Praha - V úvodním projevu mezinárodní konference 20 let poté dnes předseda ODS Mirek Topolánek vyjádřil obavu nad stále aktuální hrozbou návratu komunismu do České republiky. Vedle toho se v jeho pohledu na současnou situaci zpochybňuje euroatlantická vazba země a projevují se sympatie k autoritativním režimům Ruska a Číny. Dvoudenní konferenci, na níž předseda ODS vystoupil, pořádá Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Jeho ředitel Pavel Žáček v jejím začátku prohlásil, že se původně měla konat v rámci českého předsednictví Evropské unii v první polovině roku, kvůli českým vnitropolitickým problémům ale byla odložena na říjen. Celkově se však podle účastníků konference země vyrovnává s komunistickou minulostí poměrně dobře.
Mirek Topolánek při zahájení konference 20 let poté:
„Po dvaceti letech od pádu komunismu jsou zpochybňovány výchozí postuláty cesty, kterou jsme od té doby ušli. Je zpochybňována euroatlantická vazba a naše spojenecké závazky.“
„Společnost svobody má stále trhliny, je křehká a zranitelná. Hlavní vinu na tom nese veřejná sféra,“ prohlásil Topolánek. Problémy ale podle něj nezpůsobují pouze politici, ale také soudy a média. Naopak největší pokrok od pádu totality prodělala podle předsedy ODS občanská sféra, do níž Topolánek řadí i soukromé firmy a živnostníky.
Topolánek také využil projev k útoku na konkurenční ČSSD. Znovu upozornil na koalice sociálních demokratů s KSČM v některých krajích a varoval před možností vzniku podobné koalice na centrální úrovni i po volbách v příštím roce. ČSSD takový scénář v minulosti opakovaně odmítla.
Pro šéfa ČSSD Jiřího Paroubka byl Topolánkův projev extremistický. „Naše země je ohrožena návratem komunistických praktik a normalizačním způsobem myšlení,“ reagoval dnes na Topolánkovo Paroubek. „Mirek Topolánek by se měl nad svými slovy zamyslet a odpovědět si na otázku, zda dveře návratu komunistických praktik, pod záplavou rádoby pravicových hesel, neotevřela dveře jeho vláda a on sám,“ doplnil. Předseda ČSSD rovněž tvrdil, že Topolánek svým projevem zneužil půdu Ústavu pro studium totalitních režimů, který konferenci 20 let poté pořádá. Podle Paroubka to potvrzuje obavy ČSSD o politickou nezávislost ústavu.
Země se vypořádává s komunismem poměrně dobře
Z konference vyplynulo, že Česká republika se vyrovnává s dědíctvím komunismu téměř nejlíp ze všech zemí bývalého východního bloku. Lépe si podle nich vedlo jen někdejší východní Německo, které ale mělo k transformaci odlišné podmínky. „Nejlepší neznamená dobré. Mohlo toho být uděláno mnohem víc, zejména v trestání komunistických zločinů, nahrazení zkompromitovaných soudců nebo reformy vzdělávání,“ míní Avezier Tucker z Gvirtzman Memorial Foundation Fellow.
Podle Michaela Krause, historika Middlebury College ve Vermontu, ale Česko udělalo řadu konkrétních kroků, které šly dál než jinde. Jako zásadní hodnotí fakt, že lustrační zákon platí v Česku už od roku 1991. V době vzniku byl příkladem pro ostatní země.
Vyrovnání s totalitou není jednoduché ani v zahraničí
Na problémy narážejí na to všude, neboť téma vyrovnávání se s komunismem není jednoznačně historickou disciplínou, ale zasahuje i do politiky. O poznání komplikovanější mají svoji práci v Bulharsku či Rumunsku. Například Marisu Oprea z rumunského ústavu pro vyšetřování komunistických zločinů se s pohými 30 zaměstnanci pustil do odkrývání masových hrobů, kde leží desetitisíce lidí. „Náš úřad už dodal soudům a prokuratuře na 400 případů komunistických zločinů. Všechno nám vrátili, údajně kvůli promlčení,“ vysvětluje.
Na konferenci o dědictví komunismu diskutuje přes 40 historiků. Jejich příspěvky vybrala komise anonymě, bez důrazu na proslulost jejich jmen.
