Jak se chovat v krizové situaci na železničním přejezdu? Štáb ČT to vyzkoušel na vlastní kůži

Nahrávám video

Nehod na železničních přejezdech přibývá. Jen letos se jich už stalo 133 a zemřelo 26 lidí. Řidiči přitom opakují stejné chyby včetně té, kdy zůstanou stát mezi spuštěnými závorami. Odborníci přitom opakovaně zdůrazňují, že v takové situaci je třeba závory projet a koleje urychleně opustit. Štáb ČT krizovou situaci vyzkoušel na vlastní kůži.

Situace, kdy řidič zůstal stát na kolejích, nastala nedávno na přejezdu v pražské Uhříněvsi, kde došlo ke střetu vlaku s nákladním automobilem. Po srážce vlak vykolejil a osm lidí utrpělo zranění, včetně jednoho dítěte.

Podle Drážní inspekce byl přitom přejezd zabezpečený světly a závorami, podle svědků ale kamion stál mezi závorami několik minut, než došlo ke střetu. Řidiče kamionu policie obvinila z obecného ohrožení z nedbalosti a hrozí mu až osm let vězení.

Podle odborníků musí řidič v takové situaci přejezd opustit. Pokud se řidič ocitne mezi závorami a auto nejede, musí z vozidla vystoupit, odejít z prostoru kolejí a na čísle 112 nahlásit číslo přejezdu, které vždy začíná písmenem P a je na každé straně kovové konstrukce.

Pokud auto jede, může spolujezdec urychleně opustit vozidlo a zvednout závoru – lze to udělat velmi snadno pouhými dvěma prsty. Zvednutí závory je současně i signál dispečerovi provozu, který tak zjistí, že na přejezdu je problém. Pokud je řidič ve voze sám, musí okamžitě šlápnout na plyn, závoru projet a opustit přejezd.

Nahrávám video

Auto závoru buď nadzvedne a podjede, nebo snadno přerazí. „Závory jsou k tomu uzpůsobeny, řidič se toho nemusí bát,“ říká Martin Kafka z dopravní policie Středočeského kraje.

Nehod na přejezdech ale přesto přibývá, průměrně se nějaká odehraje každý druhý den. Od začátku roku do konce srpna musela Drážní inspekce vyšetřovat celkem 133 mimořádných událostí na železničních přejezdech, většinou šlo právě o srážky vlaků s osobními i nákladními auty, ale také přímo s lidmi nebo s cyklisty. Při všech těchto nehodách a neštěstích v tomto roce přišlo o život 26 lidí, více než 70 lidí bylo zraněno.

„Nejčastějším důvodem toho, že dochází k dopravním nehodám na přejezdech, je jednoznačně nedodržování předpisů, kdy dochází k selhání lidského faktoru,“ říká velitel hasičské jednotky Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jiří Zima. Správa železnic přitom ročně investuje zhruba miliardu na zlepšení zabezpečení.

„Mezi faktory, které se podílejí obecně na nehodovosti a na nehodovosti na železničních přejezdech, patří nepozornost řidičů, nerespektování dopravního značení, mnohdy i rizikové chování a neukázněnost a v neposlední řadě také únava, tedy nedostatečný odpočinek před jízdou a déletrvající jízdy,“ říká dopravní policista Martin Kafka.

„V posledních letech počet těchto dopravních nehod stoupá. A pozorujeme zvyšující se tendenci těžkých úrazů při těchto kolizích,“ říká mluvčí zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Aleš Malý.

Jedna z nejtragičtějších nehod se stala na železničním přejezdu v Černožicích na Královéhradecku, kde v červenci po střetu auta s vlakem zemřela čtyřčlenná rodina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 33 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 43 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled