Praha – K celospolečenským tématům, jejichž aspekty prožívá řada lidí v České republice, patří nepochybně také podpora slaďování profesního a rodinného života. Věnovala se mu i sešlost odborníků a odbornic u kulatého stolu, kterou uspořádalo Společnost pro zdravé rodičovství APERIO a Informační kancelář OSN v Praze. Diskuse obsáhla nejen slaďování práce a rodiny, ale i další možné třecí plochy veřejného působení a soukromé sféry. Záštitu nad akcí převzaly Informační centrum OSN v Praze a MUDr. Zuzana Roithová. Odborné diskuse se zúčastnila třeba ekonomka Ilona Švihlíková nebo psycholožka Simona Hoskovcová.
Stát neusnadňuje mladým lidem po škole zakládání rodin
Setkání zahájila poslankyně Evropského parlamentu Zuzana Roithová (KDU-ČSL), která přiblížila ve svém příspěvku o budoucnosti rodiny v Evropě své zkušenosti s prorodinnou politikou v EU. Podle jejích slov neexistuje jednotná prorodinná politika už proto, že v jednotlivých zemích sedmadvacítky panuje odlišné pojetí rodiny. Zmínila také několik důležitých trendů spojených s rodinou, a to klesající porodnost na jedné straně a stoupající rozvodovost na straně druhé. Podporu rodiny v české politice považuje za problematickou. „Česká republika selhává v zajištění dostupného bydlení pro mladé lidi, kteří po ukončení studia nastupují do zaměstnání,“ uvedla. Zakládání rodin je tak mladým lidem výrazně zkomplikováno. K prioritám prorodinné politiky by mělo patřit nejen zvýšení celkové životní úrovně rodin (podporou bydlení, daňovým zvýhodněním aj.), ale i zajištění pracovních podmínek pro sladění práce a rodiny (tzv. flexikurita) a rovných příležitostí pro ženy a muže, a konečně podpora praktických opatření zvyšujících kvalitu života rodin.
První blok diskusního setkání byl věnován slaďování práce a rodiny. Ačkoli je Evropa místem, kde jsou pro práci v zásadě dobré pracovní podmínky, ekonomický blahobyt má svou cenu v podobě nedostatku času, který rodina může trávit společně. V kontextu ČR ovlivňuje situaci rodin významně i genderová otázka. Rodiny se podle ekonomky Ilony Švihlíkové (Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů) potýkají především s nedostatečnou společenskou prestiží rodičovství a péče o blízké. Tíhu rodinného života nesou podle ní především ženy, kterým je pečující role častěji přisuzována na úkor jejich role výdělečné.
Socioložka Lenka Formánková (Sociologický ústav AV ČR) k tomu navíc doplnila, že ČR patří v EU k zemím s největším dopadem mateřství na zaměstnanost žen. Nepříznivou situaci by vyřešilo navýšení počtu pracovních úvazků ve flexibilním režimu, jako např. částečná práce z domova, pružná pracovní doba či sdílení úvazků. S tím stoupá i potřeba služeb péče o malé děti. Psycholožka Simona Hoskovcová (kat. psychologie, FF UK) se domnívá, že společnost by měla akceptovat různé formy péče o děti, a to i pro ty mladší tří let. Těm je přitom třeba vždy zajistit odpovídající kvalitu péče.
