Soud rozhodl o tom, že prezidentská kancelář musí organizaci Právo ve veřejném zájmu poskytnout potvrzení o tom, kdy kancléř Vratislav Mynář odevzdal majetkové přiznání za rok 2013. Šlo o jeden z požadavků, které aktivisté před lety vůči Hradu vznesli. Již dříve ale vyšlo najevo, že k samotnému majetkovému přiznání se již nedostanou.
Organizace Právo ve veřejném zájmu podala žalobu na hradní kancelář v roce 2015 poté, co se u prezidentské kanceláře nedomohla požadovaných údajů o Mynářově majetkovém přiznání na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Žádala jednak samotné majetkové přiznání a také sdělení, zda a kdy ho Mynář podal.
Podle pravomocného verdiktu městského soudu na to má nárok. „Ohledně této otázky už najisto rozhodl Nejvyšší správní soud, který uvedl, že tato informace se netýká soukromé sféry, a právě proto podléhá zákonné povinnosti vést toto podání v evidenci dokumentů a evidovat ho jako doručenou písemnost,“ odkázala předsedkyně soudního senátu Viera Horčicová na předchozí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Odmítla argumentaci kanceláře, že Vratislav Mynář předal přiznání řediteli legislativního odboru Václavu Pelikánovi, ale jako soukromé osobě, nikoliv jako úředníkovi. „Když pan Mynář oznámení vyplnil, zavolal si mě s tím, že nechce novinářům říct, že ho má v zásuvce stolu, protože by to působilo nedůvěryhodně, a proto že ho dá mně,“ popsal Pelikán.
Podle něj nešlo o spis Kanceláře prezidenta republiky (KPR), protokol neměl žádné číslo jednací a kancelář ho tak nebyla povinna poskytnout. Podle městského soudu ale daný protokol není soukromou listinou mezi dvěma osobami a dopadá na něj zákon o svobodném přístupu k informacím.
Petra Bielinová z Práva ve veřejném zájmu Pelikána po odchodu z jednací síně přesvědčila, aby jí protokol o předání oznámení vydal přímo na chodbě. Lze z něj vyčíst, že Mynář oznámení poskytl 3. dubna 2014.
Aktivisté nicméně napoprvé prohráli. Městský soud v Praze v minulosti konstatoval, že kvůli chybě v zákoně nebyla žádná instituce, kam by měl Mynář jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky své majetkové přiznání odevzdat.
Tehdejší znění zákona o střetu zájmů nepamatovalo na Kancelář prezidenta republiky jako na evidenční místo, z toho podle soudu vyplývalo, že Hrad neměl povinnost zpřístupňovat majetková přiznání veřejnosti.
Právo ve veřejném zájmu pak ale uspělo u Nejvyššího správního soudu (NSS). Ten sice potvrdil závěr městského soudu, že Mynář neměl kam přiznání odevzdat, přesto případ pražskému soudu vrátil. Podle brněnských soudců se ti pražští nezbývali tím, že organizace chtěla vědět, zda a kdy kancléř oznámení odevzdal. Tuto informaci už kancelář spolku poskytnout mohla, konstatoval NSS.
K samotnému majetkovému přiznání prezidentova kancléře z prvního roku jeho působení se zřejmě už nikdy nikdo nedostane, připustila Petra Bielinová. Věří však, že spor s hradní kanceláří měl smysl.
Zákon o střetu zájmů se od té doby změnil a přiznání nyní ve veřejném registru eviduje ministerstvo spravedlnosti. „Takže už i pan Mynář ví, kam má své majetkové přiznání odevzdávat,“ uzavřela právnička.
