V následujících dnech přijde závan jara. Teploty totiž přesáhnou deset stupňů a budou se blížit k patnácti. Mnozí však příchod jara poznají hlavně kvůli nástupu pylové sezony i návratu ptáků, kteří od ranních hodin zpívají.
V závěru tohoto týdne a v průběhu celého dalšího meteorologové předpovídají teploty přes deset stupňů Celsia a slunečné počasí. Sněžení, které může ještě v tomto týdnu potkat i oblasti v nížinách, bude pravděpodobně poslední stálejší, i když v druhé polovině března budou teploty různě kolísat. První březnový týden je rovněž nejčastější doba, kdy na horách naposledy významně nasněží.
Kýchání z nachlazení vystřídá kýchání z alergie
Pro lidi i přírodu vyšší teploty budou pocitově znamenat příchod jara. Lze tak očekávat, že v přírodě začne všechno postupně kvést, což člověk zase pozná tak, že na něj přijde alergická rýma. Začíná tedy pylová sezona. „Ve vzduchu je momentálně líska. Olše přijde za chvíli. Bříza, které se bojíme nejvíc, přijde pravděpodobně později, nejčastěji to bývá v dubnu,“ uvedl Petr Čáp z Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce. Podle něj se tak zatím nezvyšují počty pacientů, jejichž stav by se v souvislosti s alergickou reakcí zhoršil. Příčinou může být letošní mírná zima. Informace je možné zjišťovat v Pylové informační službě, koncentraci pylových zrn v ovzduší od 1. března měří jedenáct monitorovacích stanic po celé České republice. Lísku i olši už v malém množství zaznamenali v únoru, nástup je ale pozvolný.
Alergické onemocnění je příbuzné autoimunitnímu. Počet lidí, kteří trpí nějakou formou alergického onemocnění, za posledních dvacet let významně stoupl. Ještě za rok 1995 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR eviduje 159 tisíc lidí, kteří měli alergickou rýmu. V roce 2013 už šlo o 328 tisíc jedinců. Posledních deset let se nicméně množství nemocných drží kolem 330 tisíc. Proč zaznamenáváme tendenci růstu počtu nemocných, je podle Čápa na odbornou konferenci. „Můžeme připomenout, že nárůst je proto, že nežijeme přirozeným způsobem života. Ovzduší je znečištěné, potraviny jsou průmyslově vyráběné, nežijeme úplně ideálně. Až 75 procent světové produkce antibiotik jde mimo humánní medicínu,“ zmínil Čáp.
Na stavu člověka se podepisuje i stres a spěch. „Jako doktor se zamýšlím nad tím, jak dalece se organismus na ten bláznivý způsob života může adaptovat i v našem oboru,“ uvedl Čáp. Alergická rýma nemusí být až taková zátěž, upozorňuje ale, že kromě typických projevů, jako je slzení, svědění a pálení očí nebo vodnatá rýma a kýchání, se s alergií pojí i astma. Ti, které trápí alergická rýma, mají ve 30 procentech případů i projevy astmatu. Nemocní s astmatem pak mají příznaky alergické rýmy dokonce v šedesáti procentech případů.
S prodlužujícími se dny se vrací zpěv ptáků
Že se prodlužuje den a zvyšují se teploty, poznají lidé také tím, že jsou hlasitěji slyšet ptáci se svým namlouváním. Loňská a letošní poměrně mírná zima naštěstí ptáky nerozhodí. Pravidelný každoroční rytmus migrace ptáků udává to, že se ve svém chování neřídí primárně teplotou, ale orientují se délkou světelného dne. Důležité tak je, že Slunce vychází dřív a později zapadá, což je každý rok neměnné.
„Ptáci se ve svých denních aktivitách řídí významně fotoperiodou, délkou světelného dne. Jsou schopní délku světelného dne rozlišovat v řádu minut. V tropech, kde je den v podstatě konstantní a liší se právě v těch minutách, tak ptáci i drobný rozdíl v minutách poznají a dokážou na něj reagovat,“ uvedl ornitolog Lukáš Viktora. Jak se dny prodlužují, zvyšuje se také v tělech ptáků produkce testosteronu. Ten je vede k námluvám, které provozují pomocí zpěvu, jenž má vedlejší účinek, že po ránu působí poměrně hluk.
Pakliže někoho vytrvalý ptačí zpěv nechtěně probouzí, může ho utěšit, že u každého ptáka mohou námluvy trvat spíš několik dnů. Nicméně namlouvání se také může opakovat, protože někteří ptáci hnízdí dvakrát do roka. Zpěv každého ptáka se navrch příliš nemění, ať už jde o námluvy, nebo obranu území. K jejich zpěvu však vedla dlouhá léta evoluce. Během nich se jim vytvořil zpěvní orgán, odborně zvaný syrinx, který se nachází na průdušnici. „Obsahuje obrovské množství drobných svalů a umožňuje jim nahlas a velmi kvalitně zpívat,“ popsal Viktora. Taková činnost vyžaduje značné množství energie, zároveň se jim prý nejlépe zpívá nalačno, proto se nejčastěji ozývají v brzkých hodinách.
