Česko zpřísňuje opatření, jejichž zavedením si vláda slibuje zlepšení epidemické situace. Část veřejnosti se omezeními řídit nebude, shodli se hosté Otázek Václava Moravce (OVM): ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), emeritní ústavní soudce Stanislav Balík a poslanec Dominik Feri (TOP 09). Možných příčin, proč lidé vládní rozhodnutí v souvislosti s pandemií zpochybňují, zaznělo v pořadu několik.
K dodržování opatření je třeba důvěra k vládě, méně chaosu i sankce, myslí si hosté Otázek Václava Moravce
Otázky Václava Moravce, 1. část (zdroj: ČT24)
Babišova vláda přijala v pátek celkem osmnáct krizových opatření, čítajících přes čtyřicet normostran textu. Ve sbírce zákonů byla publikována až těsně kolem půlnoci mezi pátkem a sobotou, přitom čtrnáct z nich začalo platit úderem sobotní půlnoci.
Test „to dá rozum“
„Nejen ti, kteří se podle toho mají chovat, ale ani ti, kteří to mají kontrolovat, nemají čas si to pořádně načíst, čili než se ta právní úprava usadí, tak stejně plyne doba, kdy je malinko chaos,“ obává se emeritní soudce Ústavního soudu Stanislav Balík. „Vydá-li se nějaké opatření, tak kdyby se čekalo několik dní, než bude publikováno, tak by to nemuselo vést k tomu, že by jeho účinky byly dobré,“ připouští nicméně.
Těmto zmatkům by podle něho pomohla zabránit strategie, kterou mohl úřednický aparát vypracovat s předstihem. „Kdyby na ministerstvech byli legislativci, kteří by měli nachystáno několik modelů, jak to má vypadat, a pak by se rozhodovalo mezi modely, tak by právní předpis byl seznatelný a už i veřejnost by s tím trošičku počítala s tím, že nastane-li situace uzavření okresů, tak to bude znamenat, že…,“ domnívá se.
Nicméně upozorňuje, že vydat opatření neznamená „jen“ sepsat jednotlivé body toho, co se omezí, nebo naopak povolí. Odůvodněnost opatření by měla podle něho projít „to dá rozum“ testem, což ne vždycky tak působí. „Vláda vždycky, když bude opatření hájit, tak by k tomu měla být analýza, proč to tak je, proč to tak trvá, co k tomu vedlo. A to by mělo obstát jako celek. Každá ta pasáž, každá uložená povinnost by měla mít racionální důvod,“ je přesvědčen.
Chyběly konstruktivní nápady i pandemický zákon
Ministryně spravedlnosti a zároveň předsedkyně legislativní rady vlády Marie Benešová se ohrazuje, že situace se mění ze dne na den, tedy i vláda je nucena reagovat na stále nové problémy. „Vir je naprosto nepředvídatelný, nemůžete si tvořit analýzy, co bude za tři neděle. Takže se vláda v pátek dohodla na nových opatřeních, která budou účinnější a jsou přiléhavá situaci, která nastala.“ Podle ní neměl kabinet příliš prostoru připravovat se dopředu. „Nikdo by si, myslím, nepočínal lépe. Zatím jsem neviděla žádné konstruktivní nápady,“ dodává.
Podle Balíka přehlednosti současné situaci také nijak nepomáhá, že pandemický zákon byl přijat teprve nedávno, navíc ve stavu legislativní nouze. Pomohl by totiž redukovat některé otázky kompetence a odůvodňování. „Pandemický zákon je v gesci ministra zdravotnictví,“ upozorňuje Benešová. „Pokud ho nepředloží, nemohu o tom rozhodovat,“ dodává z pozice předsedkyně legislativní rady vlády.
Balík namítá, že vláda je kolektivní orgán. „Měla by koncepční otázky řešit na plenárním zasedání a také si kladu otázku, jestli vládě náhodou někdo nepředsedá, kdo by třeba měl otázky koncepčního rázu předložit, nebo jestli třeba ministr, který to má v gesci, by nemohl iniciativně sám s návrhem tohoto typu přijít,“ poznamenává.
„Ne, na tiskovku nepůjdeš“
Podle poslance Dominika Feriho k chaosu přispívají i tiskové konference po zasedání vlády, kde se budoucí vývoj jen naznačuje, že může určitá situace, například zavření obchodů, nastat, což uvádí veřejnost a podnikatele do nejistoty. „Aby kdykoliv, kdy se pan Hamáček nebo pan předseda vlády zvedne ze židle, aby ho chytla za sako a řekla: Ne, na tiskovku nepůjdeš,“ poradil by prý ministryni Benešové, jak by mohla výstupy z vládních jednání omezit.
Stanislav Balík podotýká, že ani řešení vládních třenic v mediálním prostoru není zrovna šťastné. Odkazuje na nedávnou twitterovou konverzaci mezi ministryněmi financí Alenou Schillerovou (za ANO) a ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD). Na sociální síti si vyříkávaly neschválený návrh na přilepšení lidem v karanténě.
Bez chaotických signálů by i ochota občanů dodržovat platná opatření byla větší, věří Feri. Zvláště když ta, která platí od 1. března, jsou podle něho jedna z dosud nejcitlivějších, protože po lidech žádají, aby se nevídali se svými příbuznými a blízkými. „Taková opatření vyžadují mimořádnou důvěru mezi občanem a státem, mezi občanem a vládou. Ale vláda rok rozkládá smír a je tady velká část občanů, kteří zkrátka začínají odstupovat od společenské smlouvy,“ obává se.
Bez sankcí to nepůjde
Všichni tři hosté Otázek Václava Moravce se shodují v předpokladu, že nová opatření od pondělí úplně všichni občané nedodrží. „Zapomíná se na otázku psychiky. Prostě už to trvá dlouho. Některá ta opatření nedovedu přesvědčivě vysvětlit, je to o důvěře k vládě, ale ta se rozpadla,“ zopakoval Feri.
„Lidé, kteří to budou dodržovat, protože to chtějí dodržovat, těch je myslím většina,“ doufá Marie Benešová. Počítá ale i s jedinci, kteří se opatřením nepodřídí nebo dokonce sáhnou po provokaci. Na dodržení mají dohlížet policisté i vojáci.
Podle Balíka jsou sankce nutné. „Každá právní norma má mít hypotézu, dispozici a sankci. Sankce tam nepochybně nemá být jen pro ozdobu, ale také proto, aby se ta norma občas dala vynutit. Kdyby zákonodárce přijímal další a další zpřísňující normy, protože ty předchozí nejsou dodržované, tak v podstatě to povede k tomu, že nebude dodržováno nic,“ vysvětlil.