Prezident Miloš Zeman chce, aby v radě Ústavu pro studium totalitních režimů usedl Karel Srp. Bývalého předsedu Jazzové sekce, který v minulosti čelil obvinění, že donášel Státní bezpečnosti, se prezident již neúspěšně snažil prosadit do komise, která spolurozhoduje o nárocích lidí, kteří se postavili komunistickému režimu, na osvědčení aktivních účastníků odboje.
Karel Srp neusedl v etické komisi, teď ho Zeman posílá do rady ÚSTR
Kdo je Karel Srp (zdroj: ČT24)
Jmenování Karla Srpa členem etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje zabránil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), jenž prezidentův návrh odmítl. Nyní chce Miloš Zeman, aby se Karel Srp místo toho stal členem rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Oznámil to prezidentův mluvčí.
Podle mluvčího je to vhodný kandidát. „Prokázal odvahu v době, kdy nebyla levná. Byl vězněm komunistického režimu. Patřil mezi špičku československých disidentů, připomínám snídani s francouzským prezidentem F. Mitterandem,“ sdělil.
Ovšem ani v tomto případě nemá prezident konečné slovo, jeho nominaci musí schválit Senát. Mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček přitom řekl, že neočekává, že by Senát současný prezidentův návrh schválil. „I kdyby nakonec prošel, tak bude čelit takovému odporu, že ho to znechutí dříve, než by se do práce rady mohl zapojit,“ poznamenal. Karla Srpa samotného přitom hodnotit nechtěl. „Rada ústavu je pro nás nadřízený orgán,“ poukázal mluvčí ÚSTR.
Jaké má Srp politické naděje uspět v Senátu, naznačil také premiér a bývalý předseda nejsilnější senátní strany ČSSD Bohuslav Sobotka. „Nemá příliš velké šance na to, aby byl do této komise zvolen,“ předpokládá.
Historik: Srp nedokáže předložit čisté lustrační osvědčení
Bývalý ředitel ústavu Pavel Žáček – který se staví otevřeně kriticky i k současným členům rady – je přesvědčen, že Karel Srp v Senátu uspět nemůže, protože nesplňuje jednu z podmínek na člena rady, nemá čisté lustrační osvědčení. „Pokud by požádal o nové vydání (lustračního) osvědčení, dostane znovu osvědčení pozitivní,“ míní Pavel Žáček.
Že soud v roce 2000 konstatoval, že byl Srp evidován jako spolupracovník Státní bezpečnosti neoprávněně, podle Žáčka nehraje roli. „V zákoně je odkaz na evidence StB. Rozsudek neznamená vyškrabání příslušného řádku v registračním protokolu, který je primární podmínkou pro vydání lustračního osvědčení,“ vysvětlil.
Pavel Žáček: „Nehraje roli kontroverznost této osoby, ale to, že nesplňuje podmínky.“ (zdroj: ČT24)
Donášel? Nominace oživují spor
Spor o Srpovo působení v době komunistické totality oživila již jeho lednová nominace do etické komise oživila. Na jedné straně totiž Karel Srp, spoluzakladatel a pozdější předseda Jazzové sekce, skončil v 80. letech ve vězení. Někteří disidenti však tvrdí, že předtím donášel StB. Figuroval ostatně v neoficiálních Cibulkových seznamech jako spolupracovník komunistické tajné policie. Soudní očištění Karla Srpa potom vycházelo z toho, že neexistuje originál Srpova vázacího aktu s StB, ale jen fotografický záznam, a nešlo tak ověřit pravost podpisu.
Například písničkář Jaroslav Hutka je však stále přesvědčen, že Karel Srp s tajnou policií spolupracoval. „Mám ve svém estébáckém spise od Karla Srpa na sebe čtyři udání. Státní bezpečnost o mně neměla moc informací, on jim je pečlivě doplnil,“ uvedl v lednu na svém facebookovém profilu písničkář Hutka, ačkoli mu kvůli takovým tvrzením hrozí Srp žalobou.
Karel Srp koncem 60. let spoluzaložil Jazzovou sekci, ta původně působila v rámci Svazu hudebníků. Zprvu byl jejím místopředsedou, později předsedou.
Jako takový odpovídal za činnost organizace, která vydávala legální publikace, ale současně šířila samizdat a po léta se jí dařilo právní cestou bránit svému zrušení. Přesto byla nakonec v roce 1984 zrušena i s celým Svazem hudebníků. Karel Srp a další členové vedení Jazzové sekce byli v roce 1986 uvězněni.
Ve vězení strávil Srp 16 měsíců, poté znovu působil v Jazzové sekci, která nadále částečně působila v ilegalitě. V roce 1988 se zúčastnil spolu s dalšími disidenty snídaně s francouzským prezidentem Francoisem Mitterrandem při jeho návštěvě Československa.
Po revoluci obdržel Karel Srp několik vyznamenání včetně medaile Za zásluhy, kterou mu udělil prezident Zeman v roce 2013. Zároveň se ale bránil obvinění, že v 70. a 80. letech spolupracoval s StB. Údajná spolupráce s tajnou policií se v médiích poprvé probírala v roce 1999. Tehdy Karel Srp neúspěšně kandidoval za ČSSD do Senátu. V roce 2000 soud rozhodl, že Srp byl veden ve spisech StB neoprávněně.
Do politiky znovu vstoupil po necelých deseti letech. Spoluzakládal sdružení Přátelé Miloše Zemana, z nějž se později stala Strana práv občanů Zemanovci, kterou nynější prezident v roce 2010 vedl do voleb.
Karel Srp
Karel Srp ovšem není první prezidentovou volbou do role náhradníka zesnulé členky rady ÚSTR Naděždy Kavalírové. Již dříve Miloš Zeman navrhl na uvolněné místo chartistku a spisovatelku Lenku Procházkovou. Senát ji ale odmítl. Její nominaci provázela kritika jejích současných postojů nejen vůči NATO a EU, ale i k hodnocení minulosti. Podle kritiků k němu přistupuje ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl.