Hradecká dálnice vede konečně až do Hradce. Skončilo jedenáctileté čekání

Nahrávám video

Dálnice D11 se po 38 letech a 11 měsících od zahájení výstavby stala spojnicí dvou velkých měst. Dosáhla délky necelých 91 kilometrů, což je něco přes polovinu celkově plánovaných 154 kilometrů na hranice s Polskem. Zprovozněním docela krátkého čtyřkilometrového úseku končí mimořádně složitý a dramatický příběh, který z východočeské farmářky Ludmily Havránkové udělal osobnost známou po celé republice.

Spojnicí hlavního a krajského města měla být dálnice D11 již déle než deset let, ale na dokončení posledních kilometrů motoristé dosud čekali a chybějící úsek od Praskačky do Hradce Králové objížděli po silnici II. třídy. Nyní se po dálnici dostanou až na křižovatku Kukleny na západním okraji města.

„Zprovozňujeme 3,7 kilometru s tím, že část stavby už existovala a byla zakonzervována. Dostavovali jsme 2460 metrů s nákladem 882 milionů korun,“ vyčíslil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. 

V prvních měsících ale nebude cesta do Hradce Králové tak docela plynulá. Na místě dosavadního provizorního sjezdu u Libišan bude zřejmě až do Vánoc omezený provoz. „Tuto část je nutné dostavět. V rámci stavby jsme to nedělali, protože bychom museli svést veškerou dopravu z dálnice o jeden exit blíže k Praze, což by samozřejmě zasáhlo do plynulosti dopravy a obtěžovatelo by to další obce,“ vysvětlil mluvčí.

Součástí čtyřkilometrového úseku Praskačka–Kukleny je především kuklenská mimoúrovňová křižovatka, dále přemostění železniční trati z Velkého Oseka a také přeložka silnice Vlčkovice–Plačice.

Křižovatka Kukleny: Kdo pokračuje směrem na sever nebo do nitra Hradce, musí sjet jako první, pro ty, kdo jedou na Stěžery nebo Chlumec, je až druhá sjezdová rampa. Chlumecká silnice již je přeznačená z I/11 na II/611.
Zdroj: David Taneček/ČTK

Jedenáct let čekání a dohadování

Několik kilometrů před Hradcem Králové končila dálnice D11 již od prosince 2006. Jak poznamenal Jan Rýdl, dostavět zbytek „technologicky není vůbec žádný problém“. Šlo však o něco jiného – boj o pozemky ve zbylé části trasy, který začal v polovině 90. let a definitivně se završil až v roce 2014. Poslední dílčí stavební povolení pak silničáři dostali až na konci roku 2015.

Jádro sporu bylo zřejmé: stát potřeboval část pozemků, které patřily Ludmile Havránkové, částečně též její sestře Jaroslavě Štrosové. Havránková však chtěla směnit půdu za půdu, což úřady dlouho odmítaly. Farmářka následně prodala část svých polí ekologickým aktivistům. Vláda na požadavek směny pozemků začala slyšet až po roce 2008, když ale poprvé výměnu schválila, ukázalo se, že by byla v rozporu s majetkovým zákonem.

Ludmila Havránková
Zdroj: ČT24

Později se hovořilo o vyvlastnění, ale v roce 2011 ministerstvo dopravy nakonec vyjednalo směnu pozemků a poslední potřebnou dohodu podepsala Ludmila Havránková v roce 2014. Toho roku také začala dostavba dálnice.

Dostavbu D11 umožnili i zastupitelé Hradce, kteří rozhodli o odkupu pozemku od Jaroslavy Štrosové za 1,7 milionu korun. Pozemek potom převedli na stát. Primátor Zdeněk Fink (HDK) ale v této souvislosti upozornil, že se stát s městem ještě nevyrovnal, i když to slíbil. „Rovněž projektová úprava úseku kolem Hradce je odlišná od původního návrhu, který byl při výkupech prezentovaný. Ale tak už se stát chová, nejen v tomto případě,“ dodal Fink.

Nahrávám video

Ačkoli chybějící úsek u Hradce Králové nebyl tak bolestný jako například „díra“ uprostřed dálnice D8 v Českém středohoří – mimo jiné proto, že chybějící část D11 částečně suplovala kombinace dálnice D35 a „hradubické“ silnice pro motorová vozidla I/37 – stále znamenalo jeho objíždění to, že se tisíce aut objevily na místech, kde nikdy být neměly.

Nahrávám video

Původně, od prosince 2006, se sjíždělo z dálnice na provizorní komunikaci na místě dnešní křižovatky s dálnicí D11 do obce Libišany a dále auta pokračovala po silnicích II. třídy přes Plačice až ke křižovatce s Pražskou třídou. V roce 2008 vznikl nový provizorní sjezd u Praskačky, který odvedl dopravu z nitra Libišan, do Hradce se však stále pokračovalo po úzké silnici II. třídy a projíždělo se přes Plačice.

Celá tato peripetie se ovšem netýkala kamionů. Těm dálnice D11 prakticky nesloužila, musely sjíždět již u Chlumce nad Cidlinou, odkud pokračovaly směrem k Hradci po staré silnici. Ta proto ani nebyla po zprovoznění souběžného úseku dálnice převedena na kraj a přeznačena na komunikaci druhé třídy, dodnes jde o státní silnici I/11. Až nyní, po dotažení dálnice do Hradce, se z ní stává krajská komunikace II/611.

Dálnice D11 roste již 39 let

Historie dálnice D11 pochopitelně nesahá pouze ke sporům s farmářkou Havránkovou a opatrnému přibližování od Libišan k Hradci Králové. Stavba prvního úseku dálnice začala již v roce 1978 a o šest let později začala auta jezdit nejprve z Prahy k Bříství, o rok později dosáhla až k Třebestovicím, vzápětím začal vznikat další úsek k Libici nad Cidlinou, kam se jezdilo od roku 1990. Po dálnici tak bylo možné dostat se do Poděbrad, nabízela rychlé spojení do Nymburka či Kolína a u Libice na ni navazovala silnice I/32 do Jičína.

Tatry 613 a Karosy ŠD11 byly prvními vozidly, která po D11 při slavnostním zprovoznění v roce 1984 projela.
Zdroj: Petr Matička/ČTK

Pak ale práce utichly na dobrých čtrnáct let. Stavba dále směrem na Hradec začala až v roce 2004 s vědomím, že se ještě nepodařilo vyřešit pozemkové spory u krajského města, ale s nadějí, že se to podaří, než tam dálnice dosáhne. Nepodařilo se, nicméně i tak se dálnice po pouhých dvou (místy necelých třech) letech výstavby prodloužila na dvojnásobek – ze 42 na 84 kilometrů. Již od prosince 2005 se jezdilo na úseku Dobšice–Chýšť, ale pouze v polovičním profilu. Urychlené zprovoznění alespoň jednoho pásu souviselo s otevřením kolínské automobilky v té době.

Celkově však lze při pohledu do dlouhých a dramatických dějin „déjedenáctky“ říct, že se spíše nestavěla než stavěla. Výstavba fakticky probíhala v letech 1978–1990, 2004–2008 a 2014–2017, stavělo se tedy devatenáct let, zatímco dvacet let se nestavělo.

V mezidobí se alespoň přestavovalo. V roce 2009 se dálnice zvlnila u obce Dobřenice v místě, kde vede podél rybníků. Stát stavbu reklamoval, společnost Skanska ale reklamaci odmítala. Nakonec se obě strany dohodly, že opravu zaplatí společně půl na půl. V posledních letech potom probíhala postupná rekonstrukce nejstarších úseků dálnice.

  • říjen 1984: Praha (0. km) – Bříství (18. km)
  • říjen 1985: Bříství (18. km) – Třebestovice (25. km)
  • listopad 1990: Třebestovice (25. km) – Libice nad Cidlinou (42. km)
  • prosinec 2005: Dobšice (50. km) – Chýšť (68. km), v polovičním profilu
  • prosinec 2006: Libice nad Cidlinou (42. km) – Sedlice (84. km), včetně Dobšice – Chýšť v plném profilu
  • prosinec 2008: Sedlice (84. km) – Praskačka (86. km), do r. 2011 v polovičním profilu
  • srpen 2017: Praskačka (86. km) – Hradec Králové (90. km)

D11 nabírá další zpoždění

U Hradce Králové dálnice D11 sice končí, ale končit nemá. Výhledově se má stát součástí dálniční trasy Praha–Štětín, na českém území má pokračovat kolem Jaroměře a Trutnova na hranice k Žacléři. Ministr dopravy Dan Ťok po svém červencovém setkání s polským ministrem Andrzejem Adamczykem slíbil, že bude D11 v celé své délce hotová „co nejdříve“.

Konkrétní termín sice naplno říct nechtěl, ale dal najevo, že by bylo potřeba, aby dálnice dosáhla na hranice nejpozději dva až tři roky poté, co tam zaústí Poláci svoji rychlostní silnici. Z toho plyne, že by mohlo jít o rok 2025 až 2026.

Jenomže dostavba dálnice z Hradce Králové dále na sever se již zadrhla. Spolek Děti Země s spou s ním majitelé několika pozemků napadli stavební povolení pro stavbu mezi Hradcem a Předměřicemi i další dokumenty včetně stanoviska ministerstva životního prostředí, které nahrazuje studii EIA.

Stavby v úseku Hradec Králové – Jaroměř tak nejspíše začnou se zpožděním. Ředitelství silnic a dálnic s nimi chtělo začít již po prázdninách. Místo toho musí nyní znovu shromáždit na 50 vyjádření dotčených institucí. Ředitel královéhradecké správy ŘSD Marek Novotný uvedl, že zahájení stavby nyní připadá v úvahu snad počátkem příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel vyznamenal historika Snydera a politologa Krasteva

Prezident Petr Pavel udělil státní vyznamenání americkému historikovi Timothymu Snyderovi a bulharskému politologovi Ivanu Krastevovi. Hlava státu dvojici předala medaili Za zásluhy. Snyder se kvůli zdravotní indispozici ceremoniálu nezúčastnil, ocenění za něj převzal Krastev.
před 32 mminutami

Na dronové útoky nejsme připravení, vadí Hřibovi. Řešíme protivzdušnou obranu, říká Šťastný

Dopad dvou ruských střel a proudového dronu v Polsku je podle předsedy Přísahy Róberta Šlachty dalším testováním Moskvy, kam až může zajít. Šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba v Nedělní debatě navrhnul, aby se premiér setkal s hlavami parlamentních stran a probral strategii jednotného vystupování. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib kritizoval, že vláda nedělá nic, aby byla na podobné incidenty u nás připravená. S tím nesouhlasil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé), prioritou kabinetu je podle něj protivzdušná obrana.
11:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 5 hhodinami

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 5 hhodinami

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
10:27Aktualizovánopřed 7 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 11 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.