Hradecká dálnice vede konečně až do Hradce. Skončilo jedenáctileté čekání

2 minuty
D11 mezi Prahou a Hradcem je po 38 letech kompletní
Zdroj: ČT24

Dálnice D11 se po 38 letech a 11 měsících od zahájení výstavby stala spojnicí dvou velkých měst. Dosáhla délky necelých 91 kilometrů, což je něco přes polovinu celkově plánovaných 154 kilometrů na hranice s Polskem. Zprovozněním docela krátkého čtyřkilometrového úseku končí mimořádně složitý a dramatický příběh, který z východočeské farmářky Ludmily Havránkové udělal osobnost známou po celé republice.

Spojnicí hlavního a krajského města měla být dálnice D11 již déle než deset let, ale na dokončení posledních kilometrů motoristé dosud čekali a chybějící úsek od Praskačky do Hradce Králové objížděli po silnici II. třídy. Nyní se po dálnici dostanou až na křižovatku Kukleny na západním okraji města.

„Zprovozňujeme 3,7 kilometru s tím, že část stavby už existovala a byla zakonzervována. Dostavovali jsme 2460 metrů s nákladem 882 milionů korun,“ vyčíslil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. 

V prvních měsících ale nebude cesta do Hradce Králové tak docela plynulá. Na místě dosavadního provizorního sjezdu u Libišan bude zřejmě až do Vánoc omezený provoz. „Tuto část je nutné dostavět. V rámci stavby jsme to nedělali, protože bychom museli svést veškerou dopravu z dálnice o jeden exit blíže k Praze, což by samozřejmě zasáhlo do plynulosti dopravy a obtěžovatelo by to další obce,“ vysvětlil mluvčí.

Součástí čtyřkilometrového úseku Praskačka–Kukleny je především kuklenská mimoúrovňová křižovatka, dále přemostění železniční trati z Velkého Oseka a také přeložka silnice Vlčkovice–Plačice.

Křižovatka Kukleny: Kdo pokračuje směrem na sever nebo do nitra Hradce, musí sjet jako první, pro ty, kdo jedou na Stěžery nebo Chlumec, je až druhá sjezdová rampa. Chlumecká silnice již je přeznačená z I/11 na II/611.
Zdroj: David Taneček/ČTK

Jedenáct let čekání a dohadování

Několik kilometrů před Hradcem Králové končila dálnice D11 již od prosince 2006. Jak poznamenal Jan Rýdl, dostavět zbytek „technologicky není vůbec žádný problém“. Šlo však o něco jiného – boj o pozemky ve zbylé části trasy, který začal v polovině 90. let a definitivně se završil až v roce 2014. Poslední dílčí stavební povolení pak silničáři dostali až na konci roku 2015.

Jádro sporu bylo zřejmé: stát potřeboval část pozemků, které patřily Ludmile Havránkové, částečně též její sestře Jaroslavě Štrosové. Havránková však chtěla směnit půdu za půdu, což úřady dlouho odmítaly. Farmářka následně prodala část svých polí ekologickým aktivistům. Vláda na požadavek směny pozemků začala slyšet až po roce 2008, když ale poprvé výměnu schválila, ukázalo se, že by byla v rozporu s majetkovým zákonem.

Ludmila Havránková
Zdroj: ČT24

Později se hovořilo o vyvlastnění, ale v roce 2011 ministerstvo dopravy nakonec vyjednalo směnu pozemků a poslední potřebnou dohodu podepsala Ludmila Havránková v roce 2014. Toho roku také začala dostavba dálnice.

Dostavbu D11 umožnili i zastupitelé Hradce, kteří rozhodli o odkupu pozemku od Jaroslavy Štrosové za 1,7 milionu korun. Pozemek potom převedli na stát. Primátor Zdeněk Fink (HDK) ale v této souvislosti upozornil, že se stát s městem ještě nevyrovnal, i když to slíbil. „Rovněž projektová úprava úseku kolem Hradce je odlišná od původního návrhu, který byl při výkupech prezentovaný. Ale tak už se stát chová, nejen v tomto případě,“ dodal Fink.

18 minut
Události, komentáře: Ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO), poslanec Ivan Adamec (ODS)
Zdroj: ČT24

Ačkoli chybějící úsek u Hradce Králové nebyl tak bolestný jako například „díra“ uprostřed dálnice D8 v Českém středohoří – mimo jiné proto, že chybějící část D11 částečně suplovala kombinace dálnice D35 a „hradubické“ silnice pro motorová vozidla I/37 – stále znamenalo jeho objíždění to, že se tisíce aut objevily na místech, kde nikdy být neměly.

8 minut
Dálnice D11 vede po 38 letech až do Hradce Králové
Zdroj: ČT24

Původně, od prosince 2006, se sjíždělo z dálnice na provizorní komunikaci na místě dnešní křižovatky s dálnicí D11 do obce Libišany a dále auta pokračovala po silnicích II. třídy přes Plačice až ke křižovatce s Pražskou třídou. V roce 2008 vznikl nový provizorní sjezd u Praskačky, který odvedl dopravu z nitra Libišan, do Hradce se však stále pokračovalo po úzké silnici II. třídy a projíždělo se přes Plačice.

Celá tato peripetie se ovšem netýkala kamionů. Těm dálnice D11 prakticky nesloužila, musely sjíždět již u Chlumce nad Cidlinou, odkud pokračovaly směrem k Hradci po staré silnici. Ta proto ani nebyla po zprovoznění souběžného úseku dálnice převedena na kraj a přeznačena na komunikaci druhé třídy, dodnes jde o státní silnici I/11. Až nyní, po dotažení dálnice do Hradce, se z ní stává krajská komunikace II/611.

Dálnice D11 roste již 39 let

Historie dálnice D11 pochopitelně nesahá pouze ke sporům s farmářkou Havránkovou a opatrnému přibližování od Libišan k Hradci Králové. Stavba prvního úseku dálnice začala již v roce 1978 a o šest let později začala auta jezdit nejprve z Prahy k Bříství, o rok později dosáhla až k Třebestovicím, vzápětím začal vznikat další úsek k Libici nad Cidlinou, kam se jezdilo od roku 1990. Po dálnici tak bylo možné dostat se do Poděbrad, nabízela rychlé spojení do Nymburka či Kolína a u Libice na ni navazovala silnice I/32 do Jičína.

Tatry 613 a Karosy ŠD11 byly prvními vozidly, která po D11 při slavnostním zprovoznění v roce 1984 projela.
Zdroj: Petr Matička/ČTK

Pak ale práce utichly na dobrých čtrnáct let. Stavba dále směrem na Hradec začala až v roce 2004 s vědomím, že se ještě nepodařilo vyřešit pozemkové spory u krajského města, ale s nadějí, že se to podaří, než tam dálnice dosáhne. Nepodařilo se, nicméně i tak se dálnice po pouhých dvou (místy necelých třech) letech výstavby prodloužila na dvojnásobek – ze 42 na 84 kilometrů. Již od prosince 2005 se jezdilo na úseku Dobšice–Chýšť, ale pouze v polovičním profilu. Urychlené zprovoznění alespoň jednoho pásu souviselo s otevřením kolínské automobilky v té době.

Celkově však lze při pohledu do dlouhých a dramatických dějin „déjedenáctky“ říct, že se spíše nestavěla než stavěla. Výstavba fakticky probíhala v letech 1978–1990, 2004–2008 a 2014–2017, stavělo se tedy devatenáct let, zatímco dvacet let se nestavělo.

V mezidobí se alespoň přestavovalo. V roce 2009 se dálnice zvlnila u obce Dobřenice v místě, kde vede podél rybníků. Stát stavbu reklamoval, společnost Skanska ale reklamaci odmítala. Nakonec se obě strany dohodly, že opravu zaplatí společně půl na půl. V posledních letech potom probíhala postupná rekonstrukce nejstarších úseků dálnice.

  • říjen 1984: Praha (0. km) – Bříství (18. km)
  • říjen 1985: Bříství (18. km) – Třebestovice (25. km)
  • listopad 1990: Třebestovice (25. km) – Libice nad Cidlinou (42. km)
  • prosinec 2005: Dobšice (50. km) – Chýšť (68. km), v polovičním profilu
  • prosinec 2006: Libice nad Cidlinou (42. km) – Sedlice (84. km), včetně Dobšice – Chýšť v plném profilu
  • prosinec 2008: Sedlice (84. km) – Praskačka (86. km), do r. 2011 v polovičním profilu
  • srpen 2017: Praskačka (86. km) – Hradec Králové (90. km)

D11 nabírá další zpoždění

U Hradce Králové dálnice D11 sice končí, ale končit nemá. Výhledově se má stát součástí dálniční trasy Praha–Štětín, na českém území má pokračovat kolem Jaroměře a Trutnova na hranice k Žacléři. Ministr dopravy Dan Ťok po svém červencovém setkání s polským ministrem Andrzejem Adamczykem slíbil, že bude D11 v celé své délce hotová „co nejdříve“.

Konkrétní termín sice naplno říct nechtěl, ale dal najevo, že by bylo potřeba, aby dálnice dosáhla na hranice nejpozději dva až tři roky poté, co tam zaústí Poláci svoji rychlostní silnici. Z toho plyne, že by mohlo jít o rok 2025 až 2026.

Jenomže dostavba dálnice z Hradce Králové dále na sever se již zadrhla. Spolek Děti Země s spou s ním majitelé několika pozemků napadli stavební povolení pro stavbu mezi Hradcem a Předměřicemi i další dokumenty včetně stanoviska ministerstva životního prostředí, které nahrazuje studii EIA.

Stavby v úseku Hradec Králové – Jaroměř tak nejspíše začnou se zpožděním. Ředitelství silnic a dálnic s nimi chtělo začít již po prázdninách. Místo toho musí nyní znovu shromáždit na 50 vyjádření dotčených institucí. Ředitel královéhradecké správy ŘSD Marek Novotný uvedl, že zahájení stavby nyní připadá v úvahu snad počátkem příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 11 hhodinami

Rakušan nebyl zvolen místopředsedou sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Přes dvacet státních institucí uzavřelo smlouvy s Agrofertem. Navzdory zákonu o střetu zájmů

Více než dvě desítky státních institucí uzavřely v rozporu se zákonem o střetu zájmů smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, zjistil server iRozhlas.cz z dat Hlídače státu. Hodnota smluv podle serveru činí zhruba 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že změna akcionáře nemá na běžný chod společností holdingu vliv.
před 14 hhodinami
Načítání...