Praha – Zatímco děti dostávají vysvědčení, jejich rodiče žhaví motory aut, která se v nejbližších hodinách anebo o víkendu vydají na cestu napříč Evropou: nejčastěji k moři, občas třeba na hory. Protože začínají prázdniny i v dalších zemích, čeká střední Evropu největší dopravní špička roku. Některé trasy budou velmi těžko průjezdné, tradiční nápory se čekají začátkem prázdnin v Česku, Rakousku, části Německa anebo na Slovensku - například v okolí Mnichova anebo na alpských úsecích rakouských dálnic.
Chorvatsko a Itálie jsou spolu se Slovenskem podle Ústředního automotoklubu (ÚAMK) nejčastějšími letními cíli českých turistů. Zatímco asi pětinu z nich bude trápit přinejhorším otázka, zda jim letecká společnost odbaví zavazadlo, které váží o půl kilogramu víc, anebo zda dráhy kvůli poruše nenasadí starší typ vagonu, většinu čeká tradiční cesta po evropských dálnicích i „pasti“ v podobě věčně ucpaných míst.
KDY NEODJÍŽDĚT
Kdo nechce cestu na dovolenou strávit takřka celou v popojíždějící koloně, měl by vzít v úvahu termíny začátku prázdnin. Nejkritičtějším obdobím je letos poslední červnový víkend, ale v řadě zemí a regionů začne školní volno až později. Ve dvou švýcarských kantonech, Maďarsku či Slovinsku již prázdniny začaly, v několika švýcarských, rakouských a německých regionech začnou příští pátek či sobotu. Pro evropské silnice je také důležité, kdy je zaplní nizozemské karavany – tamní školy mají prázdniny od 5. července, ovšem liší se podle regionů.
Kdy začínají prázdniny ve střední Evropě
- 16. 6.: Maďarsko
- 18. 6.: Švýcarsko (Tessin)
- 19. 6.: Švýcarsko (Wallis)
- 25. 6.: Slovinsko
- 28. 6.: Česko, Polsko, Rakousko (Vídeň, Dolní Rakousko, Burgenland), Slovensko, Švýcarsko (Genf, Glarus, Graubünden)
- 4. 7.: Švýcarsko (Waadt)
- 5. 7.: Lichtenštejnsko, Rakousko (Horní Rakousko, Korutany, Solnohradsko, Štýrsko, Tyrolsko, Vorarlbersko), Švýcarsko (Appenzell-Innerrh. i Ausserrh., Basel, Bern, Freiburg, Jura, Luzern, Neuenburg, Nidwalden, Obwalden, St. Gallen, Schaffhausen, Schwyz, Solothurn, Uri, Zug)
- 7. 7.: Německo (Severní Porýní-Vestfálsko), Švýcarsko (Thurgau)
- 9. 7.: Německo (Berlín)
- 10. 7.: Německo (Braniborsko, Hamburk)
- 14. 7.: Německo (Meklenbursko-Přední Pomořansko, Šlesvicko-Holštýnsko), Švýcarsko (Zürich)
- 19. 7.: Švýcarsko (Aargau)
- 21. 7.: Německo (Duryňsko, Sasko, Sasko-Anhaltsko)
- 28. 7.: Německo (Hesensko, Porýní-Falc, Sársko)
- 30. 7.: Německo (Bavorsko)
- 31. 7.: Německo (Bádensko-Württembersko, Brémy, Dolní Sasko)
Z termínů začátků prázdnin v okolních zemích se takřka zdá, že neexistuje vhodný termín ke klidné cestě na dovolenou – tím spíše, že v srpnu prázdniny postupně končí a lidé se budou ve velkém vracet domů. Přesto lze hovořit o volnějším dni, kterým je neděle. Podle Denisy Vítkové z ÚAMK jde například v Rakousku o klidný den, na rozdíl ode dne předcházejícího. „Pro cesty přes Rakousko rozhodně nedoporučujeme sobotu,“ zdůraznila Vítková. Mluvčí ÚAMK Petr Vomáčka však upozornil, že v neděli mohou nastat naopak problémy při cestě zpět od moře.
JAK CESTOVAT V ČESKU
Většina těch, kteří míří autem do zahraničí, musí projet Českem. Dopravní policie ubezpečuje, že se na začátek prázdnin připravila a pokusí se zabránit vešekerým komplikacím. Podle ředitele dopravních policistů Tomáše Lercha bude více hlídek na všech dálnicích a významných mezinárodních silnicích první třídy. „Navýšíme výkon řádově o stovky policistů v průběhu celého víkendu,“ uvedl Lerch.
Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jan Kubiš slíbil, že cestu nebudou komplikovat žádné práce – ovšem se čtyřmi významnými výjimkami. Na čtyřech úsecích D1 ve Středočeském kraji a na Vysočině zůstává uzavřena polovina dálnice D1, jezdí se ve zbylém pásu, v každém směru jsou k dispozici dva zúžené pruhy. Protože zejména levé pruhy jsou velmi úzké, jsou k dispozici pouze autům, i jejich řidiči ale mohou mít potíže s předjížděním. „Vyžaduje to opatrnost, vyžaduje to zkušenost řidiče. Jasně říkáme: pokud se na to řidič necítí, ať vozidlo nepředjíždí, zůstane zařazen v pravém jízdním pruhu,“ zdůraznil Tomáš Lerch.
TRASA PRAHA – ZÁHŘEB s variantami z Brna a Plzně
Ačkoli Záhřeb není příliš obvyklým turistickým cílem, po městském dálničním obchvatu prochází nejrychlejší trasa z Prahy (popř. Liberce či Českých Budějovic) i Brna anebo Plzně. Je možné pokračovat odtud dále na jih do Splitu či Dubrovníku či na jihozápad k Rijece. Ačkoli v Chorvatsku hrozí zácpy u mýtných bran a samozřejmě i nehody nebo poruchy aut, mají řidiči, kteří se k Záhřebu dostanou, napůl vyhráno.
Nejrychlejší trasa z Prahy do Záhřebu vede přes České Budějovice, Linec, Štýrský Hradec a Maribor. Již na počátku čeká na řidiče nepříjemnost – po krátkém úseku po šestipruhové dálnici D1 musí sjet na starou budějovickou silnici I/3. Na D1 mezi Prahou a Mirošovicemi by je o prvním prázdninovém víkendu nemělo potkat žádné zdržení, nestane-li se ovšem nehoda. Silničáři slibují, že z jejich strany komplikace nenastanou, pokračuje sice rekonstrukce čtyř úseků D1, ale děje se tak až mezi Mirošovicemi a Brnem.
Na Táborsku naopak čeká na turisty mířící do Chorvatska již podruhé asi čtyřicetikilometrový úsek D3, avšak s omezením u Tábora. Kvůli zrušenému stavebnímu povolení se již loni zastavila rozpracovaná rekonstrukce dálničního obchvatu Tábora, a tak se jezdí v každém směru pouze jedním pruhem.
Poslední léto bez rychlostní silnice S10 potom čeká řidiče na cestě od rakouských hranic k linecké dálnici. Již koncem roku by se měla otevřít první část rychlostní silnice sloužící jako obchvat Freistadtu, o rok později i propojení s dálnicí A7. Až na rakouské dálniční síti ale pravděpodobně začne být nejhůře. Kamenem úrazu je Bosrucký a především jednotubusový Gleinalmský tunel, před kterým se tvoří zácpy. Navíc je dálnice A9 u obce Klaus rozkopaná a zůstane tak až do konce srpna. Průjezdný je v každém směru pouze jeden pruh. Další omezení provozu a zdržení může nastat u Štýrského Hradce.
Poslední problematické místo potom představuje příjezd do Chorvatska – zdržení hrozí na hranicích, na rozkopané dálnici A2, kde se jezdí obousměrně v polovičním profilu, a také na záhřebské mýtnici Lučko.
Obvyklá cesta z Brna do Chorvatska vede přes Vídeň. Podle Igora Siroty z ÚAMK ji lze ve spojení s dálnicí D1 považovat i za „nejbežnější trasu“ pro cestu do Chorvatska z Prahy. V tomto případě se ale řidiči vyjíždějící již z Prahy nevyhnou omezením na nejfrekventovanější české komunikaci.
Ani tato varianta však není výhradně dálniční. Za Brnem čeká na řidiče krátký dálniční úsek (resp. rychlostní silnice R52) a poté jízda po staré silnici, kterou náhrada kapacitnějším tahem teprve čeká. Průtah Vídní považuje autoklub za velmi problematické místo, kde hrozí výrazné zdržení. Od Vídně vede dálnice A2 ke Štýrskému Hradci, i na ní budou až do druhé poloviny července, popř. do srpna probíhat opravy. Omezení u Wöllersdorfu a Ilzu připomínají práce na české D1, opravuje se jedna polovina dálnice a jezdí se obousměrně ve druhé. Od Štýrského Hradce je cesta shodná s trasou z Prahy přes Linec. Na dálnici A9 se řidiči v tomto případě napojují až za tunely, uniknou tak dodatečnému mýtnému i zácpám před nimi.
Plzeň resp. západ Čech je místo, odkud lze pomýšlet výhradně na dálniční cestu do Chorvatska – přes Mnichov, Salcburk a Lublaň. Takto se řidiči vyhnou příhraničnímu slovinskému úseku bez dálnice i tunelu na dálnici A9. V Rakousku pojedou po A10 s Taurským dálničním tunelem, který již má dva tubusy. V tomto případě je ale kamenem úrazu Bavorsko, zejména potom mnichovský okruh, kde lze na začátku prázdnin očekávat velké zpoždění. Letos lze očekávat na počátku prázdnin doslova kolaps. Projíždí tudy totiž nejen auta mířící z Česka i Německa nebo Nizozemska do Chorvatska, ale i ta, která chtějí dojet do Itálie. K tomu ještě přibývají práce na německé dálnici A9 (od Norimberku) i úseku A8 mezi Mnichovem a Salcburkem. Na první pohled lákavá trasa se tak může změnit v peklo v nekonečných kolonách před zúžením dálnic.
TRASA PRAHA (Brno/Plzeň) – BENÁTKY
Cesta do Benátek – odkud potom lze pokračovat napříč Itálií třeba až do Kalábrie – je možná buď opět přes Linec, anebo přes Mnichov a Innsbruck. V obou případech přijde na řadu přejezd Alp i problematické úseky, které mohou být ucpané. Soustřeďme se nyní na bavorskou variantu, která je dobře použitelná při cestě z Prahy i Plzně, zatímco z Brna řidiči patrně pojedou spíše přes Rakousko. Oproti alternativě přes Linec, Salcburk a Villach má výhodu v tom, že vede celá po dálnici, odpadá cesta po budějovické silnici.
Velkou vadu však představují práce na německých dálnicích zmíněné již v alternativní trase přes Mnichov do Chorvatska. U Mnichova probíhají práce na dálnici A9, autoklub ADAC upozorňuje na mnohakilometrové fronty s průměrnou rychlostí jízdy kolem 20 km/h. Další zdržení čeká řidiče cestující z Česka do Itálie na A93 před německo-rakouskými hranicemi za Rosenheimem. Rakouská část cesty může být klidnější, v Itálii hrozí zdržení na hlavní spojnici severoitalských měst A4.
Cesta z Brna do Benátek je potom podobná cestě do Záhřebu – stačí u Štýrského Hradce neodbočit na jih, ale pokračovat přes Villach do Itálie. Na řidiče proto čekají obdobné nástrahy jako při cestě do Chorvatska.
NA KOLIK TO CELÉ PŘIJDE?
Cesta autem na dovolenou je nesmírně komplexní záležitost, leckdo si tak ani neuvědomí, kolik peněz do ní vlastně vkládá. Je-li však auto připravené k cestě, má dost oleje, brzdové kapaliny, v pořádku klimatizaci i podvozek, potom zbývají už jenom dvě položky: benzin (popř. nafta) a dálniční známky. Pro cestu do Chorvatska je potřeba česká, rakouská a slovinská, do Itálie při využití výše naznačené cesty postačí česká a rakouská. V Chorvatsku i Itálii se na dálnicích platí mýtné, německé dálnice jsou bez poplatku. Naopak kdo se rozhodne cestovat do Chorvatska alternativní trasou přes Maďarsko, musí si pořídit známku i tam.
Za krátkodobé dálniční známky (desetidenní či týdenní) zaplatí řidič osobního auta v Česku 310 korun, v Rakousku 8,5 eura, ve Slovinsku 15 eur. Maďarská krátkodobá známka potom přijde na 2 975 forintů, pokud se někdo například k cestě do Itálie rozhodne cestovat přes Švýcarsko, zaplatí 40 franků – prodává se pouze roční varianta, která přitom platí jen do konce kalendářního roku bez ohledu na datum pořízení.
Výše mýtného v Chorvatsku a Itálii záleží na tom, kam přesně řidič míří. Pokud jede pouze po dálnici A2 od slovinských hranic do Záhřebu, přijde ho to zhruba na 50 kun, italská brennerská dálnice po Veronu přijde na 16 eur. K výdajům za mýtné je potřeba přičíst ještě poplatky za průjezdy tunelů. Rakouský Taurský tunel stojí 10 eur, tunely na dálnici A9 vyjdou souhrnně na 12,50 eura. S mýtným za tunely či mosty je potřeba počítat i při další cestě do italského či chorvatského vnitrozemí. Podtrženo a sečteno utratí řidiči mířící z Prahy do Záhřebu za dálniční poplatky a mýtné v přepočtu zhruba na 1500 korun. U pohonných hmot potom velice záleží, ve které zemi se tankuje. Nejdražší palivo je v Itálii, draho je také ve Slovinsku, české benzinky naopak patří k nejlevnějším a v úvahu připadá i tankování v Rakousku.
POVINNÁ VÝBAVA JE V KAŽDÉ ZEMI JINÁ
Těm, kteří po cestě nehavarují ani nestráví příliš dlouhý čas v kolonách, může zkalit vzpomínku na dovolenou pokuta. Za hranicemi hrozí i za chování, které v Česku trestné není. V zahraničí se odlišuje například rozsah povinné výbavy: Například na Slovensku, v Maďarsku, Slovinsku nebo Itálii je povinná reflexní vesta pro každého pasažéra ve vozidle, ve Španělsku musí mít řidič s dioptrickými brýlemi s sebou jedny náhradní, ve Francii je zase povinný alkotester. V Řecku, Turecku, Bulharsku nebo Lotyšsku patří do povinné výbavy hasicí přístroj. Tažné lano je povinné v Srbsku a Makedonii.
Při denní jízdě v Rakousku či Německu není třeba svítit, ale kdo přejede přes hranice z Německa do Švýcarska anebo z Rakouska do Itálie, opět by rozsvítit měl. Povinné je denní svícení také ve Skandinávii, Polsku, Slovensku či Slovinsku.
Telefonování během jízdy může stát řidiče hodně peněz. V Německu přes 1 600 korun. Ještě větší pokuty padají za příliš rychlou jízdu. Jsou to i desítky tisíc.
ALTERNATIVY: LETADLO NEBO VLAK
K cestě do Itálie a částečně i do Chorvatska je možné použít vlak. Přes Záhřeb do Splitu jezdí z Prahy a Brna přímý lůžkový vůz, do Itálie je možné dojet nočními vlaky z Mnichova nebo Vídně, kam jezdí spoje z Prahy a Plzně, resp. Brna. Základní cena pro cestu Praha–Split (přímým vozem včetně rezervace lůžka) se blíží deseti tisícům korun, při delším pobytu v Chorvatsku a cestě alespoň dvou lidí se ale snižuje na necelou polovinu (zpáteční jízdenka CityStar pro dva s In Kartou (za 150 Kč) stojí zhruba 6 500 Kč, rezervace do oddílu T3 pro dva přijdou celkem zhruba na 2 200 Kč. Do Benátek a zpět je možné dojet rovněž zhruba za deset tisíc korun, po nižších cenách je možné poohlédnout se na eshopech ČD, rakouských ÖBB a německé DB. Podmínkou levného cestování západoevropskými nočními vlaky je však nákup s dostatečným předstihem.
Zatímco doba jízdy vlakem je přinejlepším srovnatelná s autem, železnice je určena především těm, které nebaví zácpy či jednotvárné okolí dálnic, skutečně rychlé spojení k moři však představují letadla. K cestování do Itálie je zájímavým výchozím letištěm Miláno, kam lze díky velké konkurenci dopravců zakoupit zpáteční letenku do pěti tisíc korun i nedlouho před odletem. Ceny kolem pěti tisíc ale nejsou výjimkou ani při cestách do Záhřebu či Splitu.
