější oběti
„Jakýkoli terorismus, ať namířený proti komukoliv, je hrůzný, ale nejčastějšími oběťmi islamistického teroru jsou právě muslimové a další náboženské minority muslimského světa. Lidé, se kterými jsem se během přípravy své knihy na svých cestách setkala, tohle znají až moc dobře,“ uvedla Karima Bennoune.
Karima Bennoune na Colours of Ostrava 2017
Patří mezi ně také Dib Saída z města Lahor v Pákistánu, působící v Institutu pro mír a sekulární studia. Organizuje demonstrace proti Talibanu a proti tomu, jakým způsobem jeho příslušníci zneužívají své náboženské autority. Otevřeně protestuje proti teroristickým útokům, k jakým v Lahor pravidelně dochází. Často je vystavena výhrůžkám a zastrašování, že bude zabita sebevražedným atentátníkem.
Muž z Mali, kterého Karima Bennoune skryla pod přezdívku pan Bodmar, byl ředitelem školy, kterou se snažil udržet otevřenou a vyučovat v ní chlapce i dívky společně. Jeho příběh je z doby, kdy bylo Mali okupováno západoafrickou odnoží Al-Káidy. Když se ho ptali, proč neuteče do bezpečí, odpověděl, že jeho přítomnost představuje naději pro studenty a on, že tuto naději nemůže zabít.
Další takovou osobností je Šerifa Kedar, jejíž bratr a sestra byli zavražděni ve svém rodném domě v Alžírsku ozbrojenou islamistickou skupinou. Bylo to v roce 1996. Šerifa Kedar se nevzdala a založila organizaci Naše Alžírsko, která podporuje oběti teroru a bojuje proti fundamentalismu. Pravidelně stojí na náměstích hlavního města Alžírska Alžíru a drží plachtu se jmény obětí teroristů.
Mrtví nás zajímají pouze na Západě
V knize „Tady vaše fatwa neplatí“ přináší autorka také příběh skupiny intelektuálů z Tuniska, kteří se dali dohromady po atentátech namířených proti turistům v srpnu 2015. Tehdy Islámský stát zaútočil v muzeu Bardo a na pláži Sousse. Atentáty dostaly obrovskou publicitu, ovšem o konferenci, kterou aktivisté v Tunisu po těchto událostech uspořádali, světová média téměř vůbec neinformovala.
Posluchači debatní scény Voices of Freedom
„Myslím si, že jedním z důvodů, proč média přinášejí málo informací o lidech v muslimském světě, kteří se vzepřeli fundamentalismu, je tlak na novináře, aby jim bylo znemožněno kvalitně zpracovávat události, k nimž dochází,“ míní Kamira Bennoune. „Navíc se všichni zaměřujeme především na to, co džihádisté páchají v západní společnosti a nebereme to jako součást nějakého širšího rámce. Nezajímáme se o souvislosti, ze kterých to vzešlo, a co se děje v jiných zemích, než na Západě.“
„Pokud dojde k nějakému teroristickému útoku na Západě, dozvídáme se o tom veškeré detaily. Známe příběhy jednotlivých lidí, známe jejich fotografie,“ pokračovala Bannoune. „Zatímco stejná pozornost se nedostává lidem, kteří se stanou oběťmi teroristů v zemích třetího světa. Jeden můj přítel tomu říká statistiky třetího světa, kdy se v lepším případě dozvíte, kolik je mrtvých, ale dalšího už nic.“
Není větší hrůzy, než ta opomenutá
Právnička, novinářka a spisovatelka působící na univerzitě v Kalifornii napsala tuto knihu, protože si podle svých slov uvědomila, že je její povinností hledat příběhy těchto lidí a jejich prostřednictvím sdělit, co dosud nebylo vyřčeno. „Není totiž větší hrůzy, než hrůza opomenutá. Nejsou horší noční můry, než ty, které si ti lidé musejí prožívat sami, aniž by o jejich utrpení někdo věděl,“ sdělila.
Během besedy na Colours of Ostrava uvedla, že se svět v současné době nachází mezi dvěma extrémy, které se projevují na Západě i v muslimském světě: „Při nedávném vystoupení prezidenta Donalda Trumpa ve Varšavě jsme se od něj slyšeli, že je třeba izolovat Západ, abychom ochránili jeho hodnoty. Podobně vystupují islamisté, kteří tvrdí, že izolovat se musí muslimský svět. Je zřejmé, že obojí je špatně.“
„Všechny civilizace a kultury jsou důležité, protože jsou nějakým způsobem propojené,“ míní Karima Bannoune. „A musíme najít způsob, jak se setkávat a diskutovat tak, abychom chránili a sdíleli celou lidskou civilizaci. Proto jsem napsala svou knihu a všechny příběhy, které jsem do ní zahrnula.“