Jeden kamion za druhým se valí nejenom místy, kudy procházejí významné dálkové silnice, ale i vesničkami, kde by kamion na první pohled nikdo nečekal. Mohutná nákladní auta ničí silnice, chodníky i domy, pro radnice ale není snadné najít zastání.
Kamiony se valí po vesnických silničkách, zastavit je nikdo nedovede
Projíždí kamion, třesou se zdi, nádobí zvoní, knihy cvakají, omítka se sype. Pokud je noc, obyvatelé domu se budí. Takové zážitky jsou leckde zcela běžné. Když se člověk usídlí v místě, kudy prochází významná státní silnice, nejspíše je s vidinou nepříjemných zážitků smířen. Jenomže kamiony se v poslední době stále častěji objevují i v místech, kde je čeká jen málokdo – na silničkách, kam se sotva vejdou.
Bohaté zkušenosti s intenzivním provozem kamionů mají například obyvatelé obcí jihovýchodně od Brna, kterými prochází silnice II/416. I když je značená jako druhá třída, rozhodně nejde o kapacitní komunikaci. Přesto po ní každý den projíždí až tisíc nákladních automobilů. Problém s nimi mají místní motoristé, kteří se kolosům sotva dokáží vyhýbat, ale i obyvatelé domů u silnice. „Je to problém. Zvedla se prašnost a praskají nám domy,“ popsal obyvatel obce Hrušky Miloš Křivinka. „Několikrát se stalo, že jak se auta vyhýbala, srazila kus střechy. Zajíždějí na obrubníky, které pak musí obec nahrazovat.“ dodal starosta Hrušek Jan Kauf.
Jen obec Hrušky stojí opravy škod, které kamiony způsobí, 30 tisíc korun ročně.
Co kamiony v Hruškách či sousedním Újezdu u Brna pohledávají? Jednak je to pro ně zkratka od dálnice D2 ke Slavkovu či Holubicím, ale hlavně se vyhýbají zpoplatněným komunikacím. Za normálních okolností činí úspora na mýtném ve srovnání s jízdou po dálnicích D2 a D1 zhruba 250 korun u starších nákladních aut, u modernějších však výrazně méně. Cena se liší podle emisní kategorie.
Důkazem, že se kamiony cestou přes Hrušky vyhýbají mýtu, jsou páteční odpoledne. Od 15 do 20 hodin (mimo prázdniny, kdy je od 17 h zákaz jízdy) je mýtné dvakrát dražší a právě v těch chvílích zažívají místní největší nápor.
UDÁLOSTI: Řidiči nákladních aut si po silnicích nižších tříd zkracují cestu a vyhýbají se placení mýta (zdroj: ČT24)
Kam s nimi?
Existuje několik způsobů, jak kamiony ze silnic nižších kategorií a zejména z obcí dostat. Žádná z nich však není snadná ani rychlá a starostové nemají žádnou záruku, že jejich snaha neskončí v koši krajských úředníků.
V některých případech může od kamionů pomoci stavba náhradní trasy, kterou může být obchvat nebo souběžná dálnice. Potom ale vždy hrozí návrat na začátek – kamiony navzdory existenci rychlejší trasy pojedou raději přes obec, aby se vyhnuly mýtnému.
Jedním z možných restriktivních opatření je vyhlášení emisních zón. Ty by z obcí vyloučily všechna vozidla, která nesplňují stanovené emisní limity, které ušetří nejvíce na objíždění zpoplatněných dálnic. Jenomže s emisními zónami počítá zákon již pět let, a přesto dosud žádná radnice nedovedla snahu o jejich vyhlášení do úspěšného konce. Pro obce představuje největší problém požadavek na existenci objízdné trasy.
Relativně nejsnazším a nejefektivnějším způsobem tak je zákaz vjezdu nákladních vozidel. V minulosti pomohl od kamionů například v Rajhradě nebo Velkém Meziříčí. Existují ale i města, která v lepším případě uspěla se snahou o zákaz až po dlouhých letech nebo neuspěla vůbec. Jedním z problémů je fakt, že silnice II. a III. třídy nepatří obcím, ale krajům, a tak musí osazení značek vyjednat ony. Například v západočeských Epojvicích ale trvalo přes půl dekády, než se kraj vůbec začal problémem s kamiony objíždějícími dálnici vážně zabývat.
Jak je náročné získat schválení zákazu vjezdu, dobře ví rajhradský starosta František Ondráček. „Byl nutný souhlas policie, nutný byl souhlas správce komunikace. No a potom Městského úřadu Židlochovice, Městského úřadu Hustopeče, Městského úřadu Břeclav, odboru dopravy Jihomoravského kraje a ministerstva dopravy,“ shrnul.
Zákaz vjezdu kamionům na Přerovsku
Říčany jako příklad, že to nejde
Jedním z nejhůře postižených měst jsou středočeské Říčany. Jsou doslova křižovatkou evropských cest. Vede tudy státní silnice I/2 z Prahy do Kutné Hory, ale bolavými místy jsou hlavně silnice II/101 a II/107, které kamiony ve velkém využívají jako náhradu chybějící části Pražského okruhu a jezdí tudy od dálnice D1 k D11.
Radnice tvrdí, že zkouší všechny možnosti, jak dostat tranzitní dopravu z města. Zatím však recept nenašla. „Uvažujeme o zákazu vjezdu, o zpoplatnění vjezdu do centra města i mýto bychom brali,“ řekl říčanský starosta Vladimír Kořen.
Na pohled by nejelegantnějším řešením bylo rozšíření mýtného systému tak, aby pojal i silnice nižších tříd – takže by odpadl argument pro objíždění dálnic. Říčanský starosta není jediný, kdo myšlenku propaguje, stejně smýšlí například i starosta Hrušek. Ministerstvo je však k takovým požadavkům již dlouho hluché. „Mýto není primárně nástrojem zákazu nebo omezení kamionů,“ zopakoval argument úřadu jeho mluvčí Tomáš Neřold.
Příští tři roky se rozhodně nezmění vůbec nic. Stát na tak dlouho prodlouží smlouvu s firmou Kapsch a během nového kontraktu nemíní mýtný systém rozšiřovat. Co bude potom, je jiná otázka. Dlouho připravovaný tendr by měl přinést nového provozovatele a možná i novou technologii. Právě s ní by potom mohlo přijít i rozšíření systému na všechny silnice.